/fourteen/

1.2K 75 24
                                    

Už asi po sté za poslední hodinu se otočím. Je mi totiž docela dost zima. Takže už hodinu se tady jen otáčím ze strany na stranu a snažím se více zachumlat,aby mi bylo větší teplo,ale bezúspěšně. Předtím jsem byla asi tak unavená, že jsem prostě spala,ale ted už se od čtyři převaluji. Je pět. To by mohlo každou chvíli vylézt sluníčko a udělat se větší teplo ne ? No tady na zemi to asi nepocítím. Rozhodnu se tedy vylézt ven. Potichu tak,a bych nevzbudila Nialla, který poklidně spí, si nazuji boty, rozepnu zip stanu a vylezu ven. Opět stan zapnu a stoupnu si. Fajn možná to nebyl nejlepší nápad, tady ta zima je taky. Naštěstí už není moc velká tma, ale ta zima. i když furt lepší tady stát než ležet na  té zemi. Sednu si na deku, která je tady na jedné kládě kolem ohně. Nevím jak dlouho tady jen tak sedím a koukám převážně před sebe zatímco si rukama třu stehně a celkově tělo,abych se o něco víc zahřála. 

,,Emm co tady děláš ?" ozve se lehce nakřáplý a rozespalý hlas patřící Niallovi. 

,,Nemohla jsem spát, protože mi byla strašná zima. Doufám že jsem tě nevzbudila." kouknu se na něj. Bože můj a já myslela, že víc roztomilej být nemůže,ale ted s těma lehce rozcuchanýma vlasama a unavenýma očima je prostě k sežrání. Jako plyšovej medvídek. Tedy v jeho případě spíše Irskej skřítek. A ještě to vše podtrhuje to jak je zabalený v dece. 

,,Ne nevzbudila jen jsem se nějak na chvíli probudil a všimnul jsi, že tam nejsi tak jsem se lekl kam jsi zmizela. Musí ti tady bejt zima." zamračí se a sedne si těsně vedle mě tak aby mohl jeden konec deky sundat ze svého ramene a přehodit ho přeze mně. Natisknu se k němu ještě o něco blíže, abych byla co nejvíce zabalená já i on. 

,,Lepší ?" zeptá se. 

,,Jo, děkuju,ale jdi spát. Nechci, aby jsi kvůli mě byl vzhůru." pousměju se na něj. 

,,Nenechám tě tady přeci mrznout. Budu tady s tebou." 

,,Ty jsi tak hodnej. Ta holka, kterou miluješ má strašný štěstí. Tak hodnejch kluků jako jsi ty moc není." tak nějak ze mě vypadne ani nevím proč. Prostě jsem to měla na jazyku. 

,,Myslíš ?"jeho obličej se rozzáří. 

,,Vím to:" přikývnu a poté si položím hlavu na jeho rameno. Jen tak tady v tichosti sedíme a stále si tisknem deku co nejvíce k sobě, aby nám bylo co největší teplo. Přesně z tohohle místa krásně vidíme na obzor, kde se pomalu začíná obloha zbarvovat do ranních barev. Je to tak kouzelná chvilka a taky dost romantická jen škoda, že Niall miluje někoho jiného a tak to je romantická chvilka tak možná pro mně a mou mysl. 

,,Mluvil jsem o tobě." řekne potichu po nějaké chvíli. O čem to mluví. Zvednu hlavu z jeho ramene a oplatím mu pohled. 

,,Kdy jsi mluvil o mně ?" 

,,U tý flašky.....když...když se mě Soph ptala jestli někoho miluju............myslel jsem tím tebe." z jeho pohledu i hlasu je poznat jak je nervozní,ale zároven, že to myslí opravdu vážně. On ěmě miluje, on co ? Panebože. 

,,T-ty mě miluješ ?" zeptám se pro jistotu zatímco moje srdce buší jako o závod. 

,,Jo. Já chápu jestli to necítíš stejně, známe se chvíli, ale já se do tebe prostě zamiloval. Vím, že po tak krátký chvíli si říkáš, že to není možný,ale prostě to tak je. Docela se divím že jsem sebral tu odvahu tito říct,ale já už prostě musel. Nedokážu to v sobě dál držet. Miluju tě. Miluju tvoje oči,tvůj hlas, tvůj vzhled, tvoje chování, tvůj smích, tvoje vtipy prostě všechno spojený s tebou. Ale pochopím, když to necítíš stejně." pousměje se na mě. Z jeho slov se mi lehce nahrnou slzy do očí. Tohleto mi nikdy nikdo neřekl. 

,,J-já tě taky miluju Nialle." usměju se. 

,,Opravdu ?" jeho obličej se opět o něco více rozjasní a já se skousnutým rtem přikývnu. Pomalu si mě přitáhne ještě blíže k sobě a udělá to po čem já už toužím takovou dobu i když jsem si to nechtěla přiznat. Spojí naše rty v jedny. V tu chvíli mi v břiše vyletí milioný motýlků. Na nic nespěcháme. Polibek je tak jemný, pomalý a procítěný. Obmotám mu ruce kolem krku a pousměju se do polibku stejně jako on. Po nějaké chvíli se od sebe odtáhneme,ale pouze tak aby jsme si viděli do očí. 

,,Dovolíš mi bejt tvým princem v černím Range roveru ?" usměje se. 

,,A já budu tvoje princezna v černém Range roveru." oplatím mu úsměv než opět spojí naše rty. Ještě chvíli tady tak sedíme a povídáme si. 

,,Nepůjdeme ještě spát ?" zeptá se poté. 

,,Zkusíme to." uchechtnu se a tak se zvedneme a zalezem do svého stanu. Spacáky rozepne a roztáhne po dně stanu ještě přes deku,aby šlo zespodu větší teplo a poté si lehneme, on si mě zabalí do náruče a přikryje nás dekou ve, které jsme byli venku. Spokojeně zabořím halvu do jeho hrudi zaavřu oči. 

,,Dobrou princezno." šeptne ještě předtím než mi věnuje polibek do vlasů. 

,,Dobrou." zopakuji a poté poměrně rychle upadnu do říše snů, opravdu spokojená. Pořád nemůžu uvěřit, že se tohle děje. Že jsem konečně s člověkem, kterého miluju a on miluje mně.

Tohle, ale není konec. Copak jste zapomněli na to co se píše v prologu ?..........


Trochu kratší díleček, ale snad nevadí. Doufám, že se líbilo a prosím o voltes a komentíky Niki <3

Q: Který cizí jazyk kromě Angličtiny se vám líbí a chtěly by jste se ho učit ? 

A: Španělština,ale bohužel mám na škole němčinu :( Takovej hnusnej jazyk :D 

B*tch (N.H.) Kde žijí příběhy. Začni objevovat