Poté co doplakala, se porozhlédla po knihovně. Zastavila se na regálu s lektvary a zaujatě si je prohlížela. Po chvíli se zvedla a vybrala si jednu knihu, která ji nejvíce zaujala. Posadila se zpět do křesla a začala si ji číst. Byla skoro v půlce, když si někdo odkašlal. Polekaně nadskočila, až ji ta kniha málem spadla na zem. Rozhlédla se, ale nikdo kromě ní v knihovně nebyl. Ozvalo se další zakašlaní, ale tentokrát ze shora. Eli se podívala nahoru a zalapala po dechu. Koukal na ní manželský pár, to jí nezarazilo. To co jí zarazilo bylo to jak jí byla ta žena podobná. A ten muž vypadal jako její táta.
„ Ehm, dobrý den." Řekla Elizabeth s trochou rozpaku. Došlo jí nejspíš kdo to je.
„ Ahoj, kdopak jsi? Smíme-li se ptát." Odpověděla její babička. Elizabeth trochu zčervenala. Nevěděla jestli její táta chce, aby věděli, že je jejich vnučka, ale on tu teď není. Je radši dole s Lumenou.
„ Jmenuji se Elizabeth Lili Potterová. A Vaše jména?" řekla a slabě se usmála.
„ Oh, jsme to, ale nezdvořáci. Chceme vědět tvoje jméno, ale sami se nepředstavíme. Já jsem Elena Snapeova a toto je můj manžel Tobias Snape. Takže Potterová? Něco mi to připomíná." Odpověděla vřele Elena. Elizabeth se zalíbila.
„ To je teď jedno. Můžeš mi vysvětlit co tady děláš a kde je náš syn?" vložil se do toho Tobias. Byl naštvaný, že někdo cizí mu teď chodí po baráku.
„ Ehm, trochu jsem se nepohodla s tátou a hledala jsem místo kde bych mohla v klidu přemýšlet. A táta je dole v kuchyni." Odpověděla po pravdě Elizabeth.
„ Já se, ale neptal na tvého otce, ale na svého syna." Vybuchl Tobias. Elena se zamračila. Nechtěla aby ta dívka odešla. Byla jí sympatická a navíc vypadla jako by ji něco trápilo.
„ Váš syn se jmenuje Severus Snape nebo ne?" otázala se Eli s úsměvem.
„ Ano, to je on." Odpověděla za Tobiase Elena.
„ No tak je to jedna a ta samá osoba." Zasmála se Elizabeth, když viděla spokojený výraz na Elenině tváři a naprostý šok na tváři Tobiase.
„ Takže ty jsi naše vnučka?" zeptala se jemně babička. Elizabeth přikývla.
„ Takže nakonec si našel ženu a založil rodinu." Prohlásil spokojeně děda. Elizabeth se lehce zamračila.
„ Ehm, ne."
„ Ne? Ale vždyť si Eleně tak podobná. To tě Severus adoptoval?" zeptal se znepokojeně Tobias. Ta dívka se mu docela líbila, ale nechce vnučku bůh ví koho.
„ Taky ne. Táta Severus mě má s tátou Harrym."vysvětlila Elizabeth.
„ Lektvar? Mohlo mě to napadnout." Zamyslela se Elena.
„ Tohle taky ne. Táta Harry měl magické těhotenství."
„ Ale to není možné." Ozval se Tobias.
„ Proč bych Vám lhala?"
„ Má pravdu Tobiasi. Omluv nás Elizabeth, ale je to pro nás šok, že Severus má dceru a nic nám neřekl." Omluvila je Elena.
„ Ale táta o mně nevěděl."
„ Cože?" zeptal se Tobias.
„ No, to bylo tak. Táta Severus nevěřil tátovi Harrymu, že je s ním těhotný, myslel si, že ho podvedl a tak ho opustil. Táta Harry to nemohl snést a tak odešel, ale po několika letech se vrátil. Táta Severus zjistil, že jsem jeho dcera a teď spolu začínáme jako rodina."
„ Mám pocit, že je toho mnohem více než jen toto." Řekla šibalsky Elena.
„ Taky si myslím. Co kdybys nám řekla celý tvůj příběh?" zeptal se Tobias.
„ Dobře." Souhlasila Eli. Vyprávěla jim vše co jí řekl Harry. O tom jak se poznali, jak se nenáviděli, začali se milovat, Voldemort, rozchod, těhotenství a porod, jak se vrátili, že Severus omládl, jejich lektvarové průlomy a jejich Vánoce.
„Páni. Zažili toho spolu dost." Ozvala se Elena.
„ Ano to ano. Elizabeth říkala jsi, že jsi se nepohodla s tátou?" zajímalo Tobiase.
„ Ano, no, s tátou Harrym. Řekla jsem mu něco co jsem nechtěla, ale najednou jsem cítila takovou nenávist a prostě táta byl nejblíže." Zamumlala Elizabeth a skoro zase začala plakat.
„ Nechceš si o tom popovídat?" zajímalo Elenu.
„ Já nevím madam."
„ Já ti dám madam. Říkej mi, jak chceš." Přerušila jí Elena a mrkla na ní.
