Tábor; 뷔국 ✔️

-2-

Jakmile všichni měli svou chatku, bylo načase se vybalit a rozdělit si postele. "Spím nahoře!" Zařval Jimin a rychlostí blesku vyšplhal na dvou patrovou postel. Byla tady i jedna manželská. "Hyung..." Podíval jsem se na Jina psíma očima a ukázal na postel. On ví jak moc se po nocích bojím. "Vždyť já vím." Zasmál se a rozcuchal mi vlasy.

Když jsem tak přemýšlel k čemu jsou tady čtyři místa, došel jsem k tomu že nemám nejmenší tišení proč. "Nevíte proč je tady jedno místo navíc?" Zeptal jsem se a očima jsem z Jina přeskakoval na Jimina.

Jin jen pokrčil rameny a pokračoval v uspořádání věcí. Jimin se zamyslel a po chvíli spustil. "V naší chatce není místo navíc." Řekl a tvářil se u toho dost vážně. Než jsem se stihl na něco zeptat, pokračoval. "V této chatce kdysi umřela jedna dívka jménem Marry, její duch tady pořád bydlí. Nemá ráda když je někdo v její chatce tak se je snaží odehnat, ale vždycky jenom v noci." Jimin dovyprávěl a začal se věnovat mobilu, zatímco já se klepal na posteli schovaný pod peřinou. "Jimine on se takových věcí bojí. Večer neusne." Jin si povzdechl a složil se ruce na prsou.

Najednou někdo zaklepal a bez toho aniž by někdo odpověděl, vstoupil dovnitř. "Večeře." Promluvil svým hrubým a příjemným hlasem. Nadzvedl jsem peřinu a naskytl se mi pohled na toho kluka, jménem Taehyung. Uhnul jsem pohledem a nechal jsem slovo někomu jinému. "Hned jsme tam Tae!" Odpověděl mu Jimin s úsměvem na tváři a na to Taehyung hned zmizel. Oddechl jsem si.

"Tak jdeme." Poručil nám Jin. Zvedli jsme se a vyšli ven. Na Jina jsme museli počkat, jelikož ještě zamykal. Mohli jsme vidět Namjoona jak se potichu plíží k Jinovi. Podíval se na nás a přiložil si ukazováček na rty. S Jiminem jsme jen kývli hlavou a netrpělivě čekali co se bude dít. "Baf!" Řekl Namjoon,když pevně chytil Jinovi boky. Jin zapískal a nadskočil. Otočil se čelem na Namjoona, prvně se začervenal a jemně ho bouchl do ramene. Chvíli se tomu smáli a koukali na sebe. "Pojďte hrdličky." Zahulákal na ně Jimin. Jejich výrazy byli k nezaplacení, myslel jsem si že Jimina roztrhají na tisíc kousků.

Došli jsme do jídelny a jako první se nám naskytl pohled na Jimina jak řve přes celou jídelnu. "Hobi!" Rozeběhl se a skočil na záda jednomu z vedoucích. "Hobi ty jsi přišel!" Držel se ho jako klíště. "Jiminie slez ze mě." Řekl mu černovlasý dlouhán. Jimin ho poslechl, ale hned se mu rukama omotal kolem pasu. "Bráško dlouho jsme se neviděli. Bál jsem se že ti tu brigádu tady nedovolili." Jimin zabořil hlavu do jeho hrudníku a nehodlal se odtrhnout. Dlouhán se naklonil a něco mu zašeptal do ucha, ale už jsme tomu nevěnovali pozornost a šli si k okénku pro večeři.

"Kam si sedneme?" Zeptal jsem se Jina a Namjoona. Bylo vtipné jak se oba na mě dívají směrem dolů. Nemůžu za to že jsem tak maličký. "Taehynug a Gi nám drží místo." Namjoon kývl hlavou směrem ke klukům. To mám sedět u stolu s Taehyungem?! Cítil jsem jak mě přepadá nervozita a jak se mi červenají líčka.

Přisedli jsme si a já měl tu smůlu a seděl přímo naproti Taehyunga, naštěstí vedle mě seděl Jin, který mě svým způsobem uklidňoval. Teď mám možnost si ho prohlédnout pěkně z blízka. Povídal si s kluky takže mi nebude věnovat pozornost. Všiml jsem si jeho znamínka na nosánku, bylo to roztomilí. Ten jeho smích a úsměv, myslel jsem že se rozteču. Taky jsem zaregistroval že nosí rovnátka, měli zelenou barvu. A ty jeho oči, byli tak tmavé, člověk by se v nich lehce ztratil.

Počkat... Uvědomil jsem si to trochu pozdě že se mi dívá přímo do očí. Uhnul jsem pohledem a dělal jsem jako že se nic nestalo. Musel jsem být červený jak rajče. Všiml jsem si že to Jin celé pozoroval a usmíval se. Jen se mi líbí Hyung. Nic víc, nic miň.

OMG co to zase dělám.=DDD Nom... Moc se mi to nelíbí, ale asi 10x jsem to přepsala. xd V příští kapitole by se to už mělo trochu rozjet. No uvidíme. Jinak mojim cílem bude cca 600 slov v jedný kapitole. Víc byl asi nedala. xd a já osobně mámraději kratší kapitoli. PProč to tady píšu stejně to nikdo nečte. ,-, Já ten příběh zase poseru já to vím.. xd

CHYBY IGNORUJTE