" Tak Lumeno, mohla by jsi mi cokoliv říci o sobě?" zeptal se Brumbál.
" Omlouvám se, ale já nic nevím." Zašeptala smutně.
" To nevadí." Usmál se na ní povzbudivě Brumbál.
" Teď jen musíme vymyslet co s ní Brumbále. Tady žít nemůže, protože tady nikdo není." Ozval se Sirius.
" Máš pravdu." Zamumlal Brumbál a Eli se modlila ke všem svatým, aby už jí nikdy nemusela vidět.
" Severusi co ty? Vezmeš si jí na starost? Očividně ti věří."
" Brumbále nevím jestli..."
" Ale to zvládneš a Harry ti pomůže a navíc Elizabeth je ve stejném věku a tak si budou rozumět."
" Tak dobře, pokud s tím souhlasí Harry."
" Já nejsem proti."
" Tak a dohodnuto. Lumeno, budeš se Severusem a Harrym do doby než na něco přijdeme. Ano?"
" Dobře." Přikývla Lumena.
Pro Elizabeth to bylo těžké. Konečně má oba otce a teď se o ně má dělit?! Nikdy. Věděla, že je sobecká, ale prostě oni byli její né nějaké holky, která ani neví jak se jmenuje.
" Tak pojďte vy dvě." Řekl Harry a postrkoval je všechny směr krb.
" Harry, přijď zítra na oběd se všemi." Zavolala na něj Molly.
U SEVERUSE DOMA:
" Stejně nechápu, proč jsme nemohli zůstat u mě." Řekl Harry.
" Protože máš malý dům a já Vás chci mít u sebe." Odpověděl Severus a lehce ho políbil.
" Dobře, ale co věci?"
" Neboj se skřítkové už vše zařídili."
" Tak to tedy ne. Na moje oblečení nebudeš sahat bez dovolení!" ozvalo se zezdola.
" To byla Eli?" zeptal se Severus.
" Ano. Pojďme se podívat co se tam děje." Řekl Harry.
Když přišly do obýváku našli Elizabeth jak drží v ruce trička a nenávistně se dívá na Lumenu.
" Tak co se tady děje?" zeptal se Severus.
" Omlouvám se pane. Jen jsem si je prohlížela. Ležely tady na židli. Moc se omlouvám."
" Elizabeth stejně jí musíš něco půjčit, protože nic jiného tu zatím nemáme a nakupovat půjdeme až zítra." Ozval se Harry neústupným tónem.
" Ale ..." chtěla něco namítnout Eli, ale ke slovu se však nedostala.
" Elizabeth nebuď lakomá." Napomenul ji Severus.
" Fajn. Klidně může mít všechny moje věci, ale v jednom pokoji s ní spát nebudu." Vykřikla frustrovaně Elizabeth a utekla nahoru aniž by věděla kam.
" Dojdu pro ni." Řekl Harry a tím zastavil Severuse. " Postarej se o Lumenu. Určitě máš hlad." Usmál se na ni Harry.
Mezitím co Harry mluvil Elizabeth se nějakým způsobem podařilo dostat na půdu. Chvíli se tam rozhlížela než našla kout do kterého si sedla a přemýšlela jestli to nepřehnala. Štvalo jí jak ta nová holka vstoupila do jejich životů.
" Elizabeth jsi tu?" ozval se hlas Harryho.
" Ne." Odpověděla Eli.
" Och, dobře tak já svojí dceru půjdu hledat někam jinam." Jen co to dořekl, zavřel za sebou dveře a došel si sednout vedle Elizabeth.
" Eli. Broučku co tě trápí?"
" Nic." Zabručela Eli.
" Ale, na to tě moc dobře znám. Moje Elizabeth není sobecká. A nemá přede mnou tajnosti."
" Jo jasně jako ty viď."
" Co tím myslíš."
" Co tím myslím?! Zatajoval si mi mého otce, jenom protože si se bál, že tě opustí! Pro svoje dobro si obětoval to moje!" Vykřikla Eli.
" Elizabeth Lili Potterová! Jak si to dovoluješ se mnou takhle mluvit. Tak abys věděla tohle všechno jsem dělal jen pro tebe. No vidím, že se máš dobře. Já teď půjdu dolů za Severusem a Lumenou až se zbavíš téhle tvé odporné nálady tak přijď. Do té doby tě nechci vidět." Vykřikl naštvaně a trochu ublíženě Harry.
