Nezodpovězené tajemství

Kapitola 12

Ren:

Bylo ráno a já se vzbudil. Podíval se vedle sebe na Enjina a zavrněl jsem. Enjin pořád spal. Pohladi jsem ho po tváři: "Miwáškuuu..." ,,Hmm?" rozespale zamrkal. NChvíli bylo ticho a já si pak pomalu sedl. Chtěl jsem vstát ale ucítil jsem prudkou bolest. Když už jsem konečně vstal, tak mě ta boest srazila k zemi. ,,Rene!" vykřikl Enjin a sehnul se ke mě. Zasmál jsem se a pomalu jsem vstal. Opřel jsem se o zeď a podíval se na něj. "Jak jsem řekl... jsi můj první..." odpověděl jsem. ,,Chápu." přikývl a natáhl ke mně ruku. ,,Chceš pomoct?" "D-dobrý." odpověděl jsem a oblékl jsem si kalhoty. Šel jsem do kuchyně a udělal jsem ným snídani a dvě kávy. Sedl jsem si ke stolu a čekal jsem na něj. Skoro hned přišel a snědl a vypil svou porci. Díval jsem se na něj a pousmál jsem se. Začal jsem pít kávu a jíst snídani. Když to po tom bylo dojezeno a vypito, tak jsem se podrbal na zátylku. "Nechtěl bys zatím jít někam ven?" zeptal jsem se ho. ,,Hmmhmm." začal kývat hlavou. Přikývl jsem a tak jsme šli ven. Dneska bylo ve městě nějak víc hluku než obvykle. Dělníci atd... Tak jsem si dal do uší sluchátka a poslouchal jsem písničky na mobilu. Nejprve mi hrálo pár songů od BTS a teprve pak jiné. Když už hluk být přestal, tak jsem si sluchátka uklidil a schoval jsem si k sobě mobil.  Bylo odpoledne a já se podíval na Enjina. Ten se zdál duchem nepřítomen. Pokrčil jsem rameny a stále se s ním procházel.  Byl večer a mně došlo, že vlastně nevím, kde se máme s Billem setkat. "Nevíš kde Bill bydlí?" zeptal jsem se ho. ,,Nevím přeesně ale přibližně tuším." odpověděl Enjin. "Um... můžeš jít první? Tedy?" zeptal jsem se ho. ,,Jasně!" chytil mě za ruku a vedl ulicemi. Rozhlížel jsem se a pak jsme se zastavili.  Já se naposledy rozhlédl. Uviděl jsem Billa před jedním domem a tak jsem táhl Enjina k němu: "EY! Čáwo!" ,,Čau." mávl na mě "Tak... jdeme do baru?" zeptal jsem se. ,,Jasně." řekl a vyrazili jsme. myslíš, že by to vyšlo? ....    Cestou nás zastavil jeden kluk. Měl černé vlasy, světle modré oči jako nebe a usmíval se přímo na mě. V očích se mi objevily slzy. "Ey, bráško." usmál se můj brácha. Přiběhl jsem k němu a z očí mi začaly téct slzy. Objal jsem ho: "Brácho!" On mě pohladil po hlavě, pak se mi podíval do očí a podrbal se na zátylku: "Normálně bych čekal, že s tebou budou rodiče." "... rodiče zemřeli... zabil je klan-" "Dračí Dráp..." vzdychl brácha. Podíval jsem se na Enjina a Billa: "Bille, Enjine... toto je Haru. Můj brácha." "Ey!" usmíval se brácha. "Brácho, toto je Enjin, můj kluk a Bill... můj kámoš." odpověděl jsem. ,,Um ahoj." pozdravil ho nesměle Enjin a Bill pouze něco zamručel. "Kampak máte namířeno?" zeptal se brácha. "Do baru." odpověděl jsem. "Nevadilo by, když bych šel s vámi?" usmíval se stále brácha. Podíval jsem se na Billa a na Enjina: "Um..." ,,Jasně že ne." usmál se Enjin a Bill se na Harua jen podezřívavě díval. Haru se podíval na Billa a pak se uculil. A tak jsme šli do jednoho baru. Seděli jsme u pultu všichni čtyři a pili jsme. Bill si pak odskočil na záchod a Haru mi pošeptal: "Netušil jsem, že tvůj kámoš je tak sexy." Začervenal jsem se a zavrčel jsem: "Na Enjina nesáhneš." "Enjina nemyslím." odpověděl brácha a kývl hlavou k záchodům. "Myslím jeho..." "Vždyť je mu okolo 19 a tobě 23." odpověděl jsem. On přikývl a pak odpověděl: "No a? Pozvu ho na drink, který mu zaplatím." "Pffft." prskl jsem. "To bych chtěl vidět."  "Tak sleduj." uculil se brácha a šel směr k záchodům. Podíval jsem se na Enjina a povzdychl jsem: "Tohle bude fakt noc..." ,,To jo...." pokýval hlavou už trochu přiopilí Enjin. ,,Renééééé." najednou mě objal kolem ramen. "Enjine... to ses stihl už opít?" zeptal jsem se ho. ,,Jen trošku." zavrtěl hlavou. Pozdychl jsem si. 

