In love with all of these vampires - Peterick CZ

2.

Páni vážně píšu druhou část.. Nevíte někdo jak mám skloňovat Pete?? :D

Když jsem se vrátil do kuchyně, máma chystala zbraně do tašky a nevypadalo, že by si mě všimla. Skepticky jsem se na ni podíval a odkašlal si.

"Ah promiň zlato, nevšimla jsem si tě." odpověděla mi, když odnášela tašku k zadnímu vchodu. Ani se na mě nepodívala.

"Děje se něco??" Vždy když chystá takový arzenál zbraní, tak se děje něco hodně špatného.

"Venku byl viděn hodně nebezpečný démon. Je schopný zničit celé město, když ho nezastavíme. Neporazím ho sama, dokonce ani s tátou ne, proto musíme jít celá parta." Na chvíli se odmlčela a podívala se mi do očí.

"Nechci tě tu nechal samotného." Smutně se na mě usmála.

"Nebudu tu sám, je tu Pete." Při zaslechnutí Peteova jména se uchechtla.

"No právě je tu on. Upír, který ti může ublížit. Ale to Willow za chvíli změní." Nelíbí se mi její záludný tón hlasu.

"Co mu chcete udělat?" Nechtěl jsem znít tak vyděšeně, ale stalo se.

"Až se probere, Will udělá kouzlo. Uvidíš." Pokynul jsem hlavou na souhlas, neuspokojen odpovědí, ale věděl jsem, že mi toho víc neřekne.

"Jdu do pokoje." S těmito slovy jsem zmizel z kuchyně a doslova utíkal do svého pokoje. Když jsem vstoupil spatřil jsem Petea sladce spícího v mé posteli. Sedl jsem si na okraj postele a pozoroval ho. Vůbec nevypadal jako upír, jeho kůže byla snědá ne bílá jako všech upírů, co jsem viděl. Nedokážu si představit,jak ho někdo mohl proměnil. Proč z něj udělal tu zrůdu. Odtrhl jsem od něj pohled a zadíval se na koberec. Neměl bych takhle mluvit o upírech. Jeden z nich je můj otec. Opřel jsem si hlavu do dlaní a zprudka vydechl. Naposledy jsem se podíval na Peta, než jsem odešel dolů do obýváku.

Tam se už shromáždila celá parta. Teta Anya a Tara, strejda Xander, Giles a teta Willow, která si nejspíš chystala věci potřebné na kouzlo. Nechyběl tu samozřejmě táta a mamka. Usmál jsem se jejich směrem a šel se posadit na pohovku mezi Gilese a Taru. Giles mi hned po mém příchodu začal věnovat pozornost.

"Neublížil ti ten upír ze včerejška?" Zakroutil jsem hlavou, mezitím co jsem sledoval Willow smíchávat jakýsi lektvar. Znechucením jsem ohrnul rty při představě, že to nejspíš bude muset Pete vypít. Po chvíli mě poslali do kuchyně, asi aby si domluvili strategii na večer. Uvařil jsem si kafe a zapl telku. Dávali nějaký dokument o fyzice, bylo to tak nudné, že jsem po chvíli usnul. Vzbudil jsem se celý ztuhlý. No jo spát opřený o kuchyňský pult není moc dobré na páteř. Všude byla tma což znamenalo, že už zapadlo slunce. Takže Pete by mohl být už vzhůru. Protáhl jsem se a vydal do obýváku. Moje původní místo mezi Gilesem a tetou bylo stále volné, tak jsem se posadil. Nevím jak dlouho jsem je poslouchal mluvit o tom démoni, než se Pete objevil na schodech. Moje rty se okamžitě zvlnily do úsměvu. Když mě Pete spatřil udělal to stejné. Rty jsme si naznačili ahoj a stále se na sebe přihloupě usmívali.

"Oh Pete, snad ses prospal. Sedni si místo mě a my ti vysvětlíme průběh následujících minut." ozval se táta a vstal ze svého oblíbeného křesla. Pete přikývl a udělal to co mu bylo řečeno.

"Vzhledem k tomu, že dnes musíme všichni jít na hlídku, nemá kdo hlídat Patricka. Jsi tu ty, což je také trošku problém, mohl bys Patrickovi ublížit.."

"To bych nikdy neudělal." přerušil Gilesův monolog Pete. Giles pozvedl obočí, nebyl zvyklý že by mu někdo skákal co řeči.

