B*tch (N.H.)

/twentythree/

Natáhnu si silonky a následně obleču své šaty, které jsem si koupila v Dublinu. Jsou to vlastně zlaté uplé minišaty bez ramínek, přes, které je přetažená tyrkysová krajka, ze které jsou udělány i ramínka a postupně volně splývá až ke kotníkům. Snad mi nebude zima, ale tak budu mít bundu tak snad ne. Na obličej nanesu make-up, řasenku, šedo stříbrné stíny a červenou rtěnku. Mám na sobě opět poměrně dosti velké množství, abych zakryla své napuchlé oči. Celý den jsem byla pouze zavřená v pokoji a nebudu vám nic nalhávat brouzdila jsem po internetu a hledala co se o mě kde píše. Vlastně nic novýho akorát že se ze mě stala nafrněná celebrita, což byl vlastně účel takhle vypadat a poté to, že už nejsem spolu. Pořád vidím všechny ty nadpisky. Nejoblíbenější pár showbyznysu se rozpadl. Konec velké lásky a tak podobně. Všichni se snaží vymyslet důvod proč jsme se rozešli,ale nikdo neví pravdu a ani se jí nedozví. Zase nemám zapotřebí vyblít vše do světa. Akorát bych tím dělala Niallovi zle a k tomu opravdu nevidím důvod. Nevím proč tím ohrožovat jeho práci, to jsou dvě úplně rozdílné věci.  Poté opustím svůj pokoj a zamířím si to do obýváku. 

,,Tak můžeme jet ?" zeptám se.

,,Páni tobě to tak sluší holčičko." usměje se na mě táta. 

,,Děkuju tati, ale už dávno nejsme malá holčička, tak jedeme ?" zeptám se již podruhé. Upřímně už to chci mít za sebou. Už si chci zase akorát zalézt do postele pod peřinou a koukat na televizi. 

Když je čas, vezmu si mikrofon do ruky a po schůdcích vylezu na podium. Ozve se křik a potlesk od fanoušků, kteří už zde čekají. Není to nějak extra velký plácek, ale je plný, plný lidí. Nasadím svůj naučený úsměv. 

,,Ahoj Mullingare." řeknu do mikrofonu a na to se křik zvětší. Pohledem zabloudím k mé rodině. Máma s tátou mají slzy v očích, ségra se usmívá a malá Megan je prostě nadšená, úplně jí jiskří očíčka. 

,,Jste připraveni ?" zeptám se a jen si užívám ten křik. Jenže pak pohledem sklouznu tak do čtvrté řady a na chvíli se zaseknu. Co tady dělá Niall ? Proč jsem přišel ? Co tím jako sleduje ? Lehce zatřesu hlavou,abych myšlenky na něj vyhnala z hlavy a poté začnu zpívat. 

,,Tak to je pro dnešek vše. Byli jste skvělí moc vám děkuju a přeji štastné a veselé vánoce." řeknu po půl hodině a opět se ozve hlasitější křik a potlesk. Snad dokonce hlasitější než na začátku. Upřímně už se nemůžu dočkat až odsud slezu. Nevíte jak je to strašný, když víte, že on je tam, je kousek od vás a pořád vás pozoruje. Takhle nervozní jsem snad ještě na koncertě nebyla. Lehce se ukloním a poté tedy sejdu z podia. Ihned se kolem mě seběhne několik fanoušků prosících o fotku nebo podpis. Jen se omluvím, že ne a zalezu do auta. Během chvilky už tam nasedají i rodiče. Akorát ségra s Megan pořád nikde,ale i ony k nám naštěstí po chvíli nasednou a já nastartuji vyjíždějíc domů. Ve zpětném zrcátku si všimnu mamčinejch i tátovejch uslzenejch očí. 

,,Stalo se něco ?" zeptám se. 

,,Nic, jen.....jsme na tebe moc pyšní,na vás obě samozřejmě." usměje se dotčeně mamka a my si se ségrou vyměníme úsměvy.