Haru: 

Čekal jsem před toaletama až Bill vyleze. Ten po chvíli vyšel a trošku zmateně se na mě podíval. "Ey. Co kdybych tě pozval na drink?" vyplázl jsem na něj jazyk. ,,Hmm..." trošku podezřívavě se na mě díval ale pak svolil ,,Klidně." Šel jsem s ním k pultu a objednal jsem mu drink na jeho přání. Pili jsme spolu s Enjinem a Billem. Tedy... Do té doby než Ren odešel s Enjinem k sobě domů. Napsal mi ještě adresu a telefonní číslo. Podíval jsem se na Billa a protáhl jsem se: "Chceš se jít projít, nebo jít do kina... nebooo....?" ,,Projít." řekl jednoznačně a zvedl se. Šel jsem za ním. Procházeli jsme se a nakonec jsem si s ním sedl v jednom parku. Podíval jsem se na něj: "Takžeeee. Kolik ti vlastně je?" ,,19 tobě?" "23." zasmál jsem se. ,,To není zas takový rozdíl." pokrčil rameny. Pak se usmál. Chvíli bylo ticho a já se ho pak zeptal: "Takže, ty někoho máš?" ,,Ne." zavrtěl hlavou. ,,Nikdo moc se mnou nevydržel, tedy moc dlouho." Přikývl jsem a pak jsem se podrbal na zátylku. Chvíli jsme si ještě povídali a já ho pak šel doprovodit k jeho domu. Došel jsem s ním k jeho domu a chtěl jsem se s ním rozloučit. ,,Počkej chvíli." zastavil mě a rychle mi napsal na papírek jeho číslo a podal mi ho. "Um...?" zeptal jsem se. Podíval jsem se na jeho číslo a pak jsem se nechápavě podíval na něj. ,,Seš fajn tak kdyby ses chtěl znovu potkat." podrbal se na zátylku. Usmál jsem se a nastavil jsem ruku na pěstí: "Ey!" Když si se mnou ťukl, tak jsem odešel k Renovi domů. Zaklepal jsem na dveře. Nikdo neotevíral. Podíval jsem se okolo domu a viděl, že je všude zhasnuto. Zazvonil jsem na zvonek a když nikdo neotevíral, tak jsem si vyndal mobil a zavolal Billovi. ,,Jo?" ozvalo se. "Nevadí.... když um... bych u tebe přespal? Vypadá to, že ti dva usnuli a zrovna až do rána se mi tu čekat nechce." odpověděl jsem s povzdychnutím. ,,Dobře ale musím tě upozornit že u mě není zas tolik míst kde bys mohl spát." "Nevadí. Klidně usnu na zemi." zasmál jsem se a ukončil jsem hovor. Vrátil jsem se k Billovi a zaklepal mu na dveře. On otevřel a pozval mě dál. Vydechl jsem. Byt byl plný podivných věcí a různě mezi nimi zářili modré krystaly. Na zemi tekl malý potůček vody. "Wow. Máš dobrej fetish." zasmál jsem se a podíval se na něj. ,,No jo, to mi neustále posílají bráchové." "Tak kdo z vás má takový fetish?" usmíval jsem se. ,,Všichni!" rozmáchl rukama. Prskl jsem smíchy a díval se na něj: "Wow." ,,Hmm teď vymyslet kam si budeš moct lehnout." "Na tebe?" vyplázl jsem jazyk. ,,Heh no to by bylo taky řešení..." Položil jsem si ruku na jeho hruď a namáčkl ho na zeď. Díval jsem se mu do očí a pak jsem pošeptal: "Co když bych tě znásilnil?" ,,To bych si zasloužil....ale....myslím že ty nejsi ten druh člověka co by tohle dělal." pohlédl mi do očí. "Chceš se vsadit?" uculil jsem se a vražedně jsem se mu podíval do očí. ,,Hmm." natáhl se ke mně a políbil mě. Začal jsem se červenat a trošku jsem se od něj odtrhl: "Proč...?" ,,Protože můžu." pokrčil rameny. Chvíli jsem tam stál s otevřenou pusou a pak jsem ho políbil. Do polibku se zapojil a dal mi ruku okolo pasu. Zahihňal jsem se a pohladil ho po tváři. Trošku se oddálil a zeptal ,,Nechceš pokračovat v pokoji?" "Proč mě tam nezavedeš rovnou a ptáš se?" uculil jsem se. Pokrčil rameny a odvedl mě do pokoje. V jeho pokoji jsem ho shodil na postel. Klekl jsem si mezi jeho nohy a díval jsem se mu do očí. Rukama jsem se opřel u jeho hlavy a políbil jsem ho. On mi dal jednu ruku do vlasů a jemně si mě přitáhl blíž.  "Pff. Prej, že jsem fajn. Tak fajn až by ses ode mě nechal ošukat co?" ušklebil jsem se. ,,Hmm od tebe klidně." zamručel. "To takhle šukáš s každým?" zeptal jsem se ho. ,,Ne. Jen s tím kdo se mi opravdu líbí. A většinou to chci udělat hned jelikož pak by už nemusela být příležitost." sklopil pohled. Nemusela být...? "Proč už by nemusela být?" zeptal jsem se ho nechápavě. ,,Protože tohle." zašeptal a najednou jsem ucítil jak něco obmotalo mé tělo. Na rtech mě polechtal rozeklaný jazyk. Stiskl jsem ruku v pěst a snažil se dostat z sevření toho, co mě obmotalo. To stvoření uvolnilo stisk. Spadl jsem z postele na zem a po chvilce se podíval, co to bylo. Na postely se tyčila obrovský had. Rozeklaný jazyk mu vystřeloval z úst. A díval se na mě obříma očima. Billovíma očima. Podíval jsem se na Billa. Bill tam nebyl. Vstal jsem a začal jsem couvat. Nakonec jsem narazil na zeď a díval se na toho hada. "Cos kurva udělal s Billem?!" vykřikl jsem. Najednou se v asi milisekundě změnil had na Billa. ,,Haru-." Bill nedořekl větu jelikož zakopl a spadl z postele přičemž se o něco dost ošklivě bouchl do hlavy. Popošel jsem pomalu a opatrně k němu. Sehl jsem se k němu a pošeptal jsem: "J-jsi... v-v poho......?" ,,Jo.......celkem." začal se pomalu zvedat ale pak to vzdal a lehl si zpátky na zem. Pomohl jsem ho zvednout a posadil jsem ho na postel. Podíval jsem se na něj a vzdychl jsem. ,,Promiň....jestli jsem tě vyděsil."  "Vyděsil... takže... moc ti to kvůli tomu se vztahy nevychází, co?" zeptal jsem se ho. ,,Ne....vůbec." podíval se na mě. "Nechápu proč. Asi si měl štěstí na losery." odpověděl jsem.  Chvíli bylo ticho a já se pak zasmál: "Jako bych já loser nebyl, co?" ,,Tobě to nevadí?" "Mělo by?" pozvedl jsem nechápavě jedno obočí. ,,Ani nevíš jak je rozšířený strach z hadů." zasmál se. Přiblížil jsem se o něco blíž k němu. Podíval jsem se mu do očí a políbil jsem ho. "Myslíš si, že bych s tebou nechtěl být? Že bych s tebou nic nechtěl mít?" zeptal jsem se ho. ,,Nevím. Všichni prozatím nechtěli nebo tak něco." odpověděl. "Hapfffft." prskl jsem. "Taková píčovina. Něco ti povím. Ti se kterými si chtěl chodit museli být blbí a nebo v tobě neviděli to, co vidím v tobě já." ,,Díky." usmál se na mě. "Ne. Neděkuj. Je to pravda Bille." odpověděl jsem a podíval se mu pořádně do očí. On mi pohled oplatil a pak mě objal. "Hehe... a pak, že tě nedostanu. Můj brácha je stejnej baka jako tenkrát... nic se na něm nezměnilo." usmál jsem se vítězně. ,,Co se vlastně mezi vámi stalo?" zeptal se Bill. Sedl jsem si vedle něj a odpověděl jsem: "V podstatě jsem umřel... i když ne docela. Když Renovi bylo dvanáct, tak po rodičích šel Dračí Dráp. Kvůli svitku... nevím, jestli ti o tom řekl. A jednou večer jsem byl s Renem venku. Ten svitek jsem