/twenty/

1.2K 68 18
                                    

Povzdechnu si a vzdám své přemáhání o to usnout. Je skoro devět ráno a já toho samozřejmě moc nenaspala. Prostě to nešlo. Spala jsem asi čtyři hodiny a ted už se zase přes hodinu převaluju. Už jsem samozřejmě v Dublinu a, abych podtrhla změnu svý imidže a zároven se snažila trochu odreágovat, místo spaní jsem si tedy naplánovala co budu dělat dnes. Zkráceně půjdu nakupovat, večer mám ten rozhovor a pak nasednu na letadlo a letím domů do Mullingaru za rodinou. Doufám, že si tam všechno nechám pořádně uležet v hlavě a dokážu to konečně zpracovat, protože z toho přeci nemůžu bejt hotová nadosmrti ne ? Sice je to strašně těžký, protože jsem Nialla opravdu milovala a vlastně pořád miluju což je ještě horší. Fajn to by stačilo už se mi chce zase brečet. Zaklepu hlavou ze strany na stranu a poté vylezu z hotelové postele a spíše se došourám do koupelny. Při pohledu do zrcadla se dosti zděsím nad svým vzhledem. Vykonám ranní hygienu, poté si obleču silonky, černé kratásky, černé tričko s tříčtvrtečním rukávem a džínovou vestičku. Poté na obličej nanesu make-up, řasenku, linky, hnědé stíny, hnědou tvářenku a rtěnku cihlové barvy. Jasně je to více než je u mě zvykem,ale když už se snažím změnit tak pořádně. Začne mi zvonit mobil, Máma. Pousměju se a hovor příjmu. 

,,Ahoj mami." 

,,Ahoj zlato. Jsi v pořádku ? Viděla jsem video, že jsi se na koncertě rozbrečela tak jestli se něco nestalo." z jejího hlasu je slyšet starost. 

,,Já to nechci řešit po telefonu, Řeknu ti to zítra osobně jo ?" povzdechnu si. 

,,Dobře a kdy tedy přijedeš ?" 

,,No dneska večer by mi měl Tom přivézt auto a já plánuju vyrazit zítra ráno takže tak kolem oběda budu u vás." to víte přeci bych to nevydržela bez svýho milovanýho autíčka celý dva tejdny. 

,,Dobře tak my se už těšíme." 

,,Já taky, tak pa."pošlu pusu a poté hovor ukončíme. Už se těším domů, na svoji rodinu. Je škoda, že je nemůžu vídat častěji,ale na druhou stranu díky tomu, že se nevidíme tak často si možná stále udržujeme dobré vztahy. Je možný že kdyby jsme se viděli opravu každý den, asi by to tak super nebylo. když už mám ten mobil v ruce rovnou si zavolám taxíka. Poté si obleču kabát, vezmu si kabelku a vyrazím. 


V nákupním centru mé kroky jako první směřují do starbucks na snídani. Když si objednám a usadím se, vezmu do ruky mobil a nevnímám okolí. V tom mi pípne esemeska. Proč mi píše Louis? 

Louis: Ahoj Emm

Emma: Ahoj Louisi. Potřebuješ něco ? 

Louis:" Jde o Nialla............

Emma: To jsem si mohla hned myslet. Hale jestli za něj chceš orodovat tak je to marný.

Louis: Nechci. On jen chce vědět jestli jsi v pořádku. Má o tebe strach. 

Emma: Tak strach. To určitě. Vyřid mu, že se mám skvěle, opravdu.

Slyšíte tu ironii ? 

Louis: Emm já vím, že to posral. Nezasloužila jsi si to. Je to kretén, blbec, idiot, ale miluje tě a at řekneš cokoliv vím, že ty jeho taky. 

Emma: Takže si na jeho straně, to mi mohlo bejt hned jasný.

Louis: Ne já nejsem na ničí straně, jen říkám to co si myslím. No a jak se máš ? 