Jen co se za ním zavřeli dveře, vytryskly Elizabeth slzy. Vůbec to tak nemyslela. Nechápala jak je možné, že v té chvíli cítí takový vztek, ale nemohla si pomoct. Ještě dlouho tam seděla a plakala než se odvážila jít dolů. Když však sešla dolů všude byla tma. Harry se Severusem spali spolu v ložnici a tam kde měla spát Eli spala Lumena. Elizabeth samozřejmě věděla, že je tady spousta pokojů pro hosty, ale ani v jednom spát nechtěla. Vrátila se na půdu a jednu z beden si přeměnila na postel s dekou a polštářem, ještě začarovala místnost proti hluku a odposlouchávání. Přímo nad její postelí bylo velikánské okno a tak si ho otevřela. Lehla do postele a koukala na hvězdy.Snažila se usnout, ale nešlo jí to. V takových chvílích chodila za Harrym a on jí vždy utěšil. Bylo to dlouho co se cítila tak emocionálně vyprahlá. Dokonce by možná snesla obětí od Lumeny, aby se jí ulevilo. Začala znovu tiše plakat a v domě nebyl nikdo kdo by její zármutek momentálně dokázal snížit. Ráno přišlo rychle. Elizabeth oka nezamhouřila a tak se ráno cítila hůře než večer. Odešla z půdy a došla do prázdné kuchyně. To jí bylo divné, protože v tuhle dobu už Harry byl vzhůru.Vyběhla zpátky nahoru a došla do ložnice rodičů. Opatrně je otevřela, ale nikdo nikde nebyl. Ještě se podívala do pokoje "Lumeny", ale tam také nic. Zase sešla dolů a až teď si všimla na stole nějakého papírku.
Elizabeth,
jsme u Weaslyu. Až budeš mít hlad zavolej Dippsiho on ti něco udělá. Nevíme kdy se vrátíme. Neopouštěj dům!
Táta
Z Elizabetiných očí se začaly kutálet slzy. Nemohla uvěřit, že šli bez ní. Dopis jí shořel v rukách a pak zmizel. Eliabeth se zase vydala nahoru na půdu. Začala se tam cítit bezpečněji než kdekoliv jinde. Mezitím si dala ještě sprchu.
V DOUPĚTI
" Harry, chlapče, kdepak máš Elizabeth." Zeptala se hned Molly.
" Necítila se dobře." Odpověděl Harry.
" Harry ono ji to trucování přejde uvidíš." Zašeptal mu Severus do ucha. Harry si povzdechl. Jeho dcera mu ráno neodpověděla, když na ní několikrát volal. Nic ani hlásku nevydala.
ZPĚT NA SNAPE MANOR
Elizabeth seděla nahoře na půdě a přemýšlela nad vším. Najednou jí pohltila obrovská vlna bolesti a křečí. Složila se na zem a křičela bolestí jakou už dlouho nezažila. Její tělo sebou začalo škubat a Elizabeth nemohla nic dělat, pouze křičet. Po dlouhé chvíli bolest ustoupila, ale Elizabeth věděla, že není konec. Její žaludek se obrátil naruby a Eli vyzvracela vše co v něm měla. Unaveně dopadla na bok. Mávnutím ruky uklidila zvratky a pak pouze oddechovala. Věděla, že je to začátek záchvatů které již dlouho neměla. Byly způsobené zrychleným růstem. Jednou za čas se její tělo dostalo do takové bolesti, že myslela, že umře. Ze začátku byl jenom jeden, ale potom se to stupňovalo a proto s naprostou jistotou mohla říci, že ví, že ho zažije znovu a několikrát. U tohoto jí taky pomáhal Harry tím, že do ní posílal svojí magii a tím to pro ni bylo snesitelnější. Opatrně se zvedla ze země a její tělo se pořád chvělo. Pomalu došla dolů do kuchyně a zavolala na Dippsiho.
"Dippsi k Vaším službám madam."
" Tak za prvé, nejsme tvoje madam, ale říkej mi Eli a za druhé nemáš něco lehkého k jídlu?"
" Ano mám madam, teda paní Eli." Jen co to skřítek dořekl objevil si ne stole talíř se salátem.
" Dobrou chuť."
" Díky Dippsi." Odpověděla Eli a pustila se do jídla. Asi pět minut potom se rozhořel krb v kuchyni a z něho vyšli rozesmátí Harry, Severus, Lumena a Sirius. O něčem spolu zapáleně diskutovali a tak si všimli Elizabeth až když uklidila talíř do dřezu.
" Tak tady se nám uráčil někdo vstát." Řekl Harry.
Elizabeth nic neříkala a koukala na své otce s Lumenou. Vypadali jako rodina a to jí štvalo ještě víc. Podívala se na Harryho a vysílala k němu prosebné pohledy. Ten však než stačil cokoliv zachytit odvrátil se od ní.
" Dá si někdo večeři? Siriusi ty tu zůstaneš na večeři, že jo?"
" Bude mi potěšením."
" Elizabeth chceš taky večeři?" zeptal se Harry aniž by se na ní podíval.
" Ne děkuji. Už jsem jedla. Jestli mě teď omluvíte." A s tím odešla pryč.
" Co jí zase přelítlo přes nos." Zanadával Harry.
Eli se vydala do knihovny. Našla ji poměrně brzo. Zalezla donitř a sedla do velkého křesla před krb. Znovu se jí začaly kutálet slzy po tvářích, když slyšela ze zdola smích. Nevšimla si dvou párů očí, které ji sledovaly.
