Enjin:
Došel jsem do bytu a padl jsem na postel. Měl bych být zničený ale místo toho jsem byl pořád naštvaný. Po chvíli jsem vstal a došel na hřbitova kde jsem celou noc a poté i sobotu a neděli trénoval. V pondělí ráno jsem napsal do školy a na nějakou dobu se z ní omluvil.
Ren:
Bylo pondělní ráno a já se probudil. Celou sobotu a neděli jsem byl zalezlý doma. Nikam se mi nechtělo. Šel jsem Zazvonil jsem. Otevřel mi nějaký černovlasý kluk. "Um... ahoj..." odpověděl jsem. "Je doma Enjin?" ,,Ne. Já jsem jeho spolubydlící. Ráno někam odešel a ještě se nevrátil." ,,Ne. Já jsem jeho spolubydlící. Ráno někam odešel a ještě se nevrátil." ,,Odešel asi jak normálně odchází do školy." "Dobře..." odpověděl jsem. "Dáš mi na sebe číslo? Zítra bych ti po škole zavolal a zeptal se tě jestli už dorazil." Přikývl a napsal mi ho na kousek papíru. Přikývl a napsal mi ho na kousek papíru. "Díky." usmál jsem se a šel jsem pryč. Došel jsem domů a vzdychl jsem. Nevím co dělat. Nudím se.... Nakonec jsem si šel lehnout do pokoje. Bylo ráno a pro mě prakticky to stejné co včera. Došel jsem do školy a pak do třídy. A bla bla bla bla bla... Jakmile škola skončila a já šel před ní, tak jsem si vyndal mobil a zavolal tomu klukovi. ,,Ne ještě se nevrátil." řekl ještě dřív než sem se stačil zeptat. Ještě.... "Ok. Tak to je celkem už divný..." odpověděl jsem. "Nevíš kam by mohl jít?" ,,Ne." odpověděl. "Kurva..." vzdychl jsem. Najednou jsem pocítil takový zvláštní pocit. Jakoby se mi něco snažilo dostat do hlavy. Spadl jsem na kolena a upustil jsem mobil Zatřepal jsem hlavou a rychle jsem vstal. Vzal jsem si mobil a odpověděl jsem: "Víš co? Ozvu se když o něm něco zjistím..." ,,Dobře." řekl a zavěsil. Najednou se ten pocit oběvil znova. Zatřepal jsem znovu hlavou a rozeběhl jsem se. Díval jsem se na mobil a na poslední chvíli jsem se podíval před sebe. Naboural jsem do Billa. Spadl jsem na zem a podíval se na něj. "P-promiň." odpověděl jsem a vstal jsem ze země. Vzal jsem si mobil a rozhlédl se. ,,Co se zase děje?" zeptal se trochu podrážděně. "Enjin nedorazil domů... od včerejšího rána. A bojím se nejhoršího. Že ho drží ti chlápci a jestli ano... tak asi vím co chtějí." odpověděl jsem a ukázal mu rychle ten svitek. Nakonec jsem si ho zas uklidil zpět k sobě. ,,Tak to bude blbí." podotknul Bill. ,Rene' ozval se mi najednou v hlavě hlas. Ano............? ,Nehledej mě.....je to past.' Je mi jedno, co to je! Kvůli mně tam jsi! Zachráním tě... ,Ne Rene! Nechci aby ti ublížili. Sakra rychle. U tebe v bytě leží na zemi moje tryčko. Podívej se do něj. Musím končit. Au!' Na konci už mluvil hodně rychle. Stiskl jsem tlapu v pěstí a zavrčel jsem: "Já ty zmrdy zabiju..." Všiml jsem si že se na mě Bill vyjeveně dívá. Podíval jsem se na něj pořádně: "Co je?" ,,Ehm nic jen jsi na chvíli byl takový divný... No nic já jdu." "Jo, jo. Čau." odpověděl jsem. Vyndal jsem si mobil a zavolal jsem učiteli. Jakmile to zvedl, tak než stačil něco říct, tak jsem se zeptal: "Mluvil jste, že víte o někom, kdo prodává zbraně. Potřebuji si koupit meč, co nejdříve. Řekněte mi adresu." ,,Jo a rovnou tam vezmi i ten přívěsek. Myslím že je to hodně důležité." řekl učitel a pak nadiktoval adresu. "Dobře. Děkuji vám." odpověděl jsem a zavěsil jse mto. Šel jsem na tu adresu. Došel jsem k nějakému obchůdku a tak jsem do něj vešel. "Dobrý den..." odpověděl jsem a rozhlédl jsem se. ,,Dobrý...co si přejete." povstala tajemná postava ze stínů. "Za prvý. Chtěl bych nějakej meč. Můj dřívější se mi zdál dost lehkej. A za druhý..." odpověděl jsem a vyndal jsem si ten přívěsek. ,,Nic nepotřebuješ! Všechno máš! Tak proč sem chodíš?" "C... co...?" zeptal jsem se. ,,To co potřebuješ je tam." ukázala postava na přívěsek. ... Podíval jsem se na přívěsek. "Dobrá..." odpověděl jsem. Uklidil jsem k sobě ten přívěsek a chtěl jsem odejít. Nakonec jsem se ale zastavil. "Nemáte nějakou aspoň menší pistol? Jednoruční nějakou?" zeptal jsem se. Budu něco potřebovat. Znám je dobře, vím čeho jsou schopní. ,,Jasně." postava se na mě