Tábor; 뷔국 ✔️

-7-

Taehyung se zničeho nic skácel na postel a usnul. Byl zrovna čas na další aktivity a já se musel zúčasnit bez kluků. Nechal jsem Taehyunga spát na mojí posteli a vydal se do tělocvičny se zrcadly.

Kdyby tady nebyl Hobi, umřel bych nervozitou. Hráli jsme jakési hry, aby jsme se více spřátelili. Holky byli během hraní neskutečně hlučné. Hobi navrhl, abychom zkusili další aktivitu, která nám prozradí jaké máme s tancem zkušenosti. Všichni se postavili a Hobi pustil hudbu. Všichni pochopili o co jde, jen nevěděli jak začít. Tančím už od mala, takže vlnit se do rytmu mi nedělá žádný problém, ale na to abych tam skočil jsem byl moc stydliví, takže jsem se jen nenápadně kroutil na místě.

Pár holek se tam vystřídalo, nebyli špatné. Užíval jsem si píseň asi až moc, jelikož Hobi do mě strčil a já se ocitl uprostřed kruhu. Stál jsem tam a překvapivě koukal. Strašně jsem se styděl a tlukot srdce jsem slyšel více než hudbu. Zaregistroval jsem jak si dvě holky něco šuškají a dívají se přitom na mě. Mě se nikdo smát nebude.

Začal jsem tančit do rychlého rytmu písně. Užíval jsem si to, ale píseň jsem nedokázal tak prožívat. Ozval se pískot a tleskání, jakmile písnička skončila. Já se na konci poslušně uklonil a přirozeně zčervenal. Vypadali ohromeně.

"Máš talent králíčku." Trochu jsem se Hobiho polekal, když mi jeho velkou tlapu položil na hlavu. "Dovol mi tě učit, aby ses zdokonalil." Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že by mě chtěl učit někdo tak dobrý a známí, co se týče tance. Už vím po kom Jimin tak skvěle tančí. Oni dva jsou ohromní.

Slunce už zalezlo a já byl s Hobim stále v tělocvičně. "To by pro dnešek stačilo." Oznámil mi udýchaně Hobi. Byl jsem zpocený a unavený, ale i tak jsem neměl dost a chtěl se učit dále. Bohužel jsem musel poslechnou. "Děkuji Hobi-Hyung!" Objal jsem ho a ještě mu mával než zmizel.

Cestou do chatky mě zastavila jedna z dívek. "Půjdu rovnou k věci." Řekla a podala mi kus papírku. "Dej to prosím Taehyungovi." Něž jsem na to stihl nějak zareagovat už byla pryč. Povzdechl jsem si a došel jsem do chatky, kde už byl i Jimin s Yoongim. Všichni hlasitě chrápali a smrdělo to tady po chlastu. Osprchoval jsem se, a byl jsem nucen si lehnout vedle Taehyunga.

Ležel jsem na krajíčku postele a nemohl usnout. Byl jsem nervózní a stále myslel na to že s Taehyungem spím v jedné posteli. Tohle ale nebyla jediná příčina toho že nemůžu usnout. Zkuste si spát v místnosti, kde to smrdí po pivu a kde vám řezají tři pili. Neochotně jsem vstal a zkusil štěstí naproti.

Přiložil jsem ucho ke dveřím a bylo mi hned jasné že tam chodit nemám. "Bože!" Zanadával jsem si pro sebe a kopl do nohy od lavičky, na kterou jsem se následně posadil. V kapse od kalhot jsem měl stále papírek, který mám předat Taehyungovi. Asi bych neměl...

Bohužel moje zvědavost byla silnější a já papírek opatrně otevřel, abych ho nenatrhl. Dívka psala že se jí Taehyung líbí, a že ta chvíle, kdy se líbali je pro ní nezapomenutelná. Co?!

Hned jsem věděl, kde se Taehyung nacházel v době, kdy kluci pili. Přepadla mě žárlivost a chtělo se mi brečel, když tu mě napadlo že bych mohl zkontrolovat facebook a zjistit, jestli si mě přidal.

Radostí jsem vyskočil na nohy a měl jsem co dělat abych nezačal pištět. "Nespíš?" Přerušilo ticho, mě moc dobře známí a příjemný hlas. Pootočil jsem hlavu ke zdroji a potichu pípl odpověď. S bušícím srdcem jsem se posadil zpátky na lavičku a civěl před sebe. Taehyung si ke mě přisedl a k civění se přidal. Stále z něj šel cítil alkohol na míle daleko, a šel cítit ještě více jakmile se ke mě naklonil. Překvapilo mě to já zčervenal. "T-Tady toto ti posílá jedna holka." Ukázal jsem mu v panice papírek se vzkazem. Přečetl si ho a plácl se do čela. "Kráva blbá." Zanadával si, papírek zmuchlal a hodil ho do trávy, kde se ztratil.