nosil furt u sebe, byla to moje povinnost ho hlídat. A zároveň hlídat Rena. Zrovna jsme si s Renem kupovali něco v benzínce a Dračí Dráp nás našel. Vyndal jsem si svůj meč a dal jsem Renovi ten svitek. Řekl jsem mu aby utekl. A sám jsem s nimi bojoval. Jenže pak si jeden z nich vyndal bombu. Oni vyběhli a pro mě už prakticky bylo pozdě. Jelikož jsem ale uměl tak nějak kouzla, dokázal jsem kolem sebe udělat štít. Bohužel ne dost silný a tak jsem skončil hodně daleko. Pak už jsem se o Rena a rodiče nemohl postarat. Dál v podstatě nevím, co se stalo. Jen vím, že ti kokoti zabili naše rodiče. Ale jinak mi toho moc o jeho minulosti, Ren neřekl." ,,Hmm chápu." kývl Bill. ,,Já mám tři bratry, z nichž jeden je adoptivní. Moji oba vlastní jsou starší než já a Ši....tedy jednoho z nich jsem už hodně dlouho neviděl." Díval jsem se na něj a usmíval jsem se. Pak jsem ho chytil za ruku a opřel se o něj. ,,Hhmm co máš v plánu teď dělat?" zeptal se mě. "Lehnout si k tobě." pošeptal jsem. Leknul si na postel a stáhl mě na sebe. Díval jsem se na něj: "Ey." Bill se zasmál a pak si mě přitáhl k sobě. ,,Plyšák." zasmál se znova a začal mě hladit a drbat ve vlasech. "Ey! Bakayaro! Nejsem plyšák!" odpověděl jsem cvrnkl ho do nosu. ,,A o tom mě přesvědčíš jak?" znovu se zasmál. Strčil jsem ho z postele. Opřel se bradou o kraj postele a díval se na něj: "Ještě chceš důkaz?" ,,Ano plyšáku." začal se zvedat. Praštil jsem ho do ruky: "Nejsem plyšák!" ,,Ale notak...." mnul si místo kam jsem ho praštil ,,A co tedy jsi Haru-chan?" "Co bych byl?" zeptal jsem se ho. Chvíli bylo ticho a já pak zalhal: "Jsem člověk." ,,Hmm dobře. Lehneme si?" zeptal se mě. Lehnul jsem si na postel pořádně, tak abych měl hlavu na polštáři a díval jsem se na něj: "Já už na tobě jsem-" Chvíli jsem přemýšlel, co jsem to kurva řekl a pak jsem se začervenal.  Přetočil jsem se na bok, zády k němu a zavřel jsem oči. Po chvíli jsem uslyšel tiché ,,Dobrou." "Dobrou...." pošeptal jsem. Po chvíli jsem usnul.  Bylo ráno a já se probudil. Podíval jsem se na Billa a po chvilce jsem opatrně vstal. ... Kurva! Málem jsem ho v noci ojebal! Nemohl jsem se kontrolovat! Šel jsem k východu a podíval se naposledy za sebe. Promiň Bille... J-je mi to líto. Tohle se už nesmí opakovat. Odešel jsem z domu a toulal jsem se po ulici. Pak jsem se stavil v hotelu, kde jsem si vzal své věci, odhlásil jsem si pokoj a pak se stavil u Rena. Tam jsem si dal věci, popovídal si s nimi. Tedy samozřejmě ne o té noci. A pak jsem šel ven.  Byl večer a já se dostal do baru, kde jsem chlastal. Pak ke mně přišel nějaký kluk okolo Billového věku a začal si se mnou povídat. Po nějaké době šel se mnou pryč do jedné uličky, kde jsme si povídali. On mě pak namáčkl na zeď a začal se se mnou líbat.  Bill: Ráno jsem se probudil a Haru nikde. Rychle jsem se podíval jestli mi třeba nenechal vzkaz nebo tak něco. Nic.... Praštil jsem rukou do stěny. Proč mě to sakra tak vzalo? Není to přeci poprvíl co mě někdo takhle nechal.  Byl jsem zničený a nasraný zároveň. Den nějak plynul a já byl v čím dál tím horší náladě. Nakonec jsem se rozhodl se po něm jít zeptat k Renovi. Cestou jsem zaslechl nějaké zvuky z uličky. Jen tak ze zvědavosti jsem se tam šel podívat. To co jsem uviděl mě rozhodil ještě víc.  