Nezodpovězené tajemství

Kapitola 18

Probudil jsem se někde.
Rozhlédl jsem se a uviděl jsem, kde vlastně jsem.
"Takže. Nejen, žes ukradl informace. Tys nám i utekl." odpověděl jeden z agentů.
"Neukradl jsem je! Kolikrát vám to mám říkat? Podstrčili to na mě ti týpci z toho klanu/gangu, říkejte si tomu jak-"
"Už jsme je vyslechli. Prý o tom nevědí." odpověděl ten agent.
"A co vám mám asi jako říct?" zeptal jsem se.
"O tom, kde to máš." odpověděl ten agent.
Já vstal: "Nikde-"
Ten agent mi vrazil pěstí a já si sedl.
"Zůstaneš tady." odpověděl ten agent a odešel z místnosti.
Vzdychl jsem a praštil hlavou o stůl.
"Pomoc..." pošeptal jsem si pro sebe.
Najednou se mi v hlavě ozval kovový hlas. 'Spojujeme vás dle vašeho požadavku'
Da fuck?
Um počkat co?
Zatvářil jsem se zmateně.
Najednou se ozvalo něco co znělo jakozmutované vyzvánění telefonu.
Rozhlédl jsem se po místnosti a pak jsem si protřel oči
Podíval jsem se na své ruce.
Nechápu co se to děje...
Něco mi zazářilo v kapse. Byl to ten přívěsek od relma.
Huh...?
Vyndal jsem si ho z kapsy.
To je ten přívěsek od Relma...? Ale já potřebuji pomoct se nějak odsud 'normálně' dostat.
Najednou se mi v hlavě ozval hlas: ,Co se sakra děje? A kdo seš?'
Řeknu ti pravdu... Šla po mně FBI... Nevím či tohle slyšíš, ale... Měl jsem menší problémy a teď jsem zavřen v jejich vyslýchací místnosti.
'Cože?! Počkej....víš kde jsi?'
Ugh... Adresu si přesně nepamatuji. Mělo by to být poblíž města. Taková velká FBI budova. Nevím...
'Hmm dobře tak to musím vyřešit jinak...Dobře... Takže řekni nahlas slovo Help. Mělo by se ti v hlavě ozvat vyzvánění...až přestane řekni že potřebuješ pomoct a zmiň i moje jméno...nikdo ti nebude odpovídat ale na to nedej a čekej. Někdo ti přijde pomoct....'
Počkej... Dojdi sem s Renem... Nechci aby jste je zabili... Myslí si, že jsem něco provedl, ale tak to není... Narafičili to na mě. Jeden klan/gang, říkej si tomu jak chceš.
Potřebuji agenty jen omráčit a-
Uslyšel jsem odemykání.
Ser na to... Vyřeším to po svém... Zajeď k Renovi a čekej tam na mě!
Schoval jsem si náhrdelník a agent vešel do místnosti.
"Hele podívej, Tome. Víš, že jsi náš kámoš atd. Ale tohle jsi fakt přehnal." odpověděl agent.
"Sakra já ti nekecám! Víš, že bych to nikdy neprovedl!" odpověděl jsem.
"Zavřeme tě do cely, dokud nám něco neřekneš a dokud se tohle nevysvětlí." odpověděl agent a chytil mi ruce.
Já se dostal z jeho sevření a chytil ho za hlavu: "Neber si to špatně. Sorry."
Praštil jsem jeho hlavou o stůl a vzal jsem si klíček a pistol.
Vyběhl jsem z místnosti.
Ostatní agenti po mně stříleli a já se nějak kryl.
Vyběhl jsem z budovy a ukradl červeno-černou motorku.
Nasedl jsem a odjel jsem k Renovi.
Dojel jsem k němu a zabouchal jsem na dveře.
,,Co se stalo?" přiběhl ke mně Relm který už tam byl.
"Nemám čas. V rychlosti... pracoval jsem po FBI. Jedni týpci z jednoho klanu na mě narafičili jednu boudu. Měl jsem v počítači plány pro tajnou zbraň, co dokáže jakkoliv zničit lidstvo nebo tak. Jenže ti týpci mi to ukradli a- ... narafičili to na mě. Byla to past. FBI jde kvůli tomu po mně. Utekl jsem jim a myslel jsem, že cestování s vámi mi pomůže. Zapomněl jsem na to... potřebuji ten klan najít a zatknout je. Najít ten plán..." odpověděl jsem v rychlosti.
,,Dobře." Relm přikývl.
"Sorry, že jsem ti to neřekl... jenže jsem myslel, že když to řeknu tak si budeš myslet, že jsem nějakej zloděj nebo tak a už se mnou nebudeš chtít být..." podrbal jsem se na zátylku.
,,Neboj....to bych nikdy neudělal." řekl a pak ,,No a hlavně já...no nic. Určitě tě půjdou hledat...."
"Ty co? Žádný no nic." odpověděl jsem a přimáčkl ho na futro. "Řekni mi, cos chtěl říct."
,,No....jen že jsem ti o sobě taky zatím neřekl všechno...." sklopil pohled a začal být nervózní.
"To nevadí." usmál jsem se a pohladil ho po tváři.
