Zakázaná láska Ereri FF [CZ] (Dočasně pozastaveno)

20. kapitola

Hlásím se vám s novou kapčou! Enjoy my friends!😃♥♥

Hned jak jsem zmínil slovo "uklízení" Erenovi se po tváři přehnal temný stín a vrhl na mně takový pronikavý pohled, až jsem se musel podívat jinam. ,,LE-VI HEI-CHOU...“ vyslabikoval mé jméno. ,,To nemyslíš vážně že ne?“ zoufalost z jeho hlasu přímo čišela, ale zároveň tam bylo i pobavení.
,,Chm.. Myslím. A to smrtelně vážně!“ rozesmál jsem se a dostrkal ho do domu. ,,Šup šup. Sundej si tu vestu, tady máš roušku, aby ses nenadýchal prachu, a jde se na to!“
Ze začátku to dělal s odporem. Ale pak to přerostlo v neutuchající zábavu, měli jsme uklizeno během pár hodin. Stihli jsme to tak akorát na oběd.

Odpoledne se rychle přehouplo k večeru. Svítil Měsíc a nebe bylo dokonale čisté, bez jediného mráčku, a hvězdy oslnivě zářily. ,,Nechceš chviličku na vzduch?“ zeptal se Eren a já přikývl. Tak jsme tedy vyrazili ven pod rouškou noci ruku v ruce spolu. Měl ji tak hřejivou a hladkou. Přitulili jsme se k sobě blíže a posadili se na jen tak ležící kládu. Spolu jsme hleděli na hvězdy, které se lehce třepotaly. Vzduch voněl podivně nasládlou vůní květin, až by se jednomu z toho hlava zamotala.

,,Je tu tak příjemně.“ povzdechl jsem si a Eren souhlasil. ,,Ano. Opravdu krásně příjemně.“
Pak se pousmál a chytl mou bradu mezi palec a ukazováček, načež si můj obličej přetočil k sobě.
,,Miluju tě.“ špitl a vášnivě mě políbil. ,,Taky tě miluju. Ani nevíš, jak moc.“
Dál jsme nic neříkali a jen hleděli na klidné nebe. ,,Podívej, padá hvězda! Přej si něco!“ tlumeně jsem vykřikl nadšením a zavřel oči v němém přání. Eren tak také učinil.
,,Co sis přál?“ zeptal se nakonec. ,,To je ta-jem-ství.~“ protáhl jsem a lehce ho  cvrnknul do nosu. ,,Ty kulišáku!“ zvolal a sevřel mě v pevném objetí.
Oplatil jsem mu jej a políbil ho na tvář. ,,Vypadáš hrozně roztomile, když na tebe takhle svítí měsíc~“ šeptl jsem mu do ouška, a cítil, jak se celý napnul. Do tváří se mu nahrnula červeň a pak svůj obličej schoval do dlaní.

Povzdechl jsem si a ruce mu z obličeje sundal. ,,Nestyď se ty truhlíku." mrknul jsem naň a znovu si s ním propletl prsty. Opřel jsem si hlavu o jeho rameno a přivřel oči.
Je tu opravdu krásně. Dokud je tu Eren, nepotřebuji nic jiného. Je moje všechno.
Takhle jsme zůstali téměř do rána. Byly zhruba tři hodiny do svítání, a tak jsme se rozhodli, že si půjdeme ještě lehnout.

Ze spánku mě vytrhlo prudké otevření dveří, ve kterých stál naštvaný Erwin.
,,LEVI!!“ rozkřikl se. ,,Kde sakra vězíš?! Zapomněl jsi snad na tu poradu?!“
A sakra.. Jsem teď v pěkný kaši...

Taak! Snad se vám nová kapitola líbila. Napadlo mě, že bych udělala speciál na jakýkoliv shipp ze SnK dle vašich přání. Budu ráda, když mi je sem napíšete, která se vám líbí a tak.:))
Prozatím se s vámi loučí váše potterhead:*