Takže si chtěl semnou jenom užít?
Chtěli jsme z Namjoona dostat důvod Taehyungové závisti, ale neřekl ani slovo. Prý si to máme zjistit sami. Se smíšenými pocity jsem ulehl vedle Jina a usnul.
-💙-
Právě jsme se rozcvičovali a já měl pěkný výhled na kluky, kteří se smažili venku na slunku a dělali kliky. Hned po náročně vypadající rozcvičce se pustitli do hraní fotbalu. A jelikož bylo horko, trička šla dolů. Po tomhle mi bylo více horko, než klukům venku. Jejich svalnatá těla se díky potu a slunka nádherně leskla a já se zmohl jen na skousnutí dolního rtu.
"Jungkook nám prvek zopakuje." Zaregistroval jsem že Hobi právě vyslovil mé jméno a otočil hlavu jeho směrem. Podíval jsem se na něj omluvně 'psíma očima'. Jen si povzdechl a pokračovali jsme. Hobi nám po kouscích předváděl prvky k písničce, na kterou momentálně cvičíme. Bylo to pro mě až moc lehké, takže jsem se nudil a díval se na napínavý fotbal.
Za to Jin měl co dělat aby to zvládal jak fyzicky, tak i psychycky. Zkrátka a jednoduše bylo toho na něj moc, a proto jsem mu trochu pomáhal a psychicky podporoval.
"Až se najíte, se sbalte a vemte si stany. Půjdeme na dva dny stanovat." Zavelel Hobi a všichni se začali pomalu sbírat. Když jsem opouštěl tělocvičnu až teď jsem si uvědomil jak moc se u toho ostatní zapotili. Nedivil bych se kdybych z toho smradu upad. A to tady byli jen dva kluci. Převlékl jsem se a pospíchal s Jinem na oběd.
Cítil jsem se trapně, jelikož jsem seděl mezi Jinem a Taehyungem. "Můj stan je tak pro tři lidi. Budu tam spát s Jungkookem a klidně by mohl i někdo třetí." Sdělil klukům Jin, zatímco já si do pusi dával další kus hmoty co se tvářilo jako kaše. "Já bych šel." Ozval se Taehyung. Šokem jsem vykulil oči a zakuckal se. Jin mu to odsouhlasil. "Jine já myslel že vezmeme Namjoon-Hyunga." Zaprotestoval jsem a snažil se z toho vykroutit. "On spí ve svojem stanu." Naklonil se a pošeptal mi do ucha. "Jednou to s Taehyungem přežiješ." Teď si nejsem jistý co přesně měl na mysli. Neměl jsem z toho dobrý pocit.
-💙-
Po vyčerpávající cestě jsme došli na hezký plácek nedaleko od jezírka s průzračnou vodou. Sundal jsem si své černé, kotníkové urbanky společně s ponožkami a po kolena vlezl do vody.
"Wooow!" Slyšel jsem za sebou Jimina sotva popadajíc dech. "Yoongi podívej! To je nádhera!" Potahal Hyunga za zápěstí a prstem ukázal na jezírko. Yoongimu se zablýsklo v tmavých očích. Netrvalo dlouho a ve vodě jsme byli všichni. Naštěstí nebyla ledová, ale příjemně ochlazující.
Stál jsem opodál a pozoroval jak si kluci hrají jak malé děti. Poprvé se necítím jako dítě. Překvapily mě dvě silné paže okolo mého pasu. Zapištěl jsem a poskočil. Byl to Taehyung. "C-C-Co to děláš?!" To byla moje smrt. "Umm... Objímám tě?" Odpověděl otázkou. Začervenal jsem se a raději se koukal na naše nohy ve vodě. Dělá to jenom proto, že se semnou chce vyspat? Posmutněl jsem.
Taehyung mě více sevřel kolem břicha a položil si rty společně s nosánkem na můj krk. "Promiň." Zašeptal. Jeho vlasy mě lehce zašimraly.
Jsem na něj naštvaný a vůbec nevím, co si mám o tomhle všem myslet. Proto jsem se od něj odlepil a podíval se na něj. Chtěl jsem něco říct, chtěl jsem aby všechny mé pocity a myšlenky vypluly na povrch, ale nešlo to. Sklopil jsem teda pohled opět na naše špičky noh.
Taehyung chytil moji bradu mezi palec a ukazováček. Opatrně mi hlavu nadzvedl a opět jsme se dívali do očí tomu druhému. Políbil mě. "Všechno v pořádku?" Zeptal se.
Moje odpověď bylo jen dlouhý hmm.
-💙-
Takže lidi... Já ještě žiju! 😂
Omlouvám se... Chápete, škola, volejbal a doma mám problémy, takže nestíhám psát, anebo na to nemám náladu a nic mě nenapadá. Podle toho taky ten díl vypadá že ano... No nemůžu vám přesně říct kdy výjde další kapitolka, ale budu se snažit. ^^Miluju vás! :3
Ahhh tak moc je miluju ❤ (ehm všechny)
![](https://img.wattpad.com/cover/122468497-288-k841796.jpg)
YOU ARE READING
Tábor; 뷔국 ✔️
FanficJungkook se svým kamarádem jede na čtrnáctidenní tábor. Jungkookovi se zalíbí jeden průšvihář, ale až moc se stydí na to aby ho oslovil nebo si ho jen přidal na facebooku. Bude Jungkook dotyčného jen pozorovat z dálky a tiše obdivovat? Nebo se přece...