Ren k nám došel a zeptal se: "Takže FBI eh?"
"Tys poslouchal...?" zeptal jsem se ho.
On se podrbal na zátylku a já vzdychl.
"Možná bych mohl pomoct s vyhledáním toho klanu. Jak se jmenují?" zeptal se Ren.
"Nevím. Ale vím, že mají tetování nějakého draka." odpověděl jsem.
Chvíli bylo ticho a když jsem se podíval na Rena, tak jsem uviděl šokovaný obličej.
"Jsou mrtví... zabili jsme je." odpověděl Ren.
"Asi těžko-"
"Tome... byl to dračí... dr-"
Vjel jsem si rukou do vlasů a opřel se o futro.
"Jsou mrtví, Tome. Šéfa jsme jim zabili." odpověděl Ren.
"Asi těžko..." podrbal jsem se na zátylku a vyndal si papír.
Ren se na ten papír podíval a pak polkl: "Uh... co to je?"
"Výpis z jednoho obchodu. Je tam napsané nějaké jméno. Věci se shodují přesně pro věci na tu-"
"Počkej... počkej... Max? On by-"
"Co?" zeptal jsem se a vzal si od něj papír.
"Pamatuješ jak se podepisoval ze srandy ve škole, ne?" zeptal se Ren.
"M.X.V" odpověděli jsme oba dva.
Ren zmizel nasraně dovnitř a po chvíli jsem z obýváku uslyšel křičení.
Podíval jsem se na Relma: "Jdeme tam..."
Relm přikývl.
Vešli jsme dovnitř a šli do obýváku.
"Na co bych ti měl ukazovat ruku?!" vykřikl Max po Renovi.
Podíval jsem se na Maxe a vzdychl jsem: "Jen nám jí ukaž."
"Ugh..." vzdychl Max a sundal si triko.
"Nic?" zamyslel jsem se a podrbal se na hlavě. "Maj to dobře vymyšlený. Zatáhli do toho i Maxe."
"Počkej. To mi nic neřeknete?" zeptal se Max.
"Oh. Jo. Sorry." odpověděl jsem.
Max vydechl a mávl rukama.
"Kurva... kdo to tedy může-"
"Počkej... kdo je tedy tím pádem M.X.V-"
"M.X.V?" zeptal se Max a oblékl si triko.
"Ty víš kdo to je?" zeptal jsem se ho.
On vzdychl: "Kámoš s ním začal. Dřív než já ve škole. Mám mu napsat aby přijel?"
"Jo." odpověděli jsme s Renem.
Max šel k sobě do pokoje a já se podíval na Relma.
,,Hmm začíná se to pěkně zamotávat." poznamenal Relm a podrbal se na hlavě. ,,Em jen mohl bys mi prosím vrátit ten přívěsek? Taky bych si asi potřeboval něco zařídit..."
Vyndal jsem si ten přívěsek a přistoupil jsem blíže k němu.
Dal jsem mu ho do ruky a jak jsem mu ho na tu ruku položil, tak jsem se začervenal a podíval se mu do očí.
Naklonil se ke mně a políbil mně.
Dal jsem mu pusu na nos.
Usmál se na mě a poodešel kousek dál kde něco vyslovil a přívěsek červeně zazářil.
Díval jsem se na něj a vzdychl jsem.
"Heeeej Relmeee?" zavrněl jsem a otřel se hlavou o jeho ruku.
,,Tome počkej chvilku jen to vyřídím a pak se ti budu plně věnovat.."
"Awww..." sklopil jsem hlavu a sedl jsem si na gauč.
Relm chvíli stál a nepřítomně hleděl do prázdna. Pak zamrkal a šel za mnou.
Podíval jsem se na něj a pak se podrbal na zátylku.
Sedl si vedle mně a objal mně jednou rukou kolem ramen.
Zavrněl jsem a položil si svojí hlavu na jeho rameno.
"Dokážeme, že já to nebyl..." pošeptal jsem.
,,Ano." pošeptal a dal mi pusu do vlasů.
Znovu jsem zavrněl.
Dal mi druhou ruku kolem pasu a přitáhl si mně blíž.
Přemýšlel jsem a nakonec jsem se zeptal: "Relme?"
,,Copak?" zamumlal.
"Jak je to s námi...?" pošeptal jsem.
,,Já.....nevím...." trošku se zajíkl. ,,No...nechtěl bys se mnou chodit?" zeptal se pak.
Podíval jsem se na něj a začervenal jsem se: "Rád bych..."
Max k nám přišel a vzdychl: "Takže. Kámoš má přijít zítra odpoledne."
Prokřupl jsem si prsty: "Fajn. Aspoň vím z koho vymlátit zítra du-"
"Ne... prosím..." odpověděl Max a podrbal se na zátylku. "Nechci aby se mu něco stalo. Je to hrozně dobrej kámoš. Nikdy by tohle neudělal pokud by neměl důvod."
Relm přikývl.
"Ugh... faaaajn..." vzdychl jsem a vstal jsem. "Jdu si lehnout..."
Nakonec jsem šel do koupelny, kde jsem se umyl a šel jsem do svého pokoje, kde jsem si lehl a po chvíli usnul.