Do svého obřího černého kufru hodím černé tílko a to je poslední věc potřebná k zabalení do kufru. Kufr tedy následně zavřu a postavím do předsíně. Poté se převleču do již připraveného oblečení a to konkrétně do džínů a černého trika s dlouhým rukávem. Na obličej nanesu make-up, pouze trochu řasenky a hnědou rtěnku. Vyžehlím si vlasy, následně obleču kabát a poté čapnu kufru a po zkontrolování zda mám opravdu vše opustím apartmá.
,,Vše bylo v pořádku slečno Tide ?" optá se mě recepční, dkyž přistoupím k pultu s úmyslem odevzdat kartu a zaplatit.
,,Všechno bylo v pořádku. Zaplatím kartou." přikývnu a poté zaplatím.
,,Děkujeme, že jste nás navštívila. Nashledanou." mile se na mě usměje. Odolám nutkání se usmát a místo toho řeknu pouze nezaujatě "nashle", nasadím si sluneční brýle, protože ted jsem prostě velká celebrita a vylezu ven. Čeká tady na mě Tom kvůli několika fanouškům.
,,Půjdeš se s nima vyfotit ?" zeptá se mě. Jo, jo, jasně, že jo.
,,Ne, už chci jet." zakroutím hlavou a on lehe překvapeně přikývne a jde se mnou kolem nich. Přeci jen úplně neodolám a alsepon na ně lehce mávnu.Oni nejsou ti co by měli trpět, oni ne,ale.............achjo už chci opravdu být v klidu doma.
,,Notak měj hezký svátky a uvidíme se v lednu." pousměju se, když už stojíme u auta a můj kufr je v kufru.
,,Ty taky, odpočin si a dej se zase do kupy." pousměje se.
,,Jak to myslíš?" zeptám se nechápavě.
,,Notak, vždyt víš, že tě znám a beru tě jako mojí druhou dceru. Takže jsem poznal, že se něco děje. Nejsi to ty, tak doufám. že se to zase srovná." vysvětlí.
,,Jo to já taky doufám. Což mi připomíná pozdravuj Hannah a Madison." Hannah je jeho manželka a Madison jeho dcera. Je asi o dva roky mladší než já a když má prázdniny tak s námi občas jezdí na turné třeba dva týdny.
,,Budu, tak ahoj." obejme mě a poté co nasednu do auta a rozjedu se on odejde. Cestou zastavím ve Starbucks, abych si na tu cestu koupila kafe. Zaparkuji tedy svého miláčka, nasadím si sluneční brýle a pouze s klíčky a peněženkou vlezu dovnitř. Naštěstí tady není fronta a tak si obědnám své oblíbené karamelové latté a poté čekám než mi ho udělají.
,,Ahoj Emmo. Já tě mám strašně ráda a dneska mám narozeniny. Vyfotila by jsi se se mnou prosím?" otočím se za hlasem na dívku.
,,Ahoj, všechno nejlepší,ale bez fotky." obejmu jí, vezmu si kafe a odejdu. Já se tak nesnáším za to na co si ted hraju.
Už projíždím tou mě známou ulicí, kde jsem strávila celé své dětství až zastavím před poměrně skromným rodiným domkem. I přes to, že to není žádný luxus mám na to tady pouze dobré vzpomínky. My jsme nikdy nebyli nějak bohatí. Ne, že by jsme na tom byli nějak hodně špatně to ne,ale řekněme, že jsem vyrůstala ve skromnosti. A jsem za to moc ráda, protože díky tomu jsem možná taková jaká jsem........i když se ted snažím být jiná. Když jsem začala s hudbou a už jsem měla dost peněz nabízela jsem sice rodičům, že jim koupím něco lepšího, ale oni nechtěli. Nadechnu se, a vylezu z auta, které zamknu a s úsměvem přejdu ke dveřím které odemknu. Ano stále mám klíče i kdy sem moc často nejezdím.