Nějaký kluk tam líbal Harua. Už jsem to nevydržel. Zorničky se mi stáhly a oči mi změnili barvu na červenou (pokud nevíte takové oči má zmije). Proměnil jsem se v hada a rychle se připlazil a obmotal Harua a dal hlavu do útočné pozice směrem k tomu klukovy. Ten zakřičel a utekl. Nedokázal jsem se ovládat. Pomalu jsem začal stahovat smrtelné obětí okolo Haruova těla. On něco řekl a objevil se kousek ode mě. Vyběhl z uličky a běžel pryč. Rychle jsem se plazil za ním. Běžel sice dost rychle ale já zas mohl proklouznot různými zkratkami takže jsem ho pomalu v tichosti doháněl. On doběhl do slepé uličky a když jsem se tam doplazil, tak stál namáčklý zády ke zdi a díval se na mě. Zasičel jsem a zvedl se do útočné pozice. Pozoroval jsem ho a při tom ochutnával vzduch. On se pořádně nadechl a ruku stiskl do pěsti. ,Haaaruuu. Proč jsssssi mě opussstil? Jako všichni ossssstatní?' Ozval se sikavý hlas byly to moje myšlenky i když jsem to ani nechtěl vyslovit. Teď jsem sse ale nedokázal ovládat a tak ze mě ta slova prostě vyplinula. On zavřel oči, otočil hlavou na svojí levou stranu. Pak praštil do zdi a podíval se na mě. Hypnotizoval jsem ho pohledem a pomalu se posouval se blíž. "Proč mě prostě nenecháš být?" zeptal se Haru. ,Nevím.....když jssssi odešel byl jsssssem sssssmutný a naštvaný. Chtěl jsssssem sssse pak na tebe zeptat Rena ale.....uviděl jssssssem co jssssi dělal.....Teď je ale už pozdě.' Rychle jsem vystřelil hlavou k jeho krku. Stačil jsem jen jemně stisknout když jsem se najednou zasekl. Co to sakra dělám? "Co já jsem dělal? Vážně?!" vykřikl Haru a něco po chvíli odříkal. Díky tomu jsem se vrátil zpět do lidské 'formy/podoby'. Strčil do mě: "Tos to kurva neviděl?! Já nedělal nic! Ten kretén mě sem odtáhl!" ,,Haru promiň....já byl rozrušený a-a najednou vidět tě s někým....." začal jsem drmolit a pak mi ukápla i slza. Pak jsem si uvědomil i druhou dost nebezpečnou věc ,,Haru, sakra! Moc dlouho! Já....musíš..." najednou se dostavila 'ta' bolest a únava. Chytl jsem se za hlavu a schoulil se na zemi do klubíčka. "Bille...?" zeptal se Haru. Nedokázal jsem se pohnout. Byl jsem hrozně vyčerpaný ale musel jsem mu říct ,,Haru....prosím zůstaň.....s-se mnou." I přes bolest jsem natáhl ruku a chytl ho za nohu. Pak jsem se podvolil a usnul Haru:  Vzdychl jsem. Chytil jsem Billa a odnesl ho k němu domů. Tam jsem ho položil na postel a v kuchyni jsem udělal čaj, který jsem mu přinesl do pokoje. Díval jsem se na něj a sedl jsem si na židli, k jeho posteli. Chytil jsem ho za ruku a pošeptal jsem: "Promiň... já... ti to chci splatit... jakkoliv..." ,,Haru...." zamumlal najednou a překulil se směrem ke mně ,,Neodcházej." řekl a pokračoval ve spánku. Po chvíli jsem zhasl světla a lehl jsem si na zem. Nakonec jsem usnul.  