B*tch (N.H.)

/sixteen/

Druhý den večer

Obleču si  tělovo růžový kratáskový overal s tříčtvrtečním rukávem a větším výstřihem.Na obličej nanesu make-up, opravdu jemně hnědí stíny, řasenku a rty přejedu leskem. Vlasy nechám volně. Ni mě totiž pozval na večeři jakožto na vlastně první rande. A pak pojedeme k němu kde podle všeho přespím. Budeme se koukat totiž na filmy a já už ted vím. že se mi od něj opravdu nebude chtít. Vezmu si kabelku, nazuji hnědí kotníčkové boty na podpatku a poté vyrazím ven.

,,Ahoj zlato. Sluší ti to." přistoupí ke mně Ni, který na mě už čeká u dveří. 

,Ahoj, děkuju." stoupnu si lehce na špičky, protože ani ty podpatky mojí výšce nepomáhají a políbím ho. 

,,Tak jdeme ?" usměje se a proplete si se mnou prsty. Přikývnu a rozejdeme se k jeho autu. Otevře mi dveře a já s poděkováním nasednu. 

,,Kam vlastně jedeme?" zeptám se, když už jsme na cestě.

,,DO jedné restaurace v centru. Je to tam hezký,ale ne nějakej moc velkej luxus. Vím,že to nemáš ráda stejně jako já." položí ruku na mé odhalené stehno a mnou projede příjemné mravenčení. 

,,Tak jo,ale Ni.......?" nervozně se kousnu do rtu. 

,,Ano zlato ?" věnuje mi krátký pohled. 

,,Víš je dost možný, že se po dnešku všichni dozvědí, že jsme spolu a já jen chci vědět jestli, víš.........to je blbý to takhle říct." povdzechnu si. 

,,Chceš vědět jestli to myslím opravdu vážně vid ?" zeptá se. 

,,No vlastně jo. Víš s naší prací a tím jak jsem pořád stíháni skoro na každým kroku......." nedokončím větu a doufám, že to pochopí. 

,,Chápu tě, pořád by nás všude řešili, že to byl krátkej románek a, no prostě by to bylo na prd, ale neboj. Já to s tebou myslím opravdu vážně." pousměje se a zastaví na červené. 

,,Opravdu ?" usměju se. Otočí hlavu na mě. 

,,Opravdu, takhle jsem ještě nikdy nikho nemiloval." nahne se ke mně.

,,Já taky ne." šeptnu ještě předtím než spojí naše rty. Jsme do sebe tak zabraní, že si nevšimnem, že na semaforu je už zelená a tak náš od našeho polibku vyruší až zatroubení auta za námi. Začneme se smát a Ni se s námi rychle rozjede.

,,Nini nekoukej na mě, když jím." zasměju se.

,,Proč ne ?" usměje se a vloží si do úst další kousek jídla. 

,,Nemám ráda, když na mě někdo kouká když jím." vysvětlím. 

,,Ale notak. Hold si musíš zvyknout, že když budeš se mnou tak na tebe budu koukat pořád, protože se nemůžu vynadívat pohledu na svojí krásnou přítelkyni." nemůžu se ubránit úsměvu protože to slovo přítelkyně od něj zní tak krásně. 

,,Tak půjdeme? " zeptá se poté co zaplatí a servírka odejde. Přikývnu. Zvedneme se tedy, Ni proplete opět naše ruce. Druhou rukou dveře otevře a nechá mě vejít první. Ihned se začne ozývat blikání fotoaparátů a začnou na nás dopadat ostrá světla. Nini mě přitáhne blíže k sobě a zatímco co posloucháme otázky typu jak to s námi je atak, se vydáme k jeho autu. Otevře mi dveře já s poděkováním nastoupíme a během chvilky už sedíme v autě oba. 

,,Jedeme ke mně ? Nebo chceš ještě někam ?" koukne na mě. 

,,Klidně k tobě, ale doufám, že máš popkorn." uchechtnu se. 

,,Slanej, samozřejmě, bez toho by to nešlo." mrkne na mě a poté vyjedeme. 

,,Netoč mě." zasměju se, když ležím na gauči už převlečená v Niallově černém tričku, s vlasy staženými v drdolu a nenamalovaná. On šel nejprve na záchod a ted když se vrátil, mě velmi "nenápadně" začal natáčet. 

,,Pozdě lásko už jsi na instagramu." položí mobil na stůl a lehne si ke mně. 

,,Vypadám tam strašně." zamračím se a zabořím si hlavu do jeho hrudi. 

,,Nevypadáš, jsi krásná. Kolikrát ti to mám ještě opakovat ?" vtiskne mi polibek do vlasů. 

,,Prosímtě, vždyt nejsem namalovaná, mám na sobě jenom tvoje triko a vlasy mám v drdolu. Co je na mě tak krásnýho ?" zvednu k němu pohled. 

,,Právě to, že jsi krásná i takhle neupravená a je mi jedno kolikrát budeš říkat, že nejsi. Od toho tady jsem ted já, abych ti to dokazoval, že opravdu jsi. Jsi krásná, jsi úžasná a jsi jenom moje." usměje se. 

,,Jenom tvoje. miluju tě Nialle." usměju se.

,,Já miluju tebe." oplatí mi úsměv a jemně spojí naše rty. Poté si pustíme dál film, který máme rozkoukaný a zbytek večera se prostě jen mazlíme, smějeme, jíme popkorn a koukáme na filmy, než večer usnu v jeho náručí. Díky němu jsem ta nejštastnější osoba na světe.

Zatím....

Fajn holky slibuju a zároven doufám, že tohle je poslední kratší díl. Ted jsem totiž měla takovou část ve, který jsem úplně nevěděla co moc udělat, ale zároven jsem jí přeskočit nechtěla,ale ted už to začne. Muhahaha :D prosím o voltes a komentíky Niki <3

Omg moc, moc vám děkuju za 89 místo ve Fan Fikci. Už jsme pod stovkou ty kráso <333

A taky vám chci poděkovat za můj dřívější příběh Secret Singer, kterej už má 29,5 K přečtení. Bože můj moc děkuju všem který ho četly a ty z vás, které ještě ne určitě budu ráda, když na něj i mé ostatní příběhy kouknete at dáme těch 30 K. <33

Q: Taky je u vás taková zima ? 

A: Tady v Praze to už je asi poslední tři dny celkem děs. Není div, že jsem nějaká nastydlá.