otošila a něco mi hodila ,,Myslím že tahle se ti bude hodit. Je sice trochu staromódní ale je o hodně lepší než ty novodobejší a je navíc odolná proti magii." Vyndal jsem si peníze a zaplatil jí. Podíval jsem se na tu pistol pořádně. ,,Jo a vem si k ní tohle." postava mi podala náboje. ,,Měly by se hodit, mimochodem maj i menší obsah stříbra kdybys potřeboval." usmála se. ,,Jo a vem si tohle. Zdarma." podala mi taky rukavice. "Menší obsah stříbra?" zasmál jsem se. "Super! Budou se hodit. Jeden z jejich členů je vlkodlak." Vzal jsem si to od té postavy a podíval se na ní: "Děkuji..." "Děkuji..." odpověděl jsem. Běžel jsem k sobě domů. Jakmile jsem ke mně přiběhl, tak jsem našel Enjinovo tričko. Prošmahal jsem ho pro ten dopis a když jsem ho našel, tak jsem si ho začal číst. "Děkuji..." odpověděl jsem. Běžel jsem k sobě domů. Jakmile jsem ke mně přiběhl, tak jsem našel Enjinovo tričko. Rene jestli tohle čteš už jsem asi doma a úplně na dně. Nevím proč mě tak dostalo to že jsi na mě křičel ale už je to tak. Chci ti mezi množstvím věcí také říct že mimo oživování mrtvích mám ještě jednu schopnost a to když jsem nějak zraněn či jen tak dokážu jakoby vypnout své tělo takže když budu vypadat jako mrtví nevěř tomu. Dlouho mi trvalo si to uvědomit ale i když jsem na tebe teď naštvaný.....miluji tě Rene. Sbohem. KURVA ENJINE!! Dotkl jsem se toho znaku na tom přívěsku a už jsem se zase objevil někde. "Jsem připraven? Vím co je uvnitř. Tedy aspoň doufám." odpověděl jsem. ,,Dobře. Co?" řekl strážce. "Zbraň..." řekl jsem nejistě. ,,Ano. Jaká?" zeptal se strážce. "Meč." ,,Správně." strážce se usmál a zmizel. Najednou jsem byl zpátky a znamínko na přívěsku se rozzářilo a objevil se tam meč. Usmál jsem se. Jdu tě zachránit... Nedovolím aby udělali to co minule....
Vůdce klanu Dračí Dráp:
Šel jsem k Enjinovi spolu s vůdcem sekty. "Vím co provedeme." usmál jsem se. "Stejné co tenkrát. Enjine" ,,Ne." odpověděl. "Ale ano. Bude to tak." ,,Nedovolím aby se vám o povedlo!" rozkřikl se. Ten týpek začal něco říkat a já se usmál na Enjina: "Ren bude nasranej."
Enjin:
Zavřel jsem oči a soustředil se. Pořád mám své Eso v rukávu. Tohle zvládnu. Hotovo! Najednou se mi zastřely myšlenky. Ten jeden z týpků začal něco říkat a mně se něco dostávalo do hlavy. Zlo... Chvíli jsem se snažil odolávat ale nešlo to. Dostalo se mi to do hlavy a změnilo mě to na zlého.
Vůdce klanu Dračí Dráp:
Díval jsem se na Enjina a pak jsem se zeptal: "Co chceš, Enjine?" ,,Hmm co? Proč bych ti mněl odpovídat?" odpověděl klidně. Dal jsem mu facku. On se mi ale najednou zakousl do ruky. Až moc hluboko. Vrazil jsem mu pěstí a podíval se na toho týpka: "Řekl jsem celého! Nevynechat v něm něco, co by se s námi mohlo porvat!" On kývl a pokračoval v mluvení něčem. Po chvli přestal a já se pak znovu podíval na Enjina: "Co kdybychom spolu zabili Rena? Ten zmrd si přeci nezaslouží žít ne? Nic ti o sobě neřekl. To přeci kamarád nedělá, ne?" ,,Zabiju kohokoliv s klidem." pokrčil rameny. "Zabij ho a dostaneš co budeš chtít. Peníze? Žádnej problém." odpověl jsem a rozvázal ho.
Enjin:
,,Hmm to zní celkem dobře...." pousmál jsem se. Hlupáci. Vypadá to že Enjinův trik vyšel, takže teď je řada na mě. :D "Takže." odpověděl ten hlavní chlápek a dal mi papírek s adresou. "Tady ho najdeš. Až ho zabiješ, vrať se s jeho hlavou sem." ,,Okay." odpověděl jsem a zkoumavě se na ni zadíval. Ten jeden člen té sekty mi přinesl meč a pak odešel. "Tak. Můžeš jít." odpověděl ten hlavní chlápek. Přikývl jsem a vyšel z budovy. Když jsem ušel kus cesty tak jsem se rozesmál. Pak jsem si to nasměroval směrem k dané adrese. Nakonec jsem ho ale potkal před domem. On se na mě podíval a vyndal si meč. ,,Ahoj Reneeeeee." zasmál jsem se a zamával svím mečem.
ČTEŠ
Nezodpovězené tajemství
FantasíaTento příběh je o dvou klucích. Ren a Enjin. Oba mají tajemství. Oba se dostali do potíží. Oba jsou nějak vyjmeční. Bohužel si Ren neuvědomuje jak. Co se stane, když ti dva na sebe narazí a Ren hned začne mít zálusk na Enjina? Co se stane, když po E...