• Hacker girl •

>Dvacet tři<

"Eddie," řekla jsem přidušeným hlasem.

"Rain Fire Queen, jaká to náhoda," usmál se.

"Vy se znáte? Ede?" vyrušil ticho jeden z kluků.

"Ano, staří známí, řekl bych,"

"Chtěla jsem ho zabít," pokrčím rameny.

"Copak? Vyspal se s tebou, a pak nezavolal?" zasmál se další.

"To ani ne, bylo v tom něco jinýho, ale když jsem se s ním líbala, nechtěl přestat..." zasmála jsem se.

"Ale políbilas mě, Fire," zasmál se Eddie.

"Jo, víš, co mi to dalo, aby to na mě nepoznali? Krom toho, líbat svýho nevlastního bráchu... hnus," oba jsme se smáli.

"Říkáš to, jako by sis to neužila,"

"To jsem neřekla, jinak...psala jsem Chloe,"

"Fakt? Viděl jsem ji před týdnem, byl jsem s ní na čaji,"

"Britské kořeny se nezapřou, zdá se," zasměju se a obejmu ho.

"Jinak, taky jsi mi tehdy mohl říct, že tam budeš, a taky ty závody...musela jsem kvůli tobě zajíždět až do města, protože jsem věděla, že buď budeš stopovat ty nebo jeden z těhle," zakroutila jsem hlavou.

"Já nevěděl, že pošlou zrovna tebe a promiň, byl jsem mimo z toho, že tě vidím, ale nikdo tě nesledoval, co vím...jak to snášíš?"

"No, bylo mi i líp, ale zabít někoho není zrovna úžasný..."

"Jinak čau Miku, Zuko, Jeremy a Kone," pozdravila jsem Eddiho kamarády.

"Rain! Neviděli jsme tě od...."

"Třinácti, jo, bylo to složitý,"

"Pojď sem," zvolal Kon a přitáhl si mě do objetí. "Vyrostla jsi v krásnou holku,"

"Kone, jsme příbuzný,"

"Kdo říká, že je trestný mít něco se setřenicí?"

"Bráchova pěst a moje koleno,"

"Útočná jako vždy," zasmál se.

"Hej, mlč, zadek ti nakopu tak jako tak...hlavně posledně mi bylo třináct,"

"Hmm...měl jsem něco s rukou," snažil se vysvětlit, když ho Mike odstrčil a objal mě.

•

S klukama skáčeme po zídkách, železných konstrukcích nebo běháme po zemi. Hrajeme na babu v parkourovém provedení a jsme asi trochu hluční, protože na nás někdy lidé koukají trochu pohoršeně.

"Né, Kone, di ode mě! Nemůžeš mi ji dát, když jsem ti jí dala já!" křičím se smíchem, když skáču přes zídky, které jsou dva metry od sebe. Vyhoupnu se na železnou konstrukci, která tvoří jakousi trojrozměrnou pavučinovou síť.

"Proč by ne? Copak se bojíš, že bys to do limitu nestihla předat?" ozve se mi těsně u ucha a na kotník mi dopadne jeho ruka. Otočím se a v tu ránu se ozve budík, na kterém byla časomíra.

"PROHRÁÁÁÁÁÁLÁÁÁ," zazpívá Konrád a já radši slezu na zem.

"Jen proto, žes podváděl," koukám mu na třesoucí se záda od smíchu.

"Jako vždy...nechcete toho nechat? Nebo se dá koncem tejdne očekávat třetí světová?" směje se Zuko.

"Já myslím, že to bude už zejtra," zavrtí hlavou Jeremy.

"Hele!" řeknu s předstíranou zlobou.

"Myslím, že jsou už dost starý," ozve se Eddie.

"Díky," usměju se na něj.

"Takže ještě dneska," dokončí svoji větu a já ho praštím do ramene.

"Au!"

"Od holky to zas tak bolet nemůže," vypláznu na něj jazyk a podívám se na čas. "Musím jít, ještě si zavoláme," objala jsem všechny.

"Brácha, prosím, příště mi alespoň řekni, že máš nějakou akci... Není moc příjemný to zjistit až na místě, hlavně, když mi Leo řekl popis a tvé jméno, doufala jsem, že to je omyl,"

"Neboj se, byla to moje poslední služba, jsem volnej, stejně jako kluci," Eddie mi dal pusu na čelo.

"Jinak, Kone, pozdravuj Sarah,"

"Jasně, bude ráda," obejme mě ještě jednou.

"Stejně nechápu, jak si tě může chtít vzít..."

"Hele, Trdlo, je mi 22,"

"Jo, já mám 18,"

"No fakt! Kdys slavila?" ozve se Zuko.

"Minulý týden,"

"Všechno nejhorší!" zazpívá Mike.

"Voláme si," šťouchnu Jera do ramene a Mikovy vlasy skončí rozcuchané.

Ujdu pár metrů a uslyším za sebou jeden pár nohou, jak běží směrem ke mně.

"Fire?" otočím se za Eddieho hlasem.

"Hmm?" 

"Vím, že nejsi vpohodě...zabilas lidi, lžeš kamarádům, od 13 jsi se postavila na vlastní nohy, máš složitej a zamotanej život protkaný lží a nástrahami.... Jen jsem ti chtěl říct, že to, co děláme, není správný, je to zlý, ale je to menší zlo než to, co dělají oni. Vydrž to ještě chvilku, ano? Pak všechno vysvětlíme, budeš mít Lea, Brook bude v bezpečí, já si taky někoho najdu...ještě chvíli, ano?"

Kývnu hlavou a rozmrkám slzy, tohle je začátek konce, jsme skoro na vrcholu peripetie, už jen kousek...

"Musím jít," zašeptám.

•

Má drahá,
Snad ti tohle pomůže, nechci tu nikoho citovat, protože to je styl jiných lidí. Chci ti jen říct, pod svícnem je největší tma, ale ještě větší je v černé díře zapomnění. Jednou ti ten dárek pomůže. Věř mi.
S nekonečnou úctou,
X X G X X X

Dopis ležel v obálce, která byla vedle zapalovače. Proč zapalovač? Proč najednou? Proč teď? Ta osoba mě začíná děsit.

---------------
Ahoj a promiň,
chtěla jsem přidat dřív, ale mám tunu výmluv, proč jsem to neudělala.
Nejdřív jsem chtěla poděkovat za 2k reads, pak za 2,5k reads teď už za 3k reads....jsi super!! Mám tě ráda, pokus se neumřít...stejně jako já. Zachvilku se to rozmotá, pak to bude všechno jasné a čisté...Po týhle knize asi rozjedu Brooklyn, tak uvidíme...
S láskou,
No California Girl