RÁNO
Elizabeth se ráno cítila jako kdyby jí přejel náklaďák, ale i přesto se cítila velmi šťastná. Otočila hlavu a zjistila, že vedle ní leží její taťka ( Harry) a na druhé straně leží její táta ( Severus). Slabě se usmála a přemýšlela, jestli má vstát nebo ještě chvíli spát. Nakonec se pouze pomrvila a zavřela oči. Chtěla spát, když v tom uslyšela rámus ze zdola. Severus s Harrym byli okamžitě na nohou a v ruce měli připravené hůlky.
„ Elizabeth zůstaň tady a nevylézej." Nařídil Harry.
„ Ne. Pomůžu Vám a navíc mám pocit, že je to Lumena." Prošla okolo nich Elizabeth a vydala se dolů do kuchyně. Harry se Severusem jí rychle následovali do kuchyně. Elizaeth měla pravdu. Lumena uklízela střepy z podlahy.
„ Já moc se omlouvám. Ta sklenička mi vyklouzla z ruky." Omlouvala se, když viděla Harryho se Snapem.
„ To je v pořádku." Uklidňoval jí Harry.
„ Jo je to v pořádku." Dodala Elizabeth a mávnutím ruky uklidila zbylé sklo a objednala všem snídani.
„ Děkuji." Poděkovala Lumena a sedla si ke stolu kam jí ukázala Elizabeth.
Severus s Harrym na to koukali s nevírou. Elizabeth byla jak vyměněná. Avšak nechtěli to řešit teď a tak se pouze sedli ke stolu a snědli svojí snídani.
„ Elizabeth pojď k nám. Musíme si promluvit." Zvážněl Harry po snídani.
„ Já vím. Mohli bychom si promluvit v knihovně? Chtěla bych vidět babičku s dědou." Zeptala se ještě. Byla si jistá, že když tam bude babička tak jí pomůže a navíc je neústupná, takže si prosadí svojí.
„ Ahoj babi, dědo." Zavolala do knihovny Elizabeth.
„ Elizabeth drahoušku. Už si v pořádku? Měla jsem včera o tebe takový strach. Tobias taky, i když to nepřizná. Celou noc chodil po obraze a pořád házel oči ke dveřím." Zasmála se babička.
„ Hmp." Zamručel děda.
„ Ano už jsem v pořádku. Tohle se mi stávalo často, když jsem byla malá." Usmála se Elizabeth.
„ Broučku to je mi líto." Zesmutněla babička.
„ To je dobrý."
„ Takže Elizabeth, včera jsi mi řekla, že už si tu jeden záchvat měla." Ozval se Harry když se posadili před portrét.
„ Ano. Měla jsem záchvat ten den jak jsme se pohádali." Přiznala neochotně Eli.
„ Elizabeth proč si za mnou pak nepřišla?" zamračil se Harry.
„Protože, když jsem sešla dolů, už jste všichni spali. Nechtěla jsem vás budit a otravovat." Zamumlala Elizabeth.
„ Dítě, ty nás nikdy neotravuješ. Můžeš k nám přijít kdykoliv a hlavně za námi musíš přijít, když máš problém." Oznámil jí Severus a jemně jí pohladil po vlasech.
„ Dobře." Usmála se na něj Eli a opřela se do jeho ruky. Severus se pouze usmál a dál jí hladil po vlasech. Harry se na ně díval a byl šťastný.
„ Hele tatínku nemohl by jsi trochu tu tvojí radost tlumit? Mám dost vlastní a teď se mi plete tvoje radost s tou mojí." Mrkla Eli na Harryho.
„ Jak to myslíš, že se ti plete radost?" zeptal se zájmem děda.
„ No to, protože jsem Empatik." Vysvětlila s úsměvem Eli.
„ To je velmi zajímavé. A co ještě umíš?" zajímal se Tobias.
„ Hmm, to je různé. Ovládám alchymii a lektvary mi taky nejsou cizí. Jsem hadí jazyk a ovládám nitrozpyt a nitroobranu. Jo jsem telepat a dokážu se přemístit i tam kde jsou protipřemisťovací bariery. Jo a jsem animagus. Hmm to je asi vše." Vyjmenovala Elizabeth.
„ Zapomněla si na věštění a vyjmečné nadání na Léčivou magii" Řekl Harry jen tak.
„ Oh no jo."
„ Severusi nadanější dítě jsi udělat nemohl." Zasmála se babička, protože její děda nemohl vydat ani hlásku.
„ Já vím." Pousmál se Severus.