Bylo ráno a já se probudil. Protáhl jsem se a sedl jsem si abych se podíval na Billa. S překvapením jsem zjistlil že už je vzhůru a pozoruje mně. Vstal jsem a díval jsem se na něj. Sedl jsem si k němu na postel a podrbal jsem se na zátylku. Vstal jsem a díval jsem se na něj. Sedl jsem si k němu na postel a podrbal jsem se na zátylku. ,,Haru...díky žes mě sem donesl a tak....já....promiň. Proč jsi odešel?" díval se na mě smutným pohledem. "Protože jsem se cítil blbě, když jsem tě málem 'znásilnil'. Nechci aby se to opakovalo. Tedy ne v tom stavu, ve kterým jsem byl." odpověděl jsem. ,,V jakém stavu?" zeptal se. "Byl jsem trochu opilej." vzdychl jsem. "Prostě... podívej... teda... prostě... no. Chci říct, že máš na lepší. Tak proč já?" ,,Na lepší?...." odfrkl si ,,Všichni se kterými jsem prozatím skoušel chodit byli blbí a nepřijali to co jsem. Ty jsi si s tím ale nedělal starosti a..." zastavil se a trochu zčervenal ,,hlavně....tě mám rád....hodně rád." Přejel jsem si rukou po obličeji do vlasů a lehl jsem si na záda. Díval jsem se na strop a pak jsem stiskl ruku ve vlasech. Po nějaké chvíli jsem si sedl a díval se na Billa: "Okay. Okay..." Vydechl jsem a shodil ho na záda. Díval jsem se mu do očí a sundal jsem si triko. Bill mě doslova skenoval pohledem. Sundal jsem z něj taky triko a po chvíli jsem mu stáhl kalhoty a boxerky. Sobě pak také a sedl jsem si na postel tak aby mi mohl začít kouřit. On po chvilce začal. Z toho jak dobře to dělal bylo znát že už s tím má nějaké skušenosti. Po chvíli jsem ho odstrčil a převalil na břicho, tak abych do něj mohl vniknout. Naslinil jsem si prsty a zrovna v tu chvíli mi zazvonil mobil: "Kdo to může teď být?" Zvedl jsem to a jedním prstem jsem zajel do Billa. "Ey brácho! Kde jsi? Napadlo mě, že bys spolu s Billem mohl jít pak s námi třeba na bowling nebo tak." odpověděl Ren. Tím prstem jsem v Billovi začal jezdit. Bill si rychle obstaral polštář aby nebyly slyšet jeho vzdechy ale přeci jen něco občas uniklo. "No dobrá... teď jsem právě u něj. Bill spí a tak se dívám na videa na mobilu. Jakmile se vzbudí tak mu to řeknu." odpověděl jsem a vyjel jsem z něj prstem. Položil jsem mobil na postel, zapnul jsem reproduktor a zasunul do Billa svůj penis. "Takže to platí?" zeptal se Ren. "Jo. Jo. Tedy, když bude Bil chtít. Fakt se ho pak zeptám." odpověděl jsem a začal se v Billovi pohybovat. ,,Haru..." tlumeně skrz polštář zavzdychal Bill. "Dobře. Tak jakmile se vzbudí, tak nám to přijďte říct." odpověděl Ren a zavěsil hovor. "Líbí se ti to, ty děvko?" pošeptal jsem Billovi do ucha. "Jasně, že líbí. Jinak bys nechtěl abych odešel." ,,Hmm....a.....co kdybych....ah....ti řekl....že už jsem měl....i lepší?" popichoval mě sekaně Bill. "Co tím chceš kurva říct?" odpověděl jsem a pokračoval jsem při tom v zasouvání a vysouvání svého penisu do jeho zadku. "Že stojím za hovno? Tos říkat neměl." ,,Ne-e.....to rozhodně ne.....jen mě nenazívej....ah....děvkou." "Není to snad pravda?" zeptal jsem se ho a přidal jsem na rychlosti a na síle." S-ám si řekl, žes už párkrát s někým šukal. Jak bych to měl jinak říct? Navíc si to dost užíváš ne?" ,,Ahhh jo....ale nedělám...to s každým...." "Podle toho, cos říkal včera to tak znělo. Nebo ti mám říkat snad jinak? Třeba kurvičko?" zeptal jsem se ho. ,,Stačí Bille..... A nic takového jsem neříkal!" nejednou zněl dost rozhořčeně. "Nebuď hned takový. Sám si nechtěl abych odešel. Navíc si po tomhle budeš přát abych tě ještě ojebal třeba večer." odpověděl jsem. ,,Hmm klidně." odpověděl a vydal další vzdech. "Pft. Jsi moje děvka, slyšíš to troubo? Sám to vzdáš." odpověděl jsem. ,,Hmm jen...ah....tvoje." "Je mi jedno, když ti rozjebu tvojí prdel. Můžeš si za to sám, že ses tak nabízel." odpověděl jsem. ,,Jak....budu hrát.....bowling?" "Nějak to zvládneš. Řekneme, žes byl holt nešikovnej a narazil sis zadek." odpověděl jsem. Přidal jsem ještě víc na rychlosti a síle. Nakonec jsem se po chvíli udělal do něj. Vysunul jsem z něj svůj penis a díval se na něj. Bill zrychleně oddechoval ale vypadal spokojeně...myslím. "Nemůžeš říct, že se ti to nelíbilo." odpověděl jsem a vyndal jsem si kapesník. Tím jsem utřel sperma, které mu teklo ze zadku. Ten kapesník jsem nakonec vyhodil. ,,To nemůžu...co ty?" "Co, co já?" zeptal jsem se ho. ,,Můžeš snad ty říct že se ti to nelíbilo?" "Proč bych to měl říkat? Sám ses tomu poddal." pokrrčil jsem rameny. ,,Hmm." přitáhl si mě do obětí. ,,Až budem muset tak mě vzbuď." "Ey! Teď spát nebudeš, Bakayaro! Teď se jdi osprchovat a zajdeme za Renem!" ,,Hmm baka. Už jdu." řekl a udělal co jsem mu řekl já. Když se ke mně vrátil, tak jsem se šel jen umýt. Pak jsem se vrátil k němu, oblékli jsme se a šli jsme k Renovi. Došli jsme k němu a já zmáčkl zvonek. Ren pak po cinknutí zvonku otevřel dveře a díval se na nás. Nakonec nás pustil dovnitř. Šel jsem s Billem do obýváku a uviděl jsem Enjina, který seděl na gauči: "Ohayo!" ,,Ohayoooo" odvětil Enjin a pohlédl na nás. Ren k nám přišel a díval se na nás. Ušklebil jsem se a omotal jsem si ruku okolo Billového pasu. Přitáhl jsem si ho blíž k sobě. Ren se podrbal na hlavě a pak se podíval pryč: "Vyšlo ti to, eh? Zajímavý, jak někdo může dostat takového parchanta." V očích se mi objevila naštvanost a jen jsem se pousmál. Podíval jsem se jedním okem na Enjina: "Zajímavý jak někdo může dostat takového losera." ,,Hmm zajímavé jak tohle celé nevnímám." zasmál se Enjin a vstal. "Tak jdeme?" zeptal se Ren a podíval se na nás tři. Pokrčil jsem rameny: "Jestli chtějí jít tyto dva troubové." ,,Hmm jdem." řekl Enjin a chytl Billa za ruku a odtáhl ho na chdbu pak zavolal ,,Vy dva byjste si měli promluvit." Nechápavě jsem se podíval na Rena a on se zase nechápavě podíval na mě. "Co?" zavolali jsme oba dva na ně. ,,Že byjste si měli pohovořit." objasnil Enjin a Bill dusil tichí smích. "Uh?" zeptal jsem se. "Mě se neptej." odpověděl Ren. ... Šli jsme k nim a dívali se na ně. ,,Eh tak nic..." povzdychl si Enjin. A Ren se chvíli zastavil a díval se na mě. Nakonec jsme tedy šli. Došli jsme na bowling a tam jsme spolu hráli. Pak jsme šli do restaurace, atd. Byl večer a já se podíval k nebi. Dneska je úplněk, co? ... Kurva... Najednou k nám přiběhl jeden k- MAX?! "OMG! HARU!" vykřikl Max a objal mě. "MYSLEL JSEM, ŽES CHCÍPL!" Ren se nervózně zasmál. "No nevadí! Důvod proč jsem tady... přišel jsem na plán těch debilů! Kde máš ten svitek?" zeptal se Max Rena. "... um..." polkl Ren. "D-doma." Max měl v očích vyděšený pohled a rozeběhl se směrem k Renovu domu.