„ Víš,"
„ Jsi první."
„ kdo nám,"
„ Něco takovéhlelo,"
„ řekl." Řekli oba dojatí.
„ Tipuji, že oba slýcháte, že je to nepříjemné."
„ Ano."
„ Dost často."
„ To je jedno. Mně to nevadí."
„ Eli, je čas, abychom se vydaly domů." Pronesla Mia.
„ Ok." Obě vyšly na příčnou. Elizabeth měla špatný pocit a tak se pořád otáčela.
„ Eli?" zeptala se Mia.
„ Mám špatný pocit. Nemůžeme se přemístit?"
„ Dobře." Jenomže než se stačily přemístit někdo na ně poslal Petrificus totalus. A tak z příčné ulice zmizely dvě dívky.
Harry a Severus leželi vedle sebe a zrychlené oddechovali.
„ Severusi, tohle bylo úžasné." Pronesl Harry a lehl si na jeho obnaženou hruď.
„ Já vím." Najednou uslyšeli zapraskání a dolů do haly se někdo přemístil. Oba se v rychlosti blesku oblékly a vydali se pomalu dolů. Hůlky připravené. Došli dolů a našli Brumbála jak stojí a čeká, až za ním přijdou.
„ Harry, Severusi. Mám špatné správy. Elizabeth byla dneska nakupovat s Hermionou a když už se chtěly vrátit, někdo je unesl." Pronesl tiše Brumbál. Harry nemohl uvěřit tomu co slyší. Jeho malá holčička je bůh ví kde. Jen před pár sekundami byl jeho svět dokonalý a teď?!
„ Nevíta kam?" dostal ze sebe nakonec Harry.
„ Ne, ale hledáme je." Snažil se ho uklidnit Brumbál. Severus se postavil vedle Harryho a ochranářsky ho objal.
„ Ale, ale....." Nedokončil to a opřel se o Severuse.
„ Harry to bude v pořádku." Uklidňoval ho Severus, ale sám bojoval proti slzám.
Teď už to byly tři hodiny od t doby co zmizela jeho dcera a oni tady pouze seděli a nemohli na nic přijít.
MEZITÍM U ELIZABETH A HERMIONY:
„ Ty podělanej hajzle!" zařvala Eli přez celé vězení, kde je drželi.
„ Eli, tohle není dobrý nápad." Snažila se jí domluvit Hermiona.
„ Ale, když je nenaseru tak se neukážou a když se neukážou, budeme tady trčet jo a nejspíš tu i umřeme. Takže je jedno, jestli umřu teď nebo až za chvíli. A navíc, sakra stála si proti Voldemortovi a teď se bojíš nějakých rádoby čarodějů?"
„ To není to samé."
„ Né? A v čem je to jiné?" Elizabeth si povzdechla a opřela se i mříže. Přemýšlela co, budou dělat. Věděla, že jí nejspíše už někdo hledá, ale jak dlouho jim potrvá, než je najdou? Slyšela jak někdo přichází, rychle odstoupila od mříží a zacouvala k Hermioně.
„ Copak to tady máme?" zazněl nepříjemný hlas. Eli protočila oči a uvolnila se.
„ Lumena, jak milé." Řekla ironicky."
„ Říkala jsem ti, že se tak nejmenuji." Zasyčela na ní.
„ Eh, promiň, zapomněla jsem. Víš nepotřebný informace například jako tvoje jméno, rychle vypouštím z hlavy." Omlouvala se naoko kajícně Eli.
„ Ty jedna, mrňavá.."
„ Mrcho? Dochází ti tvůj sarkasmus nebo v té tvé malé, pitomé a ošklivé paličce nic lepšího nemáš?" posmívala se jí Elizbeth.
„ Já ti dám ošklivá ty...ty...ty..."
„ Páni, okouzlující slovní zásoba. Kdo by to byl do tebe řekl?" Lumena zavřískala a vrhal se na Eli. Chtěla jí uhodit, ale Eli se jí vyhnul a tak vrazila do zdi a omdlela. Elizabeth se zasmála. Ta je tak pitomá. Rychle jí pročesala a hledala klíče k magickým poutům, které měli s Hermionou na sobě. Hermion seděla v rohu a čekala co se bude dít. Elizabeth to bylo divné. Přece jen pomáhala jejímu tátovi s Voldemorte a smrtijedy.
„ Mám klíče." Zaradovala se Eli a okamžitě si odemkla pouta. Pak je odemkla i Hermioně a obě se vydaly pryč e žalářů.
ZPĚT:
„ Severusi, ty dárky od Eli." Vzpomněl si najednou Harry.
„ No jo, jak to Elizabeth říkala?" souhlasil Severus a vyndal svůj řetízek.
„ Mapu, potřebujeme mapu." Severus přivolal velkou mapu Anglie a položil jí na stůl.
„ Severusi, sundej si řetízek a dej ho kousek nad mapu, pak budeme myslet na Eli a uvolníš do něj trochu magie." Instruoval ho Harry. Severus tak učinil. Po chvíli oba otevřeli oči. Řetízek byl na nějké opuštěné budově nedaleko Bradavic. Ani jeden na nic nečekali a rovnou se tam vydali. Ještě před tím, ale dali vědět Brumbálovi.
U ELI:
Hermionas Eli utíkaly jak jen mohly, ale nemohly nikde najít východ nebo jinédveře. Nakonec zjistily, že běhají v kolečku.
„ Elizabeth, počkej, musím si dát pauzu." Prohlásila Heriona a sedla si na zem.Elizabeth se zamračila a sáhla Hermioně na čelo. Teď už jí bylo jasné, pročbyla Hermiona tak stranou.
„ Ty jsi těhotná." Prohlásila a její oči se připoutaly k jejímu břichu.
„ Jo."
„ V kolikátém..."
„ v 5 měsíci."
„ A už si to řekla..."
„ Ne. Nikdo nic neví."
„Proč?"
„ Dlouhý příběh. Pak ti ho řeknu."
„ Dobře." Najednou obě uslyšely hlasy. Hermiona se rychle postavila a obě seschovaly za roh. Byly tam dva hlasy a dvoje kroky. Obě vyčkávaly než se k nimty hlasy přiblíží, aby je mohly nějakým způsobem zpacifikovat. Když bylydostatečně blízko obě poslaly petrificus totalus a utíkaly tím směrem odkudpřišli ti dva. Už už byly u dveří když v tom je....