„ Dobře. Děkuji babi. Jde o to, že táta Severus zachránil nějakou dívku a ta se na něj začala lepit. To bych přežila, ale teď je tu s námi a já jí prostě nevěřím. Mám z ní špatný pocit, ale nikoho to nezajímá, protože vědí, že na ní trochu žárlím. No a když se rozhodlo, že bude bydlet u s námi tak mě to naštvalo a schovala jsem se na půdu. Táta Harry mě tam našel a já jsem mu vytknula, že přede mnou tajil, že mám druhého otce. No a táta mi řekl, že nemám dolů chodit dokud se neuklidním a tak jsem čekala. Když mě ta nálada konečně přešla a já šla dolů, nikdo tam už nebyl. Tátové spali a Lumena ležela v pokoji, který byl nejdřív pro mě. Tak jsem se vrátila na půdu. Ráno když jsem vstala nikdo nebyl doma. Nechali mi vzkaz, že šli k někomu na návštěvu a že až budu mít hlad mám si zavolat domácího skřítka. Jedla jsem až večeři a v tu chvíli se vrátili a nebyla ta nálada mezi námi zrovna skvělá a tak jsem zbaběle utekla sem."
„ Pokusila jsi se omluvit?" optal se Tobias.
„ Ne. Ještě jsem k tomu neměla příležitost, ale až ji budu mít omluvím se."
„ Tak je to správně." Pochválila ji babička.
Elizabeth se jich chtěla na něco zeptat, když v tom ji znovu zachvátila křeč. Vykřikla a skácela se na zem. Začala se nekontrolovatelně třást a brečet. Chvíli se pouze třásla, ale pak znovu vykřikla a začla sebou mlátit o zem.
„ Elizabeth, drahoušku co se děje?" Vykřikla zděšeně babička.
Elizabeth jí však neslyšela. Hučelo jí v uších a celé tělo měla jako v ohni. Začala bolestí křičet a už jí bylo jedno jestli jí dole někdo uslyší. Její bolest byla strašná a potřebovala pomoct. Věděla, že když přijde její táta tak jí pomůže. S dalším výkřikem bolestné agónie se otevřely dveře a dovnitř vběhl bledý Harry. Hned za ním Severus, Sirius a Lumena. Ani jeden z nich nevěděl co se děje až na Harryho. Rychle přiběhl ke své dceři a vzal ji do náruče. Změna polohy způsobila, že se jí zamotala hlava a pozvracela se. Harry to nechal mávnutím zmizet a svojí magií začal uklidňovat dceru. Trvalo to ještě pět minut než se Elizabeth přestala třást v křečích a křičet bolestí. Poté pouze v klidu odpočívala v náručí svého tatínka. Snape se podíval na Harryho s jasnou otázkou v očích. Harry pouze zakroutil hlavou a tiše svou dceru uklidňoval, že vše bude v pořádku a že ji miluje.
„ Co se stalo? Je Elizabeth v pořádku?" zeptala se Elena. Harry sebou polekaně trhl a podíval se na obraz.
„ Ehm, Dobrý den." Řekl rozpačitě.
„ Mami, tati teď ne." Ozval se Severus.
„ Tak to tedy ne synku. Nechodíš za námi. Jsme tu sami, dokonce jsme ani nevěděli, že máme vnučku. Tak teď nám neříkej ať mlčíme. Tato úžasná mladá dáma sem dneska přišla a potřebovala útěchu. Pak se nám tu zhroutí a ty nám řekneš teď ne?" řekl naštvaně Tobias.
„ Nic..nic mi není" zašeptala Elizabeth „ nemusíte si o mě dělat starosti. Jsem v pořádku. Jsou to občasné záchvaty. Ten poslední jsem zvládla sama."
„ Jaký poslední? Vždyť jsem byl u každého tvého záchvatu." Ozval se Harry.
„ Ups." Zamumlala Elizabeth skoro ve spánku.
„ Tak o tomhle si ještě promluvíme, ale teď spi štěně." Zašeptal jemně a políbil jí do vlasů.
„ Ne nejdřív se chci omluvit tatí. Moc mě to mrzí."
„ Já vím broučku a teď už spi."
„ Brou." Zavřela oči Eli a přitulila se k Harrymu ještě bliž.
„ Harry co se stalo?" zeptal se znepokojeně Sev.
„ My bychom to taky rádi věděli." Připojili se do debaty prarodiče. Harry si povzdechl a posadil se i s Elizabeth do křesla. Přivolal přikrývku a svou dceru do ní zabalil. Severus si sedl k nim na opěradlo a hladil Elizabeth po hlavě. V tu chvíli je přerušila Lumena.
„ Omlouvám se, ale pan Black šel domů a já se odeberu do postele jestli to nevadí."
„ Ne v klidu si běž lehnout. Dobrou noc." Odpověděl ji Severus.
„ Ano. Dobrou." Taky popřál Harry.
„ Dobrou." Popřála Lumena. Tobias byl ticho a Elena si ji zvláštně prohlížela. Když za Lumenou zaklaply dveře Harry jim vysvětlil jak dochází k záchvatu a jak proběhl první záchvat. Dlouho si ještě povídali o všem možným. Když konečně domluvili bylo už hodně pozdě a tak se odebrali do postele
„ Severusi nevadí ti, když s námi bude dneska spát? Bojím se, že jí chytí další záchvat a chtěl bych jí hlídat." Poprosil Harry.
„ Samozřejmě. Sám jsem ti to chtěl navrhnout." Odpověděl jemně Severus a políbil Harryho na tvář a Elizabeth do vlasů.
