Nebyla tu sama,
byla tu jen osamělá.
Uzavřena do sebe
s bolestí v srdci od tebe.
Nehnuls nikdy ani brvou,
když srdce pukalo ji prázdnotou.
Vždy stal si opodál a čekal si jen,
až srdce vyléčí si svým vlastním umem.
Byl si hlupák,
to dnes už vím.
Však tvoje pyšná hlava
si chybu připustit nehodlá.
A tak s bohem,
tohle už si líbit nenechám.
Už bylo dost ran v srdci mém,
už bylo dost tvých mučidel.
ČTEŠ
Jak se asi cítím
PoetryPár básní, které píšu vedšinou v depresi takže tak i vypadají. Vystihují moje pocity a pomáhají mi to všechno dostat ze sebe ven. Myslím si, že je to lepší než se pořezat.
