Žádost

1.2K 105 36
                                    

Taehyung

„Tae, utíkej si sednout do obýváku, je to na konci chodby vpravo, musím si ještě promluvit Jiminem." pleskl mě po zadku Yugyeom a já se div nepropadl hanbou.

Rychle jsem se rozběhl do obýváku a rozvalil se na gauči – jako dome, ne?

Přišlo mi to už dlouho, tak jsem nakoukl na chodbu. No nevím, co se stalo, ale Yugyeom s Jiminem měli opravdu vážné výrazy. Zase jsem teda zaplul zpátky do obýváku, jelikož odposlouchávání je špatná věc. Jen jsem si zase lehl na gauč.

„Já tě viděl." řekl mi Yugyeom vcházející do obýváku.

„Neodposlouchával jsem, přísahám." dal jsem si ruku na srdce.

Yugyeom se nad tím jen zasmál.

Nervózně jsem se začal rozhlížet po bytě – ano až teď. Nebyly tu žádné fotky, skoro žádné dekorace. Byly tu jen ty nejdůležitější věci.

„Nechceš něco na převlečení?" zeptal se Yugyeom a ukázal na naše uniformy.

„To je dobrý, zajdu si k sobě." chystal jsem se k odchodu.

„To mě chceš opustit." nafoukl Yugyeom tvářičky.

Rychle jsem k němu přihopkal a vzal si ho do rychlého objetí. „Nikam nejdu~~~."

„Tak pojď, vybereme ti něco na oblečení." zasmál se Yugyeom a odtáhl mě do jeho pokoje.

„Tohle vůbec nevypadá jako pokoj dítěte v pubertálním věku." zamračil jsem se, když jsme vešli do Yugyeomova pokoje.

„Proč?" zeptal se nechápavě a začal mi ve skříni hledat věci.

„Nic tu není A TO DOSLOVA. Žádné plakáty, žádné knížky nebo komiksy, nemáš ani pořádný počítač jen nějaký noťas, co jede z posledního." díval jsem se zděšeně po pokoji, dokud jsem neuviděl v rohu místnosti věc, ke které jsem se prostě musel hned začít klanět na kolenou.

„Tae, no taaak! Nedělej blbosti!" hodil po mně Yugyeom oblečení ze skříně.

„Jak blbosti?! Tohle je důkaz lidské přítomnosti v této místnosti! ...I když trochu smradlavý..." vstal jsem ze země a oklepal si kolena.

„Děkuju, že tak moc lichotíš mé hromadě špinavého prádla..." pokroutil nevěřícně hlavou.

„Maličkost." mrknul jsem na něj jedním okem. „A bude vadit, když si skočím do sprchy?"

„Aaahh... TAE! JE HROZNÉ, JAK ZDRŽUJEŠ!" překulil oči Yugyeom a odvedl mě do koupelny, vytáhl mi ručník a odešel.

Zamkl jsem za ním dveře, i když jsem věděl, že Yugyeom by mi tu určitě nevlezl, ale víte... Jistota... A navíc poprvé být u někoho doma + nikdy jsem u nikoho ještě nebyl... No jo... Nemám kamarády... Když jsem se svlékal, neustále jsem kontroloval dveře, dokonce jsem i zkontroloval, jestli jsou opravdu zamknuté. Jakmile jsem ale vlezl do sprchy, všechna paranoia odešla a já si mohl užít teplou sprchu. Začal jsem se přehrabovat ve sprchových gelech – jako doma, no ne? – a hledal Yugyeomův. Málem jsem si i poskočil radostí, když jsem ho konečně našel. Vůně gelu byla dost nasládlá, úplně jako Yugyeom. Trošku jsem si nalil do ruky – no dobře trošku více – a začal se mydlit. Vůně citrónů se najednou rozléhala všude kolem mě. Rukama jsem přejížděl po svém těle a bez povšimnutí jsem rukou zajel k mému rozkroku. Do ruky jsem chytl můj už tvrdý penis a pomalu po něm začal přejíždět.

„Ahhh..." vyšel ze mě první vzdech a vrátil se ke mně ten špatný pocit, že mě někdo sleduje. Rozhodl jsem se teda, že se otočím a budu to kontrolovat.

„KYAAAAAAA!" zapištěl jsem, když se po otočení střetl můj obličej s Yugyeomovým. Vylekaný jsem se stále držel za hlavu, když jsem se ale trochu probral, došlo mi, že hlava není to, co bych měl zakrývat a zakryl jsem si oběma rukama rozkrok.

„Tohle se dělá v cizí koupelně?" zasmál se Yugyeom.

„T-t-t-to... J-jak ses t-tu dostal?!" vykoktal jsem ze sebe.

„Tajemství." dal si ukazováček na rty a mrkl na mě. „Nechceš s tím pomoct?"

„N-ne..." vykoktal jsem, ale to už si Yugyeom klekal přede mě a celý můj penis si vrazil do úst.

Pod tou slastí jsem se nedokázal udržet a začal rychle přirážet do jeho pusinky. Pod vodou jeho oblečení nasakovalo a stahovalo se kolem jeho těla, mokré vlásky mu padaly do očí, měl jsem krásný výhled.

„G-Gyeomie...!" vzdychl jsem a udělal se.

*ťuk**ťuk*

„Budeš tam ještě dlouho?"

„U-už jdu!" odpověděl jsem nervózně Yugyeomovi a začal vylézat ze sprchy. Rychle jsem se osušil a oblékl si půjčené oblečení.

Taky voní jako Yugyeom~

Vyběhl jsem z koupelny a spěchal za Yugyeomem do obýváku.

„Co si pustíme?" zeptal jsem se ho, když zkoumal filmy na flashce.

„Nevím, nic z toho jsem ještě neviděl, takže můžeš vybrat." podal mi ovladač.

Rychle jsem projel seznam filmů a nakonec jeden náhodně pustil.

„Už to hraje!" volal jsem na Yugyeoma, který ještě něco dělal v kuchyni.

„Proč to pouštíš beze mě?!" doběhl do obýváku a skočil na gauč s velkou miskou brambůrek.

Sedl jsem si blíže k němu, abych dosáhl na brambůrky a už jen sledoval film.

Jééééé! Horor! To je krása!

Málem jsem se pokadil, když jsem zjistil, že jsem pustil horor. Co 5 minut jsem nadskakoval, protože jsem se lekal. U konce filmu jsem myslel, že jsem vypustil duši.

„Tae, pusť mě, už je koneeec!" zamručel Yugyeom a já pustil jeho ruku, kterou jsem drtil v objetí.

„P-promiň..." odsunul jsem se trochu.

„Nepůjdeme ven?" otočil se na mě.

„TEĎ?!" nadskočil jsem a vykulil oči.

„Vždyť je kolem páté, ne?" zasmál se.

„Nechce se mi chodit veeeen~" zamručel jsem a rozvalil se na Yugyeomovi.

„Tak co budeme dělat?" začal mě vískat ve vlasech.

Pokrčil jsem rameny a užíval si Yugyeomovy péče. „Můžu se tě na něco zeptat?"

„No?" našpulil rty.

„Měl jsi někdy sex s klukem?"

Nepřítomně se na mě podíval a přikývl.

„Vím, že tohle bude znít šíleně..." posadil jsem se a podíval se mu do očí. „Vyspíš se se mnou, Yugyeome?"

✔️You Lied? |j.jkx.k.th|CZ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat