✔️You Lied? |j.jkx.k.th|CZ✔️

Špatný začátek

Taehyung

Ozvalo se zaklepání na dveře. Jen, co jsem to uslyšel, bleskově jsem vyběhl ke dveřím. Pozdě, návštěvníkovi už započal výslech.

„Kdo jsi? Co jsi? Proč tu jsi?"

„A-ahoj, jsem Park Jimin, dneska jsem se přistěhoval o patro výš a hledám Taehyunga, je tady?" ozval se pisklavý hlas.

„Ty jsi ten jeho nový spolužák?"

„Ne, to je můj mladší bratr."

„Namjoone, netrap ho." připletl jsem se k Jiminovi a mému staršímu bratrovi.

„Ahoj Tae." mávl na mě Jimin.

„Ahoj Jimine." usmál jsem se a začal trpaslíka táhnout do mého pokoje.

„M-máš to tu pěkné." porozhlédl se po pokoji.

„Děkuju." zasmál jsem se nad jeho nervozitou.

„Posaď se, zajdu pro něco k pití." poklepal jsem ho po rameni.

„Proč sedíš na zemi?" vykulil jsem oči, když jsem se vrátil.

„Hmm?" podíval se nechápavě.

Položil jsem sklenky na stůl u postele, na kterou jsem si sedl. „Pojď tady." poklepal jsem vedle sebe.

Jimin nejistě vstal a posadil se vedle mě.

„A kde je Yugyeom?" řekl jsem s větším zájmem ve hlasu, než jsem chtěl.

„Říkal, že za námi za chvilku dojde."

„Aha... Tak si na chvilku zahrajeme nějaká hry, ne?"

*ťuk* *ťuk* *ťuk* říkal jsem si v duchu spolu s klepotem na dveře našeho bytu. Přes kukátko jsem se podíval, kdo ruší.

„Gyeomieee!" rozrazil jsem dveře a Yugyeom trochu poskočil.

„Ahoj Taehyungieeeeeeee!" věnoval mi ten nejroztomilejší úsměv.

Objal jsem ho a vtáhl ho do bytu. „Těšíš se?"

„Ne, vůbec se mi nelíbí, že mi neřekneš, kam jdeme." zafňukal.

„Neboj, bude to sranda. Teď chvilku počkej, hopnu pro Jimina." odskákal jsem k sobě do pokoje.

Už jsem se vracel s Jiminem, ale při pohledu ke Yugyeomovi mě zamrazilo.

„Co si jako myslíš, že děláš?" řekl chladně Jimin.

„Nic, jen jsem si ho prohlížel." zabrblal Namjoon a jeho ruce opustili Yugyeomův zadek.

„Moc to tak nevypadá." odstrčil Jimin Namjoona od Yugyeoma.

„Udělal ti něco?" zvedl mu do teď sklopenou hlavu.

„N-ne." řekl Yugyeom s rudým obličejem a slzami v očích.

„Jak to můžeš říct?! Víš, jak vypadáš?" zaječel Jimin a rychle se otočil k Namjoonovi.

Yugyeom ho chytil za zápěstí a přitáhl si ho do objetí. „Hyungu, vážně mi nic neudělal. Jen říkal, že je úžasné, jak někdo jako já, má tak úžasné tělo."

„Vážně jsem mu nic neudělal, jen jsem ho obdivoval. Podívej se na Taehyunga, ten je samá ruka, samá noha, vypadá jako by propadal anorexii." vyhrnul mi Namjoon triko a pleskl mi po břichu.

„Dobře." pustil Jimin nejistě Yugyeoma.

„Tae, tak kam chceš jít?" našpulil Yugyeom rtíky.

„Uvidíš." vytlačil jsem ho spolu s Jiminem z bytu.

Chvíli jsme jen tak kráčeli po ulici, a pak jsme se dostali do rušnější části města.

„Jak dobře to tu znáte?" otočil jsem se na kluky.

„Trošku." zašeptal Jimin.

„Hyungu!" bouchl ho Yugyeom loktem. „Neznáme to tu vůbec, Tae."

„Fajn, dnes budu vaším průvodcem po Tegu." chytl jsem je za ruce a začal je táhnout.

Prošli jsme kolem různých barů a klubů, to ale spíše pro Jimina, protože já s Yugyeomem jsme stále žáky druhého ročníku na střední, takže alkohol není nic pro nás.

„Půjdeme do nějakého?" rozhlížel se Yugyeom po ulici plné zmiňovaných barů.

„Cože?!" vyjekl jsem víc, než jsem chtěl. „Zbláznil ses?! Víš, jaký problém bychom z toho mohli mít?!"

„P-promiň." podíval se zaraženě.

Jen jsem pokroutil hlavou a pokračoval dál. Dostali jsme se k různým obchodům, restauracím, cukrárnám, a když se setmělo, konečně jsme zamířili k mému cíli.

„Co se tu děje?" zajiskřila Jiminova očka, při pohledu na davy lidí a stánky s jídlem a dekoracemi.

„Upřímně, netuším, ale budou ohňostroje." zazubil jsem se a vydal se k davu.

„Na ohňostroj jsme se nebyli dlouho podívat, že?" usmál se Jimin nejistě na Yugyeoma. Ten jen se skloněnou hlavou přikývl.

„Pojďte, vezmu vás na místo, odkud uvidíme ohňostroje nejlépe." začali jsme se cpát davem k malému lesíku, za kterým se rozprostírala velká louka s menším kopcem. Jen, co jsme došli nahoru, začal ohňostroj.

„Wow, to je krása." usmíval se Jimin.

„Yugyeomie, na zemi ty ohňostroje neuvidíš." zasmál jsem se na Yugyeoma, který měl stále sklopenou hlavu.

„Jo, promiň." usmál se na mě a podíval se na ohňostroj.

Z pohledu na Yugyeoma jsem se cítil hrozně. Chtěl jsem, aby tohle byl šťastný začátek společných chvil a vzpomínek, ale on se teď na ohňostroj dívá se strašným smutkem v očích.