„ Tak a teď m řekněte proč je tu ta dívka." Zvážněla najednou babička.
„ Lumena? Nevím." Řekla nevýrazně Elizabeth uvelebená v Severusově náruči.
„ Aha a kdo to ví?"
„ Táta jí zachránil." Odpověděla opět Eli.
„ Takže Severuai, proč je ta dívka tady?"
„ Proč mami? Chceš snad aby taky za tebou chodila si povídat?"
„ Ne." Řekli oba prarodiče najednou. „Nelíbí se mi." Zamračila se a snažila se zahnat ten nepříjemný pocit, který z ní měla.
„ Jo to mně taky ne." Zamumlala Elizabeth.
„ Eli." Napomenul jí Harry.
„ No co?!"
„ Tohle jsme řešili. Nechme to být. Počkáme než se jí vrátí její paměť a bude to."
„ Fajn." Souhlasila Elizabeth.
„ Tak jo. Dneska jdeme zase k Weasloyovím. Chceš jít s námi? Ron s Hermionou tě chtějí poznat." Řekl Harry.
„ Jo." „Ne." Ozvalo se najednou od Severuse a od Elizabeth.
„ Ale Seve, včera sis to užil." Přemlouval ho Harry.
„ Ne děkuji."
„ Tati ty tam nechceš jít, protože tam jdu já?" zesmutněla Elizabeth a sklonila hlavu. Kdyby však ostatní viděli její oči všimli by jsi, že to jen předstírá.
„ Elizabeth, já...půjdu." Povzdech si Sev.
„ Super." Zakřičela a objala ho.
najednou někdo zaklepal na dveře a dovnitř vešel Brumbál.
„ Dobrý den, omlouvám se, že ruším, ale přišel jsem si pro Lumenu. Zbytek tohoto týdne a celý následující týden stráví u mě." Oznámil jim Brumbál. Elizabeth měla druhé vánoce.
„ Dobře bude nahoře v pokoji." Oznámil mu Harry.
„ Dojdu si pro ní. Užijte si den děti." Zasmál se Brumbál, když viděl Severusův pohled.
„ Tak pojďte. Půjdeme jinak nás Molly stáhne z kůže." Popohnal je Harry.
U WEASLYŮ:
„ Harry, Severusi oh Elizabeth pojď mě obejmout." Řekla a přitiskla si jí k sobě.
„ Ehm, dobrý den paní Weas.."
„ Ale kuš. Říkej mi Molly."
„ Dobře, dobrý den Molly."
„ Tak tě vítám u nás v Brlohu. Arthure je tu Harry s rodinoou." Zakřičela Molly dovnitř. Za chvíli se objevil Arthur a přivítal se s Harrym a ostatními.
„ Ahoj Elizabeth moc rád tě znovu vidím." Usmál se na ní vřele Arthur.
„ Dobrý den, pane Wea.." nedořekla Eli.
„ Ale prosím tě, říkej mi Arthure."
„ Dobře, Arthure."
„ Tak pojďte dovnitř." Popohnala je Molly.
„ Ano přesně pojďte dovnitř."
Když vešli dovnitř Elizabeth se rozhlédla po místnosti, který byl nejspíše obývacím pokojem. Co ji zarazilo bylo, že v místnosti bylo tolik lidí. A hlavně většina z nich byla zrzavých. Elizabeth se zastavila a vše si se zájmem prohlížela.
„ Ahoj Elizabeth." Pozdravila jí nějaká žena.
„ Ehm, dobrá den." Pozdravila nejistě a snažila se najít svoje táty, kteří si momentálně bavili s Arthurem.
„ Ale, dobrý den. Tykej mi ano? Jmenuji se Hermiona Weaslayová. A tohle je můj manžel Ron. A někde je tu i naše dcera Rosa." Pověděla mile Harmiona.
„ Já vím. Táta mi o vás vyprávěl. Vaše dobrodružství, jak jste se poznali a tak."
„ Och, doufám, že říkal pouze to nejlepší." Ozval se Ron i s Rosou v náruči.
„ Ahoj já jsem Fred.."
„ A já George..
„ My jsme.."
„ Dvojčata.."
„ A doufáme, že nás.."
„ Harry jen vychválil." Prostřídala se dvojčata řeči.
„ To takhle mluvíte pořád?"
„ Ano.."
„ Vždycky."
„ Aha."
„ Ahoj Elizabeth já jsem Charlie, toto je Perci a Bill. Jěště je tu Ginny. Moc nás těší." A podal jí ruku.
