Ráno se probudila vyšťavená a duševně prázdná. Modlila se, aby její rodiče přijeli co nejdříve.
„ Broučku?" ozvala se babička Snapeová.
„ V pořádku babi. To se stává. Jen jsem nečekala, že to bude tak brzo." Usmála se na ně Eli.
„ Tak strašně bych ti chtěla pomoct. Ale bohužel odsud nemůžu."
„ Já vím." Usmála se na ně Eli. „ Nechcete mluvit o ničem jiném?" snažila se změnit téma.
„ Takže ty jsi naše vnučka, jo?" ozval se James.
„ Ano. Rodiče teď jsou pryč, ale až přijedou tak je oba trefí šlak." Zasmála se Eli při představě jak asi zareagují.
„ Bože po kom ty jsi." Postěžovala si babička.
„ Táta to svadí na taťku a taťka na tátu. Ale jakmile se mi něco povede nebo jsem v něčem dobrá tak se hádají a říkají, že po nich." Tato věta rozesmála všechny přítomné. Elizabeth se zarazila.
„ Někdo je v domě." Pronesla a už stála na nohou.
„ Kdo je v domě?" zeptala se Lily.
„ Nevím." Elizabeth opatrně odešla z knihovny. Nahlížela do pokojů, ale nikde nikoho neviděla. Prošla celý dům, ale nikdo nikde nebyl. Vrátila se do knihovny.
„Elizabeth?" zeptal se Tobias.
„ Cítím, že tu někdo je, ale nikoho nemůžu najít."
„ To máš pravdu." Řekl někdo za jejími zády. Eli pak pouze cítila jak jí něco tupého uhodilo do hlavy a dál už nic. Když se Eli probudila byla pořád v knihovně. Jediná změna byla ta, že byla přivázaná.
„ Oh, tak ses nám už probudila?" ozval se nepříjemný hlas vedle ní. Elizabeth natočila hlavu do prava a spatřila Lumenu.
„ hmmm, mmm." Pokoušela se křičet Eli.
„ Ale prosím tě, šetři dechem. Nikdo tě tu neuslyší." Smála se jí. „ Víš, docela se mi líbíš. Si hezká a mocná a tví rodiče jsou super. Já jsem nikdy nikoho neměla. A najednou mě pak adoptoval Temný pán. Byla jsem šťastná, než ho tvůj fotr zabil. Přísahala jsem mu pomstu. A jak se nejlépe pomstím než tím, že mu zabiju jedinou dceru. Dítě, které tolik miluje?" zasmála se Lumena. Chtěla pokračovat, když v tom jí přerušila jedna z babiček.
„ Opovaž se šáhnout na naší vnučku."
„ Ale prosím vás. Co mi můžete asi tak udělat? Jste jen obraz." Posmívala se jim Lumena. Elizabeth si nenápadně uvolnila svázané ruce. Využila toho, že Lumena se baví s její babičkou. Vyrazila do předu a srazila jí k zemi. Elizabeth seděla na Lumeně obkročmo a držela jí ruce nad hlavou.
„ Lumeno, opovážila si se zničit něco, co je pro mě drahé a teď za to zaplatíš." Vyprskla naštvaně Eli. A udeřila Lumenu do tváře. V tu chvíli tam vběhl Harry se Severuse.
„ Elizabeth, okamžitě přestaň. Co to děláš? Myslel jsem si, že jsi lepší." Začal jí peskovat Harry.
„ Ale tati, ona není..."
„ Eli. Přestaň. Tohle jsi přehnala." Naštval se taky Severus. Elizabeth se mračila na Lumenu, které teď pomáhal Harry.
„ Lumeno, omlouvám se, myslel jsem si, že jsem jí lépe vychoval." Omlouval se Harry. Eli to pouze zaraženě sledovala. Ani jeden z JEJÍCH otců jí nenechal domluvit!
„ Tati.." zkusila to se Severusem.
„ Né Eli, zklamali si mě." Odpověděl jí Severus a spolu s Harrym odváděli Lumen pryč. Ani jeden z nich se nepodíval na obraz, kde stáli dva páry zaražených rodičů. Co se tu k sakru stalo?! Elizabeth se vydala ke dveřím knihovny. Zavřela je a následně zamkla všemi možnými kouzly. Pak se vrátila před obraz sedla si na zem a začala plakat jako malá.
„ Co to bylo?" zeptal se James.
„ Nevím." Odpověděli mu sborově všichni ostatní.
„ To byl Harry? A Severus? Vždyť vypadal nějak mladě."nechápala Lily.
„ Jo. Jednou přišel domů a pouze nám oznámil, že je znovu mladý, ale nic jiného nám k tomu neřekl." Oznámil Eillen.
„ Vy..hic...to...hic...nevíte?" vzlykala Eli.
„ Eli, beruško. Nic si z toho nedělej." Utěšovala jí babička. Eli přikývla. Lekla se, když uslyšela jak někdo zalomcoval s dveřmi od knihovny.
„ Elizabeth, otevři dveře." Rozkázal jí hlas Harryho. Nebyla v něm však ani špetka lásky. Byla tam jen naštvanost a rozmrzelost. Elizabth vyplázla jazyk směrem ke dveřím, ale nic neudělala.
„ Okamžitě otevři ty podělaný dveře!" naštval se ještě víc Harry.
„ Ustup Harry." Uslyšela hlas Severuse. Najednou už žádné dveře nebyly.
„ Můžeš mi vysvětlit co děláš doma?" začal Harry.
„ Och, promiň. Netušila jsem, že nemůžu přijít domů." Ozvala se chladně.
„ Moc dobře víš co jsem myslel. Měla jsi zůstat u Weaslyů. Bylo pro mě překvapením, když jsem tam přišel a ty jsi tam nebyla. Charlie mi řekl, že jsi šla domů a ještě k tomu si málem ublížila Molly." Vyčítal jí Harry.
„ Jo, tak Charlie, a řekl ti taky proč jsem od tamtud odešla tak rychle?" znovu to řekla tak chladně jak mohla.
„ Né, ale to je jedno měla jsi tam zůstat."
„ Aha a ty by jsi zůstal tady, když by jsi načapal tátu s někým jiným v posteli?"
„ Elizabeth, tohle bych neudělal." Zakřičel Severus a Harry vypadal, že mu konečně došlo co tím jeho dcera myslela. Tiše si povzdechl a sliboval Charliemu Weaslymu pomstu.
„ Ne tati, mluvila jsem hypoteticky." Vzdala se Eli.
„ Elinko, to je mi moc líto. Ale pořád, můžeš mi vysvětlit proč jsi uhodila Lumenu?"
„ Řekla si o to. A Myslím si, že tu ztrátu paměti jenom hraje." Naštvala se Eli.
„ Eli...."
„ Mám svědky!" zakřičela. „ Mám čtyři svědky." Jen co to dořekla ukázala nahoru na prarodiče. Harry se Severusem zvedli hlavu. Severus málem omdlel a Harry se zmohl jen na tiché zašeptání.
„ Mami, tati?"
