Myslíš si, že znáš
každý jejich osobní krach,
každý malý strach
a čas, kdy se chtěj
obrátit v prach.
Ale pak zjistíš, že se před tvýma
očima zkouší zabíjet a nejde jim to,
že opilé sliby jsou vážně nepotřebné
a že ty astry nikdy nikdo nevyhodil.
Takový věci se nevyhazujou, že?
Co dělat, když se dozvíš o
něčím pokusu o zprovodění se
ze světa? A proč jsi tuhle situaci
musel řešit už u tolika (konkrétně sedmi) lidí?
Je to tím, že vyhledáváš temno,
praskliny a zlo, nebo
jsme poničení všichni jako celek?
Prý se v Čechách bere
čím dál víc antidepresiv.
A to počítaj jen ty legálně získaný, haha.
Stres, kofein, spánkový deficit,
nezdravé zvládání situací.
No kdo to má jinak?
Moře drog, všichni z nás chtěj Megamysly,
tak radši sedíme na pelesti,
zas jsme pár dní nespali
a do prokrastinace jsme nespadli.
Prachy z kapesnýho mizí v dealerově kapse
a ty seš vysoko, zas se
potápíš do závratných výšin.
Zhora přece vypadá všechno líp.
