Zakázaná láska Ereri FF [CZ] (Dočasně pozastaveno)

6. kapitola

Vážení a je tu nová kapitola.. enjoy:*
Tento díl chci věnovat BrunyCZ tak snad se ti kapča líbí:D a také keitsukishima2709 za velkou  podporu a že mne žene dál♥♥
Kdyžtak si k tomu pusťte tu písničku..podle mne se zrovna do téhle části asi nejvíce hodí:")

Všichni na mne koukali, jako kdybych se zbláznil, když jsem se jenom tak vrhnul proti titánovi. Ale já proti němu přeci nešel jenom tak. Sežral mýho přítele kurwa. Připravil jsem si čepele a s mohutným výkřikem jsem se do něj pustil. ,,Aaagghrr! Chcípni hnusáku!"

Ťal jsem čepelemi všude, kde se dalo, až se nakonec zhroutil k zemi a já začal okamžitě hledat mého Erena. Cítil jsem, jak mi po tváři tečou slzy, až jsem přes ně málem přestal vidět, ale snažil jsem se je vymrkat. Viděl jsem tam mnoho těl, která již byla ve stavu, že nebyli ani k poznání. Najednou se někdo pohnul. Může to být...  ,,Erene..“ vzdechl jsem a hned se k jeho tělu rozběhl a vytáhl ho z té kupy masa na sluncem vyhřátou trávu. Ještě jsem se rozhlédl, zda-li nejsou kolem poblíž nějací titáni. Když jsem se přesvědčil, že je vzduch čistý (v mezích samozřejmě..ovzduší dost páchlo rozkládajícími se těly), opět jsem kouknul na Erena. ,,Erene.. Erene! Slyšíš mne? P-prosím, vzbuť se.. Ere-ne..E-Ere-ne..“ začal jsem vzlykat jako malé dítě. Ale něco mi na tom nesedělo. Proč je sakra zabalený v průhledném... a slizkém obalu? Rychle jsem ho z toho dostal a zkontoloval jeho tep a dech. Srdce mu bilo, ale dech byl mělký. Pak náhle pootevřel oči a já bych přísahal, že mé srdce vynechalo dva nebo tři údery. ,,L-Le-vi.. Ne-plakej, jse-m s te-bou.. Le-vi..“ zašeptal nakřáplým hlasem a mne se z očí vyhrnuly vodopády slz. Skoro jsem se až dávil vzlyky. Zhluboka a roztřeseným hlasem jsem dal rozkaz. ,,Připravte vůz. Dáme tam Erena. Sežeňte Erwina. Musím s ním mluvit. Armine, Jeane, Mikaso. Postarejte se o něj. Rozumíte?“ sežehl jsem všechny tři pohledem ala ,jestli neposlechneš, rozsekám tě napadrť přesně jako tohohle titána. ,,Rozkaz, pane!“ odpověděli všichni tři jednohlasně a vzali si do péče Erena. Mikasa kontrolovala zranění a Jean s Arminem připravovali lékárničku s obvazy a nějakou dezinfekcí. ,,Našel jsem Hanji a poslal ji k těm třem ať jim pomůže. ,,Petro. Vem si koně, a najdi Erwina. Rychle.“ řekl jsem. ,,Rozkaz heichou Levi.“

Dělal jsem si hrozné starosti. Opřel jsem se o strom a sjel dolů po jeho kmeni. Nechal jsem emocím volný průchod. Nešlo to ovládnout. Najednou se po mém boku objevila Hanji a objala mne. Nebránil jsem se a křečovitě ji objal, zatímco jsem vzlykal do její uniformy. ,,Notak, přece nebudeš brečet Levi. Pššš.. O Erena se neboj. Bude v pořádku.“
Jako odpověd jsem ji objal pevněji. Objetí mi oplatila a pak se odtáhla. ,,Běž za Erenem. Potřebuje tě.“ špitla jen a odešla. Vstal jsem, utřel si slzy a šel pomalým krokem k jednomu z vozů, který byl na slunci, aby Erenovi nebyla zima. Vezl jsem k němu a položil mu na tvář ruku. ,,Erene..“ špitl jsem. ,,To jsem já.. Já Levi.“ opět mi začaly po tvářích stékat potůčky slz. Najednou se Erenova ruka pohla a setřela mi mé slzy kanoucích z očí. ,,E-Erene..“ nevydržel jsem to a musel ho obejmout. Třásl jsem se jako ratlík a držel jsem jej v křečovitém objetí. ,,Moc tě miluju Erene.  Ani nevíš jak moc tě miluju.“ vzlykal jsem. ,,Také tě moc miluju Levi. Nadevše na světě. Jsi můj jediný poklad.“ a na důkaz svých slov mne hluboce a vášnivě políbil. Polibek jsem ještě více prohloubil a dal do toho všechny své emoce a svou lásku k němu. Moc ho miluji a nikdy, nikdy ho nechci znovu takhle ztratit. Nikdy.

Tak snad se vám nový díl líbil. Budu ráda za hvězdičky a komenty, pipřípadě nějaké připomínky ohledně příběhu-co se vám líbí, nelíbí popřípadě jestli bych měla něco změnit.:))
Mějte se, páčko vaše potterhead:*