Emma: To se ptá Niall znova nebo co ? 

Louis: Ne ted se ptá Louis. 

Emma: V tom případě...žiju, ale bolí to. Tolik to bolí Loui. 

Už se mi opět nahrnou slzy do očí. Ne nemůžu tady prostě brečet. Nemůžu a taky nebudu. 

Louis: Já vím Emm, já vím. Ale třeba si to všechno ještě vyříkáte a bude o dobrý. 

Emma: O tom pochybuju. Hele já už se o tom nechci bavit. 

Louis: Chápu tak ahoj. Drž se a mám tě pozdravovat od El.

Emma: Taky pozdravuju, ahoj. Vyjedu ze zpráv a radši dosnídám ne se vyrazím na nákupy. 


Už ověšená taškama ve kterých mám poměrně dost nového oblečení, ale to jediný na co si ted dokážu vzpomenout je tak možná černá minisukně, džíny, bílé tričko a černé tílko s obrázkem vypláznutého jazyku,ale mám tam toho opravdu dost. Ne, že by mi to citově pomohlo,ale alespon jsem se trochu odreagovala. Vylezu před nákupní centru a ihned začnou blikat fotoaparáty. Nahodím rádoby namyšlený výraz a bez mrknutí oka projdu skrze ně i kolem několik fanoušků, kteří tady stojí a nastoupím do taxíku. Je mi líto, že se takhle musím chovat k fanouškům, ale.....co mám dělat. Musím být prostě svině i když oni si to nezaslouží. Sakra já jsem kráva. povzdechnu si zatímco už vyjíždíme k mému hotelu .


Obleču si žlutou minisukni, silonky a černé tílko s výstřihem. Líčení si pouze poupravím a jsem hotvoá. Dneska se na rozhovor připravuji sama, protože už jsem dala Chloe volno. At si taky užije, pořád jenom pracuje a taky to potřebuje. Sice to dnes není jako od ní, protože ona je prostě skvělá maskérka,ale myslím,že já v tom zas tak strašná taky nejsem. Akorát na čas mi přijede auto a odveze mě do studia a tak než se naději už sedím na židli  naproti mně moderátor a pokládá mi jednu otázku za druhou než dojde na tu kterou jsem dnes opravdu slyšet nechtěla. 

,,Asi je zbytečné se na to ptát,ale jsi single?" zadržím slzy hrnoucí se mi do očí a nadechuji se k odpovědi. 

,,Je s Niallem a my je milujeme." ozve se sborově z publika a v tu chvíli jakoby mi někdo do srdce vrazil další střep. Nenápadně si otřu slzu a odpovím. 

,,Ano jsem single." přikývnu. Publikem se ozve překvapené zalapání po dechu a přísahala bych, že jsem dokonce zahlídla několik fanynek plakat.

,,Takže už nejsi s Niallem ? Proč ?" poposedne si moderátor na židli.

,,To se občas prostě stává. Páry se schází a zase rozchází." pokrčím rameny i když bych se ted nejraději někde zavřela a brečela.


Jakmile zmizím ve svém pokoji, sjedu po dveřích a začnu brečet. Já to prostě nezvládám. Celý večer nakonec strávím tak nějak u zmrzliny a filmů. No a v noci toho zase moc nenaspím, místo toho všude čtu zprávy o tom, že už nejsem s Niallem spolu a tak. Je to těžký.

Snad na to všechno v Mullingaru zapomenu. Ted mi,ale ušel jeden důležitej detail.........


Jupí já hej jsem tu s novým dílem. Prosím o voltes a komentíky Niki <3

Q: Co jste dělali nebo budete ještě dělat dnes ? 

A. Já dneska měla školu tak nějak normálně, pak brigádu, ted jsem dopsala díl a pak půjdu vymýšlet jednu choreografii a asi si nalakovat nehty :D 

B*tch (N.H.) Kde žijí příběhy. Začni objevovat