Jen spolubydlíci?

25.Zkoušky

Uvědomila jsem si,že nemám klíče,ale Marek už asi bude doma tak jsem zazvonila.

Co když spí?

Nikdo se zatím neozval.Dovnitř mi otevřel soused,jela jsem výtahem nahoru a pak jsem jako debil zkusila zaklepat.

Stále nic.

Chtěla jsem jít ven,když vtom Přišel Marek.

,,Promíň" řekl zadýchaně.

Místo odpovědi jsem ho políbila.

,,Potřebují klíče" řekla jsem s úsměvem.

Jelikož bylo kolem půl šesté tak jsme stihli jít na vyrobení dalšího klíče.

Ještě, že tu není velká fronta.

Nic moc se nestalo(pozdrav, klíče a náschle jdeme domů).

,,Jaký byl den v práci?" zeptal se po cestě Marek.

,,Skvěle" vykřikla jsem nahlas.

,,To jsem rád" odpověděl potichu.

Byli jsme už doma.

Pohled Marka

Když jsme došli domů tak jsem si hned lehl na gauč.

,,Co bude k večeři?" zeptal jsem se.

,,Jídlo" zachichotala se Niky.

,,A já myslel,že  budou granule"řekl jsem ze srandy.

,,Dobře" odpověděla mi.

Niky tam zrovna něco kuchtila a já a naštěstí to nebude nějaká konzerva.

,,Mňam" nesla dva talíře.

Položila dva talíře k sobě.

,,Ty nemáš hlad?" zeptala se nevině.

,,Už si jdu vzít" vzal jsem si jeden talíř.

Celou dobu jak jsme jedli ,sice pár minut Niky mluvila o své práci a já jen přikývoval.

Ta práce je pro ní jako dělaná.

Po jídle jsme dělali takové klasik věci a šli spát.

Zase musím brzo vstávat .

Ráno

Zase zvonil budík tak jsem ho vypl a skočil z postele.Po snídani jsem se oblékl a naposledy jsem se podíval na spící Niky.

Pro ní to dělám.

Zavřel jsem za sebou dveře a běžel jsem na autobus ,kde jsem opět potkal Sabču.

Ta si mě prohlížela pohledem (seděla o dvě sedadla dopředu)

Pak se ,ale otočila zpátky.

Jednou to bude ,kdo se na mně bude dívat.

Můj cíl bylo dokončit školu a jít do akce.Jakmile jsem měl vystoupit tak jsem nechápal proč Sabča tak nešla.

Jsem asi divný,že nad ní přemýšlím.

Došel jsem na policejní stanici ,kde na mě čekal Pavel.Učili jsme se zákony a prý za několik dnu píšeme zkoušky  ,prý jsou dvě části,když někdo zkazí tu první tak sem nepatří.

Budu se muset učit.

Doma jsem přišel otráveně domů. Niky se mě ptala a já jen odpověděl ,že nic moc.

Zbytek dne jsem se učil.

Další dny jsem se učil až se ze mně kouřilo,ale Niky stála při mně a dneska je ten závěrečný den,kdy jsou zkoušky.

,,Umíš to?" zeptal se mně Pavel.

,,Jo a ty?" zeptal jsem se Pavla.

,,Jasně ,že jo" machroval Pavel.

To uvidíme.

Psal jsem to asi hodinu a půl,ale ta poslední a otázka mi vypadla z hlavy.

Kéžby poslední.

Ten papír má i druhou stranu,jsem si uvědomil tak jsem to psal ještě déle než jsem měl v plánu.

,,Noták mysli!" řekl jsem si pro sebe,zatímco Pavel to už s úsměvem odevzdal.

Asi měl pravdu.

,,Tak konec" řekl "učitel".

Zbytek jsem na typoval a už zbýval jen podpis.

,,Tady" podal jsem papír.

Jak zazvonilo tak se všichni postavili.

,,Výsledky se dozvíte už zítra" řekl hrubým hlasem.

,,Naschle" všichni jsme se rozloučili a já spěchal domů.