Jen spolubydlíci?

6.To ne!

,,Že jsi tam nechal likes(srdíčka)" tvářila se jako kdyby vyřešila největší záhadu.

Sakra!já tam fakt nechal ty liky?

,,Ty jsi zase nezavřela dveře jaký je mezitím rozdíl?"už skoro na ní nemám nervy.

,,Jsi stejný jako ostatní" šeptla.

,,Tak jsem kluk,co jiného bys čekala" řekl jsem s úsměvem.

,,Ne já to myslela jinak" odsekla

,,Já bych to chtěl slyšet v čem jsem stejný" ona tam jen stála.

,,Jsi jen jeden z těch youtuberů" řekla uraženě.

,, Jestli máš s tím problém tak....."
Má smůlu.

Pohled Niky
Jak to chce vyřešit?

,,Hele nech to být jsi prostě stejný" řekla jsem realitu.

Děcka by byli z něho úplně vedle,ale já ne.

,, za 1 jsem letsplayer a za 2......." zase jsem mu skočila do řeči.

,,Ale děláš na YouTube stejnou šaškarnu takže chápeš"

Beztak to taky dělá pro peníze.

,, Nech mě domluvit a prosím tě neházej nás do jednoho pytle" odsekl

Zajímavá odpověď.

,,Dost!" oba rodiče zařvali na raz.

Beztak to bylo jen na mě

,,Obtěžuje tě?" zeptal se taťka.

,,Ne" zalhal

,,Mohli byste spolu začít vycházet" řekla mamka.

Ne děkuji!

,,Zítra ve tři jedeme pryč na týden" pokračovala ve větě.

Takže tím chce říct ,že budeme já a on .

,,Tak zítra už jedem jen ať víte" řekl taťa.

To ne! od zítřka budu s ním doma to bude horor.

Oba jsme kývli na souhlas a odešli jsme každý do svého pokoje.

,,To nějak přežiju." řekla jsem si pro sebe.

Zkusím zavolat René (přece mám na ni číslo)

Nebere to,co má tak důležitého? ,ale zkusím to ještě jednou.

Už!

J:Ahojky
R:Ahoj
Slyšela jsem pláč.
J:Promiň nemohla jsem to vydržet.
R:Já bych ti taky zavolala.
J:Jaké je to u tebe?
R:Nic moc zítra jdu do školy a co ty?
J:Já to bez tebe nezvládnu.
R:Já taky ne,ale musíme to přežít.
Nemohla jsem si pomoct slzy ze mě tekly jako vodopády.
R:Niky?
J:No?
R:Vím ,že jsi statečná a ty to zvládneš.
J:Co když ne.
R:Já tomu věřím a budem si volat.
J:Dobře

,,Nikčo" a zaklepal někdo.

Podle hlasu to bude Marek.

J:Promiň už musím končit tak pa.
R:Pa večer zavolám.

Tipla jsem to

,,Dále" řekla jsem tichým hlasem.

,,Ahoj" pozdravil mě.

Nesmí mě takhle vidět.

,,A-Ahoj" vykoktala jsem ze sebe.

,,Chci to napravit" řekl vážně.

,,Co?" zeptala jsem se.

Vim co ,ale budu ho trošku trápit to bych nebyla já.

,,Marku večeře je na stole" mamka zavolala.

Chtěl zůstat

,,Běž " řekla jsem se sklopenou hlavou.

Pohled Marka
Co si mám o ní myslet?

Šel jsem na večeři, což bylo kůře. Nebudu kecat,ale měl jsem docela hlad a přitom jsem myslel na Niky.

,,A Niky si nedá?" zeptal jsem se zvědavě.

,,Ta nemá hlad" řekla paní S.

Vždyť neměla ani oběd ,vezmu ji porci.

,,Nevadí, když budu jíst v pokoji?" to je moje otázka.

,,Nevadí" usmála se a já hned šel nahoru.

Ta holka mě mění .

,,Nikčo jsi tam?" zaklepal jsem.

,,Jo" odpověděla a otevřela dveře

,,Nesu ti kuře" snažil jsem se být milý.

,,Nemám hlad" odmítla to .

,,Tak já ti to položím na stůl" dořekl jsem a naposledy jsem se na ni podíval.

Je krásná jako obrázek, ale nevypadá moc vesele .