Trošku se vrátíme, přesněji k Míšovi a Lucce
Pohled Michala:
Políbil jsem jí ale ona to po chvíli přerušila ,, Míšo ty tohle nechceš, můžeš říkat co chceš ale vidím že stále miluješ Honzu. Ke mě možná něco cítíš ale láska k Honzovi je silnější, tak proč se upínáš na slabší cit?" ,, Tak to není..." ,,Ale je, proč se bojíš dát tomu vztahu ještě šanci?" ,, Protože si ho nezasloužím protože jsem to byl vždycky já kdo to zkazil, byl jsem mu nevěrný. Pak jsem od něho odešel nejhorším způsobem" ,,A takhle se trestáš? ,, Já... já už nemůžu Lucko... Nemůžu být bez něj ale ani s ním" začal jsem brečet, dusím v sobě tolik smutku. ,, Mám pocit že to nezvládám, že mi stačí už jen troška a úplně se zhroutím" ,,To se nestane, nedovolím to neboj" silně mě objala. ,, Půjdu se projít, provětrám si hlavu." ,, Půjdu s tebou, nenechám tě samotného" procházeli jsme se po městě a já skoro zapomněl na to co mě trápí. Jenže když jsme na Karlově mostě viděli Honzu s Markem a nechovali se moc jako přátelé spíš milenci. Zastavil jsem se, Lucce netrvalo dlouho než zjistila důvod, ,,To snad ne... Míšo.." ,, Tohle je poslední kapka Lucy" doslova jsem odtam utekl slyšel jsem jak na mě Lucka volá ale ignoroval jsem to. Tohle mě úplně položilo.. nemám sílu, nemám sílu na nic. Doběhnu domů a celý, rozrušený, naštvaný chodím po domě. Chci to ukončit, všechno chci ukončit...
Pohled Lucy:
Procházíme se a je vidět že má Míša lepší náladu, pak se ale z ničeho nic zastaví a já brzy pochopím proč. ,,To snad ne... Míšo.." ,, Tohle je poslední kapka Lucy" řekne a odběhne ,, Míšo" zakřičím ale nereaguje. Najednou se na mě otočí Marek s Honzou, oba mají zaražený výraz naštvaně se na ně podívám ,, jestli si něco udělá tak si mě nepřejte" mýsila se ve mě nenávist a strach. Rychle jsem vyrazila domů a doufala že tam bude a hlavně že bude v pořádku...
Další část, myslíte že bude Míša v pořádku? Co myslel tím že to chce všechno ukončit?
ČTEŠ
lust or love
FanficHonza s Michalem si žijí bezstarostný a úspěšný život. Michal dosáhl milionu odběratelů , všechno se zdá být zalité sluncem. Je tomu opravdu tak? Co když se jeden aniž by si toho všiml přestává tomu druhému věnovat? A dotyčný následně hledá pozorno...