"Proto tu Willow namíchala lektvar, který tomu zabrání. Když ho vypiješ, propojí tebe a Patricka kouzlem. Kdybys mu ublížil, ucítil bys stejnou bolest, jen tisíckrát silnější. Tudíž i malá ranka by tě mohla zabít. Pochybuji, že bys to riskoval."
"Dobře, má to nějaký háček?"
"No" začala Willow, ale máma ji přerušila.
"Willow!"
"Musí to vědět Buffy." Podívala se na mámu, následně na mě a Petea.
"Pokud ti Patrick dovolí abys mu ublížil, kouzlo na tebe nebude působit." objasnila nám teta Willow.
"Jdeme na to." řekl Pete. Všichni, kromě mě, přitakali.
"Patricku?" oslovil mě táta. Obrátil jsem na něj hlavu.
"Ano?"
"Potřebujeme kapku tvé krve."
"Dobře." Natáhl jsem ruku k němu. Píchl mě jehlou do prstu. Trošku jsem uškubnul, když jehla projela mou kůží a odvrátil jsem zrak. Nesnášim pohled ma krev. Obrátili mi ruku, aby krev kapla přímo do lahvičky. Všiml jsem si Peteova pohledu upřeného na mou ruku. Willow pronesla nějaká latinská slova a podala lahvičku s bleděmodrým obsahem Peteovi. Tvářil jsem se naprosto znechuceně, ale Pete vypadal jako by se nic nedělo. Rychle do sebe vliv lektvar a hlasitě polkl. Čekal jsem, že se něco stane, ale nic.
"To je vše? Nic víc se dít nebude?" zeptal jsem se směrem k Will, která jen zakroutila hlavou.
"Musíme jít." zavelel Giles.
"Pa Patty" objal mě táta, hned po něm mamka. Během okamžiku jsem byl v domě jen já a Pete.
"Ehm.. takže.. co bys chtěl dělat?" zeptal jsem se ho. Chvíli mě hypnotizoval pohledem, pak vstal a posadil se vedle mně. Pravou rukou mě začal hladil po zádech.
"Mně je to jedno.. Co bys rád ty?" zašeptal mi do ucha. Po celém těle mi naskočila husí kůže. Vydechl jsem, když sjel rukou o trošku níž.
"Chtěl bych si asi udělat popcorn." řekl jsem první blbost, co mě napadla. Vymanil jsem se od něj a mířil do kuchyně. Neslyšel jsem, že by mě Pete napodobil, proto jsem se otočil. Pete se na mě díval temnýma očima a podivně se usmíval. Nakonec ale vstal také a šel za mnou. Hned jak byl popcorn hotový jsme ho dali do misky. Pete nabral plnou hrst a hodil to na mě. Zapištěl jsem a napodobil ho. Podíval se na mě vcelku vražedným pohledem, popcorn mu totiž zapadl pod tričko. Mezitím co se ho snažil dostat ven, jsem začal utíkat do pokoje. Nedostal jsem se daleko, protoze mě Pete chytil hned v jídelně. Překvapeně jsem vyjekl, když mě pevně přitiskl ke zdi a nalepil se na mě. Neříkám, že se mi to nelíbí. Zeširoka se usmál a skousl si spodní ret, když mě sjel pohledem od hlavy až k patě.
"Jsi tak nádherný. Vypadáš jako anděl Patricku." zašeptal mi dnes už po druhé večer do ucha. Položil mi ruku na tvář a pomalu se ke mně naklonil. Hned jak se naše rty spojily, Pete zavrčel jako nějaké zvíře. Neděsilo mě to, právě naopak. Musel jsem ho od sebe odstrčit, protože narozdíl od něj musím dýchat.
"Tak moc bych tě chtěl zbavit té tvé nevinnosti. Udělat tě mým.." Mluvil hlubokým, tichým hlasem.
"Udělej to, prosím." zavzdychal jsem.
"Vážně?"
"Ano!"
Bez dalších slov mě opět začal líbat. Vydal jsem ze sebe zahanbující vzdych, když polibky sjel na krk. Dlouhou chvíli se věnoval oblasti mé krční tepny. Nejpíš cítil jak mi zběsile tepe krev. To vše kvůli němu.
"Patricku" zavzdychal.
"Petee, kousni mě."
Pete se ode mě odtáhl a zmateně se na mě podíval.
"Jsi si jistý? Nechci ti ublížit."
"Ano! Pokud se bojíš toho kouzla, tak nemusíš. Pamatuj na to co říkala teta a já to opravdu chci. Prosím!" Prosil jsem jako malé dítě.
"Dobře." zachraptěl, sklánějíc se k mému krku. Když jeho zuby pronikly mou kůží, projela mnou vlna bolesti, která směřovala přímo do mého pulzujícího klína. Hlasitě jsem vzdychl a zapletl mu prsty do vlasů. Přitiskl se na mě ještě víc, takže jsem moc dobře cítil jak moc je vzrušený. Třel naše rozkroky o sebe, čímž způsobil to, že jsem vykřikl.
Pete se odtáhl od mého krku, cítil jsem jak mi z otevřené rány vytéká malý potůček krve. Znova jsme se políbili. Pete měl ve svých ústech stopy mé krve. Když jsem ji poprvé okusil, cítil jsem jakoby do mě vjela nově nabitá energie. Opět jsem byl já, kdo polibek přerušil.
"Děkuju." Spojil naše čela dohromady a oba jsem hlasitě oddechovali.
"Víc." zachraptěl jsem. Pete se mi podíval do očí.
"Čeho?"
"Všeho."