Jungkook se svým kamarádem jede na čtrnáctidenní tábor. Jungkookovi se zalíbí jeden průšvihář, ale až moc se stydí na to aby ho oslovil nebo si ho jen přidal na facebooku. Bude Jungkook dotyčného jen pozorovat z dálky a tiše obdivovat? Nebo se přece...
"Jungkookie úsměv!" Poté jsem jen slyšel zvuk foťáku a Jiminův smích. Neměl jsem nejmenší tušení že v ruce měl ten zatracený mobil. "Ukaž mi to." Přiskákal Jin a Jimin se s radostí podělil o mojí trapnou momentku. "Aweee! Kookie jsi na spapání!" Fotku mi ukázal.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Zamračil jsem se na něj. "Hyung smaž to!" Mezitím co já jsem se vztekal a dohadoval se s Jinem, Jimin něco ťukal do mého mobilu. Poté mi ho s úšklebkem předal. "Jestli ti Tae žádost o přátelství příjme, tak máš šanci." Vyvalil jsem na něj oči a okamžitě jsem začal kontrolovat mobil.
Ne jen že mi tu hroznou fotku nastavil jako profilový obrázek, ale dovolil si i odeslat žádost o přátelství Taehyungovi. "Sakra Hyung!" Nevěděl jsem jestli bouchnout vzteky, nebo se tady sesypat. To je trapas. Ale nechtěl jsem to zrušit, jelikož vím že by to Jimin udělal zase. Bylo by fakt divný kdyby mu tam pořád skákalo že si ho chci přidat.
Jin a Jimin měli z toho velkou srandu. Fakt velký HAHA. Jin moc dobře ví že se nerad fotím. Doslova se foťáku vyhýbám.
"Dám ti radu. Na facebook běž až večer." Poradil mi Jimin. Sice netuším co to má být za radu, ale odkýval jsem mu to.
Právě byl odpolední klid a všichni jsme byli nacpaní v chatce u kluků, teda až na Taehyunga. Kluci tady popíjeli propašovaný alkohol a byli už v náladě, zatímco já přemýšlel kde by Taehyung mohl být a co vůbec dělá. Taky by mě zajímalo jestli na mě alespoň na sekundu pomyslel a popřemýšlel o mě.
Oklepal jsem se abych se zbavil myšlenek a více sevřel něčí polštář. Přičichl jsem si k němu ve snaze se zjistit, koho tak může být. Cítil jsem vůni po šampónu. Tuhle vůni jsem už někde cítil, ale neumím si vybavit kde.
Z čichání mě vyrušilo otevření dveří. Stál v nich Taehyung a mě okamžitě došlo koho ten polštář je. Vybavila se mi chvíle kdy jsem se držel Taehyunga okolo krku a nasával vůni jeho vlasů.
Zpanikařil jsem a polštář jsem hodil za sebe na místo odkud jsem ho vzal. Trapné! Když jsem zpozoroval že si jde sednout na postel, začal jsem očima hledat jiné volné místo. Bohužel žádné nebylo a já byl nucen sedět vedle něj. Zatímco tady popíjeli a skvěle se bavili, já byl jak na jehlách.
"Kluci nevadilo by vám kdyby jsme si tady s Jinem na jednu noc půjčili tuhle chatku?" Zeptal se nás Namjoon s naději v očích. Všichni hned věděli o co jde a jelikož my máme čtyři místa, nikdo v tom neviděl, na tu jednu noc problém. Vím že Jin je opilí a nepřemýšlí, tak jsem se rozhodl zdělit mu svůj názor na věc. "Hyung, nemusíš se s ním hned vyspat po jednom dni chození." Bylo mi jasné že mě on nebo Namjoon pošle do háje. Ty kecy, že mi to může být jedno, že oni jsou tady dospělí se mě dotkli.
Po chvíli jsem si uvědomil že večer je daleko a kluci mají velký problém. Začal jsem panikařit a napadl mě jediný člověk, který by mi mohl pomoct. Hobi-Hyung. Vyběhl jsem ven a běžel k Hobimu.
Zaklepal jsem na dveře a téměř okamžitě mi otevřel Hobi. Sjel mě pohledem. "Děje se něco zajíčku?" Zhluboka jsem se nadechl a začal vysvětlovat.
"Jimine děláš si ze mě prdel?!" Zařval Hobi na svého brášku a všechen alkohol schoval do tašky, kterou si pro případ vzal sebou. "Víte jaký by jste měli problém nebýt mě?! Do zítřka vás nechci vidět venku z chatky!" Poručil přísným hlasem. Viděl jsem jak je rudý od vzteku, vydechl a uvolnil se. "Doufám že tě nenutili pít." Sklonil se ke mě a pohladil mě po vlasech. Zakýval jsem hlavou v zápor. Hobi se na všechny výhružně podíval a potom odešel.
"Fakt díky Jungkooku." Ozval se člověk, od kterého bych to nikdy nečekal. Byl to můj drahý Jin-Hyung. Stál jsem tam jak dřevo a snažil se nerozbrečet. Ještě než se tak stalo jsem se sebral a odešel do naší chatky. Skočil jsem na postel a zabořil se tváří do polštáře.
Netrvalo dlouho a někdo za mnou přišel. Cítil jsem jak se postel na druhé straně prohnula. Myslel jsem si že to bude Jin nebo Jimin, ale ten jeho hlas bych poznal všude. "Je opilí. Zítra se ti omluví, neboj se." Uklidňoval mě Taehyung. V téhle chvíli mě žádný Jin nezajímal. Odlepil jsem se od polštáře a podíval se na něj. "A ty si zítra ani nevzpomeneš že jsi semnou mluvil." Smutně jsem se na něj usmál a stekla mi další slza po tváři. Taehyung chytil moje tváře a jedním palcem mi slzu setřel. Byli jsme neskutečně blízko a koukali si do očí.
Tenhle krásný moment přerušoval smrad alkoholu, který se linul z Taehyunga. Ach jo.
-
JSEM NA NAŠE KLUKY PYŠNÁ! LÁMEME REKORDY! T-T MILUJU JE.
(to číslo stále roste!)
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Jsem jediná která tuhle písničku a celkově album Her, poslouchá celý den? =DDDDDDDD
