Zakázaná láska Ereri FF [CZ] (Dočasně pozastaveno)

10. kapitola

Po dlouhé dlouhé době je tady nový díl:) věnováno keitsukishima2709♥

Vyběhl jsem ze dveří a naskytl se mi pohled na tu spoustu titánu. Na nic jsem nečekal a vrhnul se do vzduchu pomocí své 3D manévrovací výstroje, hned jsem tasil meče a proťal jimi rovnou dva zátylky. ,,Ahhhgr zase jsem špinavý. Ale na tom teď nezáleží. Už nechci aby někdo umřel vinou těhle zrůd!" vykřikl jsem a šel do akce. Pořád mě ještě dost bolel zadek od toho jak mě Erwin dost hnusně znásilnil. Musím vymyslet, jak ho potrestám.(pozn. autorky: žádné dvojsmysly prosím xD)
Všichni bojovali statečně. Byl jsem opravdu hrdý na všechny a hlavně na svůj tým a Erena, kterému to šlo skoro úplně přiroze~ Nedokončil jsem svou myšlenku, protože jsem se náhle ocitl v ruce jednoho z těch nelidských bytostí. Bezmyšlenkovitě jsem mu tu ruku uťal a hned potom rozťal i zátylek. Byl jsem opravdu unavený, jenže v mé mysli mi vyskočila ještě jedna otázka. Kde se tady všichni ti titáni vzali??? Vyhledal jsem pohledem Hanji a dostal se k ní přes hromadu titánů. ,,Hanji.." spustil jsem udýchaně. ,,Odkud se tu ti titáni vzali?"
,,Nemám tušení. Ve zdi žádné díry nejsou!" vydechla ustaraně. ,,No to snad ne.. Myslíš, že by.." nedokončil jsem větu, protože mi v tu chvíli něco došlo. Podíval jsem se na Čtyřočku. ,,Jasný. Postarám se o to, a konečně zjistíme pravdu!" usmála se a vyrazila do akce. ,,Dobře." šeptl jsem a pokračoval ve své práci. Už jich zbývalo jen pár a tak jsme je společně dorazili.

O 2 hodiny později.

Šel jsem za Hanji do její kanceláře. Zaklepal jsem a vyčkal, než se ozvalo ,,dále" a já vstoupil. Hned jsem za sebou přibouchl dveře a zamkl. Posadil jsem se do křesla před jejím pracovním stolem. ,,Tak co? Zjistila jsi něco?" pronesl jsem vlídným tónem. ,,Jo. Něco, co mě opravdu ohromilo." podala mi složku se zprávou o kterou jsem ji žádal. ,,Já to tušil. Protože jinak by to nebylo normální.." mrmlal jsem si. ,,Víš.." začala a vstala od stolu. Přistoupila ke mě, a co nejtišeji řekla. ,,Já to už nějakou dobu vím. Jen jsem si to potřebovala ověřit a..." Nevnímal jsem co říkala. Věděl jsem, že někdo je za dveřmi. Rychlostí blesku jsem vstal, odemkl a rozrazil dveře. ,,ERWINE!!" rozkřikl jsem se. ,,Jak si to můžeš dovolit??!"
Jen se uchechtl a přiklonil se ke mě. ,,Dneska mě zase očekávej Levíčku. Užijeme si."
Polil mě studený pot. Zase plánuje, že mě znásilní. Bože chraň mě prosím! Zaúpěl jsem v duchu. ,,No.." přerušil můj tok myšlenek Erwin. ,,Už musím. Mějte se." po těchto slovech odešel a já se sesunul k zemi.

,,Levi.. Levi..!!" ten hlas zněl odněkud z dálky. ,,Vnímáš? Levi..!!" někdo mnou zatřásl a já pomalu otevřel oči. ,,H-Hanji? Co se s-stalo?" vykoktal jsem. ,,Uhodil jsi se do hlavy. Jsi v pořádku? Nic tě nebolí?" ptala se starostlivě. ,,Pamatuješ si, co jsme spolu probírali?"
,,J-jo. O tom tajemství titánů a tak." Hanji mi podala sklenici vody a já se napil. Hned jsem se cítil líp. ,,Co jsem to právě teď vypil?" zeptal jsem se pobaveně. ,,To je t-a-j-e-m-s-t-v-í.." mrkla. Musel jsem se usmát. Vzal jsem si složku a co nejrychleji spěchal do svého pokoje. Nemám zapotřebí potkat Erwina a být jím zase znásilněný. Při té představě jsem se hrůzou otřásl a rychle zapadl do svého pokoje. Prolítl jsem všechny místnosti, jestli se zde někdo neukrývá. ,,Jsem tu sám. Uff.." oddechl jsem si. ,,Hoho? Vážně tu jsi sám drahý?" ozvalo se za mnou. Erwin. Čas na můj trest. Aniž by to čekal jsem mu vrazil pěstí a kopnul ho do slabin. Bolestí se zhroutil k zemi a já tak získal možnost ho povalit. ,,Hmp. Vážně sis myslel, že z toho vyvázneš bez zranění?" křikl jsem a dal mu ještě jednu. Z nosu se mu spustila krev a já stále neměl dost. Přestal jsem se ovládat a zmlátil ho málem do bezvědomí, kdyby někdo nevtrhl dovnitř a neodvedl mě od něj. V zápalu jsem toho dotyčného uhodil a až pak jsem si uvědomil, že to byl Eren. ,,P-promiň! J-já tě nechtěl fláknout." omlouval jsem se. ,,V pořádku." usmál se. ,,Ale teď musíme odsud dostat tohle stvoření." ukázal na Erwina, který se právě vrávoravě škrábal na nohy, zatímco se mu z nosu řinula krev, která následně odkapávala na koberec. ,,Krev?! Na koberci?! Erwine, jseš mrtvej!" znovu jsem vykřikl a už už jsem se chystal, že mu jednu vrazím, ale Eren mě zastavil pouhým zakroucením hlavy. ,,Jdi Erwine. A už se o nic nepokoušej, je ti to jasný??!"
Jen pokýval hlavou a zmizel. Rychle jsem za ním zamkl a sesunul se po dveřích na zem. Eren ke mě přišel a políbil mě. Bez jakýchkoli slov mě vedl do koupelny. Sundal ze mě i ze sebe uniformu a dostal nás do sprchy. Voda byla příjemná. Teplé kapičky vody po nás stékaly a my se jen usmívali jeden na druhého. Pak mě Eren objal a lehce mi skousl ucho. Zavzdychal jsem. Pak objetí povolil a znovu mě políbil.

Když jsme se dokoupali oblékli jsme se a šli si lehnout. Leželi jsme natisknutí na sebe a spokojeně se na sebe dívali a drželi se za ruce. Takhke jsme usnuli a já byl konečně rád, že už vím, kdo vlastně ti titáni jsou. S myšlenkou na Erena jsem se ponořil do říše snů.

Taak a je tu po dlouhé době nová kapitola. Všem se moc omlouvám, ale fakt teď vůbec nic nestíhám..:/ Snad se vám kapča líbila:)
Budu ráda za všechny pozitivní komentáře, follow či hvězdičky:*
Mějte se, páčko vaše potterhead