„ Taky mě těší." Charlie se jí líbil. Měla z něho dobrý pocit. Ale zarazilo jí, že s ním cítila v bezpečí. Teprve dneska ho poznala. Nedokázala to vysvětlit. Charlie pozoroval nově příchozí. Byla m sympatická na pohled, ale cítil z ní známe teplo a nedokázal si to vysvětlit. Nedokázal si ani vysvětlit proč má chuť toto neznámé děvče ochraňovat. Cítil z ní znepokojení a chtěl se jí zeptat co jí trápí, ale není příjemné, když jste v místnosti s člověkem, který umí vycítit vaše emoce. Je to jako lézt mu do soukromí a tak mlčel.
„ Elizabeth už jsi se seznámila?" zeptal se Harry.
„ Ano tati." Odpověděla mu Elizabeth.
„ Harry, kdepak máte Lumenu?" zaptala se Molly.
„Brumbál si ji dneska vyzvedl." Opověděla Eli.
„ Elizabeth o tomhle jsme mluvili! Přestaň!" pokáral jí Harry. Charlie z ní cítil hněv, smutek, žárlivost a rozmrzení. Aby ji uklidnil poslal jí trochu pozitivní emoce. Takhle uklidňoval draky v rezervaci. Pro tuto práci byl jako dělaný. Velmi ho překvapil, když se na něj podívala s nevírou v očích. Chvíli se na sebe dívali než je přerušil Harry.
„ Charlie, Elizabeth jste v pořádku?"
„ Ty jsi taky.." nedořekla Eli.
„ Jo, ale nečekal jsem, že ty budeš taky." Poznamenal Charlie.
„ Hele o co se jedná?" zeptal se Severus.
„ Ale nic tati." Zamluvila Elizabeth a naposledy se podívala na Charlieho.
„ Tak pojďte k obědu děti." Zakřičela Molly.
U OBĚDA:
„ Drahoušku jak si vedeš ve škole?" zeptala se Molly Elizabeth.
„ Docela dobře."
„ A to je jak?" nedala se Molly.
„ Mám ve všem dobré známky, tedy až na lítání. To podělané koště ne a né vzlétnout." Rozohnila se Eli.
„ To je zvláštní." Pronesla Hermiona zamyšleně „ člověk by si myslel, že na to budeš mít nadání, vzhledem k Harrymu."
„ Paní Weasloyová, můžu vás ujistit, že ani já nejsem nijak dobře obdařen schopností létat." Upozornil jí Severus.
„ Ano máte pravdu, ale i tak." Připustila Hermiona.
„ Zase je nadaná na lektvary. To zase nejde Harrymu."
„ Hej, kdybys mi nedýchal na záda mohl jsem být lepší." Zamumlal Harry.
„ Ano to jsem slyšel dnes na ministerstvu. Myslí, že je na místě gratulace. Severusi, Elizabeth. Gratuluji vám k vašim úspěchům." Pogratuloval jim oběma Arthur.
„ O čem mluvíš Arthure?" podivila se Molly.
„ Nebudu to říkat dokud vám to neprozradí sami."
„ Děkujeme Arthutre. Nemyslel jsem si, že SLM bude pracovat tak rychle, ale je dobře, že za chvíli už se nikdo nebude muset bát upírů a ani vlkodlaků." Poznamenal Severus.
„ SLM?"
„ Upíři?"
„ Vlkodlaci?" ozvalo se několikrát nechápavě.
„ SLM je zkratka pro Společenství lektvarových mistrů." Vysvětlila Hermiona. „To další nechápu."
„ Jedná se o to, že otec vynalezl lék na lykantropii a já na vampyrismus." Vysvětlila Eli.
„ To je skvělí. Gratuluji vám oběma." Pogratuloval jim Charlie.
„ Děkujeme." Poděkovala jim za oba Eli.
Zůstali až do večera a náramně se bavili.
„ Charlie, nemáš nějakou fotku draka?" zeptala se zájmem Eli.
„ Ano mám. Nahoře v pokoji mám celý album."
„ A ukázal bys mi ho?"
„ Janě tak pojď." Pobídl jí Charlie. Jediný kdo si všiml, že odcházejí byl Fred. Ten však nic neřekl, protože to Charliemu přál. Vypadal šťastně, když s ní mluvil. Harryho myšlenky byly podobné jako Freda, ale jeho trápilo to, že je Charlie starší než on sám. Dobře Severus byl taky starší než on. O dost. Harry se nejvíce bál reakce Severuse.
NAHOŘE:
Elizabeth sledovala Charlieho, jak se hrabe v kufru a hledá album. Přemýšlela jestli má tak hezký zadek jako se jí zdál.