,,Přesně tak. Vždycky když tě vidím na podiu nebo někde tak jsem strašně pyšnej, ale zároven je pro mě stejěn jako pro maminku moc těžký, protože už nejsi prostě naše malá princezna. Cestuješ po světě, děláš miliony lidí štastnými svou hudbou a prostě jsi se strašně brzo osamostatnila. A ty Madison jsi nám zase dala úžasnou vnučku a taky jsi se brzo osamostatnila, navíc si i přes to snažíš nadále splnit svůj sen a doděláváš si vejšku na dálku, což s dítětem není nejlehčí, prostě máme dvě úžasný dcery." usměje se táta a mě se nahrnou slzy do očí. Je hezký slyšet takhle mluvit rodiče. Vědět, že vás podporují v tom co děláš a co miluješ, to je to nejdůležitější, protože rodina je prostě rodina. Když vám to nepřejí rádoby kamrádky dá se to pochopit,ale když by vás v tom nepodporovala vlastní rodina asi těžko by jste měli takvoou vůli nevzdat to a jít si za svým snem. Já naštěstí to štěstí měla. Doma si tedy zalezu do pokoje a uskutečním svůj plán na nic nedělání. 

Druhý den

Dopoledne mě probudí zatukání na dveře.

,,Dále." řeknua na to se tedy rozevřou a do pokoje vejde ségra s něčím v ruce.

,,Na, tohle je pro tebe, někdo to hodil do schránky." podá mi bílou obálku na které je hnědou fixou napsáno: Pro Emmu. 

,,Co to je ? A od koho ?" zeptám se nechápavě, ale obálku si převezmu. Kdo by mi posílal dopis ? 

,,No, myslím si, že od.........Nialla." sedne si vedle mě na postel. 

,,P-proč myslíš ? Vždyt on neví kde bydlím." nechápavě řeknu. Ona,ale udělá takový zvláštní obličej. Proč mi příjde, že o tom něco ví. 

,,Madison ?" pozvednu podezřívavě obočí.

,,Možná jsem mu řekla adresu. Včera si mě totiž po koncertě odchytil a ptal se na tebe a tak jsem mu řekla adresu. Zlobíš se ?" 

,,Jo to se teda zlobím. Proč jsi mu o říkala ? Ted se tady může kdykoliv oběvit. Já na něj chci zapomenou chápeš? Přijela jsem sem s tím, že na něj zapomenu. Na to, že jsi starší než já to tak občas nevypadá." povzdechnu si.

,,Ale nejde ti na něj zapomenout. Emm právě protože jsem starší tak jsem rozumější a nedělám ukvapený závěry. On tě má rád, kdyby jsi ho viděla jak o tobě mluvil, jak je z toho špatnej. Ne on tě nemá rád, on tě miluje." pousměje se. 

,,Jasně takže jsi na jeho straně, fakt díky ségra. Kdyby mě tolik miloval tak se nevyspí s jinou." řeknu naštvaně. 

,,Nejsem na jeho straně. Jasně, že jsem na tý tvojí vždyt jsi moje ségra. Jen říkám, že by jsi měla vzít ten dopis někde si ho v klidu přečíst a promyslet to. Vidím jak jsi z toho špatná, ty si možná myslíš, že ne,ale jo. Miluješ ho ač se snažíš sebevíc, nezmění se to jen tak. Myslím to dobře, aby jsi toho později nelitovala." mrkne na mě a poté se zvedne a odejde z mého pokoje. Možná má přeci jen pravdu. Měla bych si ho přečíst a asi nejlepší bude si ho přečíst někde na vzdcuhu. Vyezu tedy z postele, obleču si silonky, na ty se mi kupodivu podaří natáhnout bílé podkolenky nebo spíše nadkolenky, šedé krtásky a růžovou mikču. Zalezu do koupelny kde vykonám ranní hygienu a poté si obleču bundu, obuju se, čapnu dopis, klíče a mobil a vyrazím ven. 

Uvidíme jestli to k něčemu bude...

Tak uvidíme. Prosím o voltes a komentiky. Niki <3

Q: Co budete dělat dnes ?

A: Já jsem ted vstala a na dnešek nějaký velký plán nemám. Akorát vím, že chci udělat nějaký věci do školy a zkusit se naučit Too much to ask na klavír.