Seznámení

150 5 2
                                    

Ahojte kluci a děvčata! Jsem Klárka a budu Vás doprovázet s tímto příběhem. Velice doufám, že se Vám příběh bude líbit. Kapitoly se vynasnažím vydávat každý den. Pokud se chcete na něco zeptat nebo říct mi nějakou upomínku, neváhejte se zeptat v komentářích. Tak čau!

Jsem Katka. Celým jménem jsem Kateřina Emily Andrewsonová Riddlová. Svoje dětsví jsem strávila v sirotčinci. O rodičích vím jen to co mi řekly vychovatelky. Moje postava je jako špejlička (krátká a štíhlá), vlasy mám světle hnědé jako čokoládový vodopád. Oči mám jako jedna z mála průzračně modré. Ústa i pleť mají světlou barvu. Ráda nosím tmavomodré kalhoty a mikinu s barvou noci.

Nemám žádné kamarády, do školy se mi vůbec nechce a rodiče jsou bůhvíkde

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nemám žádné kamarády, do školy se mi vůbec nechce a rodiče jsou bůhvíkde. Nic mě tu nebaví a vždycky se uzamknu do svého pokoje. Všechny knížky, které jsem dostala už mám přečtené, na hračky jsem velká a na počítač se mohu při nejlepším jednou za tři měsíce. Když sem příjde nějaká pěstounská rodina, všechny děti se k nim přiřítí a snaží se jim oblíbit. Oni si vyberou nějaké novorozeně a sirotci zklameně sklopí hlavu. Já svoji naději na adopci už téměř vzdala. Na pokoji spím s dvěma staršími a nafrněnými holkami. Náš pokoj je malého rozměru.
Naproti třípatrové posteli, na které spíme stojí vysoká knihovnička se šuplíky. Vedle ní se roztahuje široká skříň. Na zemi spí dětský koberčík s městem a silnicí. Na pokoji se pěkně vyjímá stolek s židlemi. V neposlední řadě tam máme lampiónové světlo a gauč s bílým potahem. Na posteli máme též knihovnu. Dveře vypadají jako šachovnice, protože jsou hnědé se světlými místy. Pokoj snažím udržovat v čistotě.

Neulehčují mi to ani moje egoistické spolubydlící Sofie a Alex

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Neulehčují mi to ani moje egoistické spolubydlící Sofie a Alex. Pořád na mě pokřikují, strkají, mlátí mě, ale mi to je jedno. Sofie přestože nosí dioptrické brýle, patří k nejhezčím puberťačkám ze sirotčince. Vlasy dosahují téměř k ramenům a jsou vybarvené dohněda. Obě jsme nízké i štíhlé. Skoro nikdy si nesundává černou mikinu. Ráda nosí bílé trička s výstřihem na upoutání pozornosti kluků. Svoje hodinky, si bere i do postele nebo třeba i do sprchy, protože jsou vodotěsné. Make-up moc nepoužívá, ale lakuje si nehty.

 Make-up moc nepoužívá, ale lakuje si nehty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Alex od nás dvou jednoznačně vede ve výšce. Postavu máme všechny štíhlou. Její dřevěná řeka padající až k lopatkami (vlasy) má vždy perfektně učesané a upravené. Zuby naproti od ostatních holek má pěkně vyčištěné. V létě nosí jenom bílé tílko a sukni. V zimě si obvykle vezme obyčejné rudočervené tričko a nějakou žlutou mikinu. Kalhoty moc neřeší a vybere si nejpohodlnější.

Ani jedna mě nemá ráda a šikanují mě v každou vhodnou chvíli

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Ani jedna mě nemá ráda a šikanují mě v každou vhodnou chvíli. Skoro nic divného se tady neděje. Až do toho osudného dne, kdy jsem potkala toho podivného pána. Toho zvláštního, který mi připadal, že něco tají. Až pak se stala ta nevídaná věc, o které se mi nesnilo. Já jsem proboha udělala kouzlo na ty moje spolubydlící!!!

Zdravím Vás u své první kapitoly. Doufám, že se kapitola líbí a přeji Vám krásný zbytek dne.
Vaše klarickaK

Kateřina Andrewsonová Riddlová a Mocný KámenKde žijí příběhy. Začni objevovat