Vysvědčení. Papír s čísly, která hodnotila naše úsilí. Někdo se bál výsledku a někomu to bylo úplně jedno. Já jsem to měl tak půl na půl. Mě osobně to bylo jedno, ale rodiče měli jiný názor. Požadovali, abych měl výborný prospěch.
Učitelka vešla do třídy s papíry. Začala svůj proslov, tak jako pokaždé když končil nebo začínal ročník. Většinou mluvila o tom, že někteří z nás mají navíc a kdyby se snažili, jejich prospěch by vypadal jinak. Potom odměnila ty co se podíleli na organizaci nějaké akce nebo působili ve školní radě a redakci. To mě nikdy moc nelákalo a o tu čokoládu jsem stejně nestál.
Konečně začala rozdávat vysvědčení. Každého volala a potřásla si s ním rukou. To by ale nebyla naše třída, kdyby hned po dotyku s učitelkou nezačali křičet, že potřebují desinfekci. Jen jsem protočil očima. Už jsem se nemohl dočkat toho, až odsud odejdu. Dva měsíce nic nedělání.
Poté co všem rozdala vysvědčení, pokračovala ve svém proslovu. Přála nám abychom si úžili prázdniny a aby se nám nic nestalo. Dokončila proslov a pustila nás na svobodu. Všichni se rozeběhli do šatny. Čekal jsem před ní než ostatní odejdou. Obul jsem se. Chystal se odejít, ale někdo mě zastavil.
,,Ahoj Kookie, nechceš doprovodit." Ozval se za mnou tvůj nádherný hlas. Otočil jsem se k tobě čelem. Úsměv na rtech jako vždy. Přikývl jsem. Tys mě chytl za rukáv a rozeběhl se ven. Oba jsme se smáli a běželi. Vždycky jsi mi dokázal vykouzlit úsměv na rtech. Ať už jsem byl jakkoliv smutný nebo naštvaný, ty jsi vždy našel způsob jak mě rozveselit. Teď by se to vážně hodilo.
***
Aloha.
Tak jak jste se měli první den ve škole? U nás to byla docela sranda. Spolužáci už zase provokují učitelku, tudíž jsme se skoro celou hodinu smáli. Děkuju za přečtení a hvězdičky. Love you all guys! ❤❤
-dadinkaz
ČTEŠ
Stars {☆Vkook☆}
FanfictionSeděli jsme na lavičce a tys pozoroval hvězdy. Usmíval ses. ,,Proč se nedíváš na hvězdy?" ,,Ale já se dívám." odpověděl jsem ti popravdě, protože to tys byl moje hvězda.