,,Emm." slyším hlas mamky a hned na to už jsem vtažená do jejího obětí. Usměju se a obětí ji opětuji.
,,Tetooo." křikne nadšeně moje neteř Megan a jakmile se odtáhnu od mamky hned mi skáče kolem krku.
,,Ahoj princezno." vemu jí do náručí a i s ní si zuju boty.
,,Kde máš mamku ?" zeptám se následně.
,,V kuchyni s dědou." zasměje se a tak se tam všechny tři rozejdem.
,,Ahoj ségra, ahoj tati." pozdravím je oba a přivítám se i s nimi.
,,Tak co se stalo ? Říkala jsi, že mi řekneš co se stalo ?" zeptá se mamka, když asi po dvou hodinách sedím v kuchyni už jen já, ona a ségra, protože táta šel se Megan nakoupit.
,,No, divím se,že to ještě nevíte, když se o tom od včerejšího večera všude mluví. Už nejsem s Niallem spolu." povzdechnu si a už sem i chce zase brečet.
,,Cože jakto ? Já myslela, že zítra přijede a konečně nás s ním seznámíš." zeptá se překvapeně ségra.
,,No plány se mění." už cítím jak mi jedna neposedná slzy steče po tváři a tak si jí rychle otřu.
,,To je mi líto,vypadali jste spolu tak štastně. Co se stalo ?" zeptá se mamka.
,,Taky, že jsme byli. Já myslela, že je všechno v pohodě,ale on mě, on mě podvedl. Před pár dny, tak jsem se s ním rozešla." vzlyknu.
,,Pš ségra, to bude dobrý." obejme mě ségra a poté i mamka.
Niallův pohled
Právě jsme v půlce koncertu, když příjde čas na zpívání Little Things. Kluci mě museli sem dokonce dokopat, protože se mi vůbec nikam nechtělo. Bez Emmy nejsem nic, jakoby mě nebyla ani ta půlka, jsem prostě jen tělo bez duše a i když se snažím tady na koncertě usmívat a být v pohodě není to tak. A jakoby toho bylo málo ted mám ještě zpívat asi tu nejromantičtější písničku z našeho repertoáru. Vezmu si kytaru a usadíme se podiu. Liam mi věnuje povzbudivý úsměv a já poté začnu hrát. Sice mám při písničce slzy v očích, ale zvládám to. Ovšem pouze do chvíle než příjde čas na moje solo. Z hluboka se nadechnu a začnu zpívat.
,,You will never love yourself halff as much as I love you.
You will never treat yourself right darlin, but I wan tou t-o." při tomto posledním slově už to nevydržím a vzlyknu. LIam ihned zastoupí můj hlas a přisedne si ke mně přičemž mě povzbudivě obejme kolem ramen, zatímco já pouze nechám své slzy stékat po mých tvářích. Já to bez ní protsě nezvládnu. Miluju jí.
Musím jí získat zpět, jene netuším jak........
Opět takový sad díl ale to ted bude častěji. Prosím o voltes a komentiky Niki <3
Omggg klip je venku bože můj <333333 (média?
Q:Tak dnes dvě otázky. Jak se vám líbí klip ? A co jste dnes dělali?
A:Ten klip je prostě skvělej jako písnička samotná a já jsem u něj plakala :( A dneska jsem mela zase školu od sedmi a měla jsem odpoledku. Potom jsem letěla na tréning, pro dnešek Aerobik a pak jsem dopisovala tenhle díl. Ted musím ještě něco vyřídit a udělat do školy a poté už snad budu m8t alespoň chvíli klid :D
ČTEŠ
B*tch (N.H.)
FanfictionSpojuje jich toho opravdu hodně. Sláva, smysl pro humor nebo jejich ochotnost pomáhat druhým je jen zlomek z toho co mají společné. Není tedy divu, že si padnou do oka. I přes to se může objevit něco co je dokáže rozdělit. Stačí jedna chyba. Jenže t...