„ Mám ho!" zvolal Charlie a posadil se vedle Eli. Podal jí album a ona jím začala projíždět. Charlie jí ke všem fotkám něco povídal.
„ Na tuhle ne!" zakřičel a chtěl jí vytrhnout album z ruky.Eli však rychle vyskočila a odběhla od Charlieho. Podívala se na tu fotku. Zarazila se. Charlie na ní byl úplně nahý. Byl sice otočený zády, ale pořád nahý. A opravdu měl pěkný zadek. Charlie využil toho, že se Eli zastavila, rychle k ní přiskočil a fotku jí sebral z ruky.
„ Byla to sázka, kterou jsem prohrál a musel jsem běhat deset minut nahý po rezervaci. Nevěděl jsem, že mě vyfotili. Kdybych to věděl nejdříve bych to album prohlédl."
„ Charlie v klidu. Náhodou máš pěkný zadek." Usmála se na něj Eli. Příblížila se k němu a pohladila ho po tváři. Charlie se na ní rychle podíval, strhnul jí k sobě, objal ji a něžně přitiskl jeho rty na ty její. Eli se nebránila, protože jeho polibky byly sladké a tak opojné, že chtěla víc. Pomalu doklopýtali do postele, kde si Charlie lehnul na záda. Eli si na něj obkročmo sedla a dál se líbali. Už to nebyl ten jemný polibek. Tento polibek byl plný vášně a náruživosti. Oba se strašně lekli, když si někdo za nimi odkašlal. Byl to Fred.
„ Ehm, Elizabeth máš jít dolů, prý už odcházíte." Zamumlal celý rudý a utekl z pokoje. Elizabeth se podívala na Charlieho a oba se zasmáli.
„ Tak pojď." Zašeptal jí Charlie do ucha. Došli dolů kde už na ní čekali její rodiče. Elizabeth se rozloučila se všemi a pak vyrazili domů. Elizabeth nemohla v noci usnout a tak přemýšlela nad Charliem. Ještě pořád cítila jeho rty na těch svých.
NÁSLEDUJÍCÍ DEN:
„ Elizabeth?" začal Harry.
„ Ano?"
„ Chtěli jsme s tebou mluvit." Řekl Jí Harry narovinu.
„ A o čem?"
„ Víš musíme se Severusem na jednu akci pro řád."
„ Hmm, a v čem je problém?"
„ Nemůžeš jet s námi." Začal opatrně Harry.
„ Tatínku, ty i táta si to spolu užijte. Já klidně zůstanu tady a pokud máš strach, že by se mi něco stalo, můžu být se Siriusem nebo u Molly. Myslím, že mě ráda uvidí."
„ Páni vzala si to lépe než jsem čekal. Ano máš pravdu nebudeš tady sama. Přijde sem Sirius a někdo od Weaslyů." Souhlasil Harry.
„ Ok. Kdy se vrátíte?"
„ Do týdne."
„ Tak dlouho?"
„ Copak? Nevydržíš to?" zasmál se Severus a pohladil jí po vlasech. Elizabeth se zvedla a zamrkala na Severuse.
„ Zvládnu, ale nevím jestli vy. Nechci sourozence." A vyplázla na něj jazyk.
„ Ty malá...." Zasmál se Severus a chtěl svojí dceru chytit, ta se však vyhnula a utíkala nahoru. Severus se vydal za ní. Elizbeth vběhla do knihovny a Severus za ní. V půlce knihovny jí začal lechtat a Elizabeth se smála.
„ Prosím....pro...tatím..tat.." smála se.
„ Severusi nepřežeň to nebo se nám počůrá." Zasmál se Harry. Severus přestal Eli lechtat ale pořád jí držel v náruči. Eli se o něj opřela a nechala se jím držet. Byl to pro ni pocit bezpečí na který si pomalu začala zvykat.
„ Ehm," odkašlala si babička. „ Jsem ráda, že vás znovu vidím chlapci, Elizabeth."
„ Ahoj babi." Zavolala Elizabeth.
„ Dobrý den paní Snapeová." Pozdravil Harry.
„ Ale jakápak pani, prosím, říkejte mi Elleno a tykej mi."
„ Dobře. V tom případě je mi ctí tě poznat Elleno." Řekl zdvořile Harry.
„ A mně říkej Tobiasi." Přidal se Tobias.
„ Také mě těší Tobiasi."
„ Hele tati, myslíš, že by jsem mohla mít hada?" zeptala se znenadání Elizabeth.
