VISIT IN THE GYM/ H.S.

3.KAPITOLA

Ještě ten den večer jsem svůj nápad chtěla říct Sophi, v tu chvíli kdy jsem nad tím přemíšlela přisla do pokoje ,,Čauky Ariano" řekla a smála se od ucha k uchu. ,,Ahoj Sophi" řekla jsem a svůj úsměv jsem ji nemohla zapomenout oplatit.

,,Hele Sophi, můžu se tě na něco zeptat?" zeptala jsem se trochu ze strachem v hlase, přece jenom žadný malý nápad to není. ,, Jasně, proč bys nemohla?" ,, Dobře, ale posaď se bude to na dýl"  řekla jsem a usmála se na ni ,,Mám se bát?" zeptala se ,,Ne, není důvod"  řekla jsem pobaveně. ,,No dobře tak mluv" řekla taky pobaveně

,,No dobře, jak už víš balet a gymnastika je pro mně vše a nemám kde cvičit a takně něco napadlo"  řekla jsem ,, A co?" zeptala se s otazníkama v očích. ,,No jelikož nemám kde cvičit napadla mně tělocvična a....." ani jsem nedopověděla a skočila mi do řeči ,,Ale tam nemůžeš chodit je to zakázaný" řekla a zamračila se ,,Ano já vím, při tělocviku mně něco napadlo" ,,A co?"

,,No tak klíč od tělocvičny má učitelka Kramná a tak by jsme ji ho při hodině tělocviku mohli vzít a já tam pak mohla tajně cvičit"
,,Jsi blbá? To ji ten klíč vezmeš a pak nevrátíš? To by neskončill dobře!" jen to dořekla a já na ni chrlila další informace

,,Já budu simulovat že mi je blbě, ale ty do školy půjdeš a při tělocviku jí ho vemeš a nějak tajně mi ho dáš a já půjdu do města udělat jeho kopii. A v noci když budou všichni spát tak budu chodit trénovat" řekla jsem a ona čuměla jako kdybych vypadala jako pokémon.

,,No tak to teda ne, máš to dobře vymišlené, ale do toho mně netahej" řekla mi přísnějším tónem ,,No tak, prosím" ,,Ne!" řekla důrazně ,,Prosím ty víš že balet a gimnastika je pro mně vše, moc tě prosím problém mít nebudeš, přísahám" řekla jsem se smutným hlasem a psíma očima.

,,No.... tak dobře" řekla mi ,,Já tě miluju" řekla jsem nadšeně ,,Já tebe taky" řekla ironicky a zamsmala se a já ji úsmev oplatila.

,,Dobrě, plán znáš a tělák je zítra" ,,Dobře, doufám že to výjde, ale za to chci pořadné gymnastické vystoupení, jasný?" řekla mi pobaveně. ,,No to se neboj, to budeš zírat až ti vypadnou oči z důlku"  řekla jsem s velikým úsměvem na rtech. ,,No tak to doufám, ale teď už půjdeme spát, ne?" ,,Jo" řekla jsem a šla jsem do říše snů.

________________________
Ahojte, tak tu máme další kapitolku. Doufám že se vám bude líbit a pokud ano můžete mně podpořit hlasem nebo komentářem. Kapitola je zatím pořád krátká, ale postupem času budou o něco delší.
Omlouvám se, že je to zatím nudné, ale až ji do života vstoupí....... bude to lepší, tak to zatím přežijte.
Doufam že se vám to zatím líbí, protože mně neskutečně hodně baví to psát mám to předepsané už do 28. kapitolky.
Omlouvám se za chyby.

*Anet*