Jungkook se svým kamarádem jede na čtrnáctidenní tábor. Jungkookovi se zalíbí jeden průšvihář, ale až moc se stydí na to aby ho oslovil nebo si ho jen přidal na facebooku. Bude Jungkook dotyčného jen pozorovat z dálky a tiše obdivovat? Nebo se přece...
Seděli jsme ve velkém kruhu kolem ohně a nad hlavami nám zářil měsíc společně s hvězdami. Vzduch nebýt ohně by byl čistý a dýchatelný, ale s takovou mě jen polilo horko. Raději bych už zalehl do stanu a vykašlal se na opékání doprovázeno kytarou. Oddálil jsem se od ostatních do části, kde bylo chladněji, ale za to vzduch byl dýchatelnější.
Nudně jsem pozoroval jak se všichni kroutí do rytmu kytary a zpívají. "Není ti zima?" Poskočil jsem a chytil se za srdce. Taehyung je jak duch. Nahlas jsem vydechl, zavřel oči a na ramenech mi přistála Taehyungova modrá mikina. Více jsem se do ní schoval a nasál tu nádhernou vůni. "Proč se tak chováš?" Položil jsem otázku s naprostým klidem a stále zavřenými oči. Potom jsem jen mohl slyšet jak se zvedá a odchází. V ten moment jsem to nezvládl a začal opět brečet.
-💙-
Jakmile jsem se zklidnil, vrátil jsem se zpátky, ale nikdo tam u ohně už neseděl, protože byli ve stanech. Jeden přes druhého se přeřvávali, ale v tom smyslu že se smáli. Rozhodl jsem se posadit k pohaslému ohni a odpočinout si. Zachumlal jsem se do mikiny a v hlavě přemítal dnešní nové kroky a u toho si broukal písničku na kterou tančíme. Rušila mi to houkající sova na stromě.
Po chvíli mi na ramenech přistáli deka a přes hruď se mi obmotali dvě silné paže. "Jungkookie pojď už." Byl to můj drahý Hyung, kterého jsem jakýmsi způsobem v tuto chvíli potřeboval. Usmál jsem se na něj a vydal se tedy do většího stanu, kde naše parta měla jakousi sešlost.
"Tady je náš králíček!" Skočil po mě Hobi. Zaraženě jsem se na něj podíval, protože mě dost udivuje že není s ostatními, ale potom mi to došlo.. toto je stan od Jimina, takže se dalo předpokládat že tady bude i Hoseok. Zničehonic se vedle mě zjevilo to roztomilé, růžové stvoření a tvářilo se perverzně. "Jungkookie, když tě dostanu do stanu dostanu?" Řekl to tak rychle že jsem si to musel v hlavě párkrát zopakovat. "Hyung... tobě šibe?" Vyprskl jsem smíchy. "Já to myslel vážně." Řekl a u toho mi hleděl do očí, svýma světle hnědýma očima. Hned mi úsměv z tváře zmizel a na sucho jsem polkl.
"Kdy hodláte vy dva přijít?" Zjevil se Taehyung jako duch. Všichni jsme zaječeli leknutím, kromě Namjoona, který proklínal Taehyunga že ho vyrušil při pokusu vzrušit svou drahou polovičku pouze slovy, které mu šeptal do ouška. Musel jsem se nad tím uchechtnout.
"Jungkooku ty už jdi. Já potom dojdu." Nařídila mi mamka Jin. S nafouklými tvářičkami jsem tedy odešel a zalezl do správného stanu, kde už Taehyung ležel u kraje a koukal se do mobilu se sluchátky v uších. "Ehm" odkašlal jsem si abych tak upoutal jeho pozornost. Sundal sluchátka z uší a podíval se na mě tázavě. "Na co se koukáš?" Optal jsem se a uhnul pohledem. "Seriál se zombie."
Zablýsklo se mi v očích a skočil šipku vedle tmavovláska. Zalezl jsem s ním pod spacák a natlačil se k němu tak, abych viděl na mobil. Miluji zombie tak moc, že jsem si ani neuvědomoval co jsem právě provedl. Zrudl jsem a začal se omlouvat.
Taehyung se začal smát a popadl mě kolem pasu a přitiskl více k sobě. Opřel se čelem o mojí hruď a nahlas vydechl. "Jungkooku... Chci se omluvit." "Nechci omluvu, chci vysvětlení." Zamračil jsem se na něj. "Promiň, ale toto ti říct nemůžu. Nejsem na to připravený." uhnul pohledem a sundal mě z něj. Uraženě jsem si zkřížil ruce na hrudi a lehl si otočený k němu zády.
"Fajn," Nadechl se a pokračoval. "je to kvůli vážným důvodům, které se děli doma. Proto už pár let bydlím u Namjoona." Nastalo ticho.
V hlavě se mi vytvářeli různé věci, které by se mu tak mohli stát, ale moje blbá hlavinka na nic tak krutého nepřišla.
Nadechoval jsem se pro otázku, ale on byl rychlejší. "Víc neprozradím." Zašeptá mi líbezně do ouška a u toho mi pohladí boky.
-💙-
Ahojte! :3 Jsem opět zde, abych vám prozradila, že na Vánoce se chystám vydat další "knížku", jak jinak než na TaeKook, ale bude mít základ něčeho... co mi poslední dobou plete hlavu. Možná že to bude i dříve jak o Vánoci, jelikož jsou pořád daleko...
Jinak kdo se těší jako já? :3 A jaké drahé dárečky si přejete?
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
*ukradnuto z instagramu. určitě se na autorku podívejde*