„ Hmm myslím, že jo, ale nevím jak je na tom Harry. Harry?" odpověděl Sev.
„ Mně to nevadí."
„ Juchůů." Vykřikla Eli. „ A můžeme pro něj dojít dneska?"
„ Nevím. Můžeme?" zeptal se hravě Harry Severuse.
„ Nevém, možná ano." Pokračoval ve hře Severus.
„ Ale no ták, prosícím." Zaprosila Eli.
„ Dobře, ale dojdi se převléknout." Zavelel Severus.
„ Proč?" řekla nechápavě Eli a podívala se na sebe.
„ Protože tvoje oblečení je moc vyzývavé." Odvětil. Elizabeth se na sebe ještě jednou podívala. Měla na sobě lehké letní šaty nad kolena a tomu podkolenky ve stejné barvě jako šaty.
„ Tati jestli ti tohle přijde vyzývavé tak se budu snažit abys neviděl zbytek mého šatníku." Zamumlala Eli.
„ Takže se cestou zastavme ještě v obchodě a vyberu ti nějaké slušné oblečení." Odpověděl jí Severus.
„ Tati to není nutné." Snažila se ho přemluvit Eli a házela prosebné pohledy na Harryho.
„ Na mě nekoukej. Já ti v tomhle nepomůžu."
„ Fajn. Počkejte na mě, hned jsem zpět." Eli byla zpět za pominut. Měla na sobě černé kalhoty a smaragdově zelenou košily. Vlasy si dala do culíku.
„ Tohle už je schválené tati?" zajímala se a podívala se na Sevruse.
„ Ty kalhoty mohly být méně těsné, ale jinak ano. Sluší ti to." Pochválil ji Severus.
„ Oo, děkuji ti otče za schválení." Zasmála se Eli.
„ Tak můžeme vyrazit?" zeptal se Harry.
„ Ano." Řekli oba naráz.
NA PŘÍČNÉ ULICI:
Elizabeth byla unešena. Navštívili medový ráj, kde si nakoupila sladkosti na celý týden, aby za dabu nepřítomnosti rodičů měla co mlsat. Věděla, že kdyby něco chtěla tak by jí to domácí skřítek sehnal. Pak zašli na zmrzku a na oběd. Pak se zastavili u paní Malikové pro oblečení.
„ Och bože ty jsi, ale nádherné děvče." Řekla zvonivě.
„ Ehm, děkuji."
„ Tak pojď drahoušku něco ti vybereme." Strávili tam dvě hodiny.
„ Očekávejte sovu tak za dva dny."
„ Na shledanou." Když vyšli ven Eli si oddechla.
„ Tohle bylo strašný." Řekla.
„ Souhlasím." Zamumlal Harry, protože ani on se nevyhnul paní Malikové.
„ Mě to docela bavilo." Zasmál se Severus, kterého se paní Maliková bála. „ Teď se přestaň mračit a pojď si vybrat hada." Elizabeth byla najednou plná elánu. Dotáhla je oba do zverimexu. Vešla jako první a hned se vydala do části s plazy. Zasyčela na ně a zasmála se, když jí zasyčely na zpátek. Chvíli se na ně dívala, prohlížela je a vybírala.
„ Chci tuhle." Řekla a ukázala na krásného bílého hada se zlatými šupinkami na zádech. „Jmenuje se Cora."
„ Dobře vezmeme Coru." Potvrdil jí to Severus. Eli zavýskala a objala ho. Severus došel za prodejcem a zaplatil mu ji. Elizabeth ji hned vytáhla z terárka. A nechala jí, aby se jí obmotala okolo zápěstí. Had na ní přátelsky zasyčel.
„ Jde zzz tebe teplo, dítě. Velmi příjemné."
„ To jssem ráda." Zasičela na zpět Eli.
„ Líbíšš sse mi, nechám ssi tě jako ssvoje mladé."
„ Eli co říkala?" zeptal se zájmem Severus.
„ Že se jí líbí jak jsem teplá, jo a že si mě nech jako svoje mladé." Zasmála se Eli vyděšenému pohledu Severuse, Harry se pouze uchechtl, on hadovi rozuměl a věděl, že hadi velmi neradi lžou a o svoje mladé se náležitě starají.
„ Neboj tati, ona mi neublíží. Je pro mě něco .....něco jako hadí mamka."
Byl to pro ně zábavný den. Elizabeth si nemyslela, že by někdy zažila více švandy. Večer než usnula si procházela dnešní den. S úsměvem na tváři se odebrala do říše snů.
