Paprsek slunce mu dnes ráno připomněl,
o co přicházím na dně pravidel.
Spousty vejcí co musím a nesmím,
mi připomínají ti,
co v klídku si sedí,
a "nic nemusejí"
V tomhle se šeredně pletou,
nic z toho pravda není.
Myslí si, že ležím uvěřím
a znovu se napravím.
Vždyť tohle není život,
tohle je vojna,
s pravidly a zákazy,
co tvoří mě základy.
Zrovna tak, jako když
kočku přinutit poslouchat se snaží,
tak se mnou čas maří.
ČTEŠ
Jak se asi cítím
PoetryPár básní, které píšu vedšinou v depresi takže tak i vypadají. Vystihují moje pocity a pomáhají mi to všechno dostat ze sebe ven. Myslím si, že je to lepší než se pořezat.
