Kateřina Andrewsonová Riddlová a Mocný Kámen

Padacími dveřmi a ještě dál

Nedokázali jsme uvěřit, jak jsme zvládli všechny zkoušky, když napůl očekáváme, že dovnitř vpadne Voldemort. Dny normálně plynou a není pochyb, že Chloupek je živý a hlídá. Venku bylo vedro a v učebnách na psaní písemek bylo téměř nedýchatelno. Dostali jsme brka ošetřená proti podvádění. Skládali jsme ovšem praktické zkoušky. Protože nás volali vždy podle abecedy příjmení, tak jsem byla na řadu mezi prvními. Třeba profesor Kratiknot chtěl vidět, jestli dokážeme, aby náš ananas stepoval. To jsem zvládla bravurně a dokonce mě pochválil. Horší bylo změnit myš v tabatěrku na šňupací tabák. To vím, že se k tomu musíme i svoji mysl a pohled na to zaměřit. Děti k tomu rušily, takže to šlo se mnou z kopce. Nakonec jsem všechny vytěsnila, soustředila jen na to a přesně jsem to zvládla. Pochválila mě, jako jedna z mála jsem to zvládla, tak přesně. K tomu mě často bolí hlava a probouzí mě noční můry, které se po výletu do Zapovězeného lesa zhoršily. Ron s Hermionou sezatím o Kámen moc nestarali, ale já s Harrym jsme pociťovali napětí. Jednoho dne jsem místo ke Zmijozelskému stolu zamířila k Nebelvírskému stolu. Všichni se na mě vyjeveně dívali. Nejvíce naše milovaná trojka. Já zavřela oči. Soustředila jsem se. Viděla jsem černotu a vyslovila tři slova. Neslyšela jsem je. Otevřela jsem oči a Nebelvíru měli otevřené pusy. Jako první se toho chopila Hermiona. Odvlekla nás z jídelny. Kateřino, co to mělo znamenat?zeptala se klidně. A co má znamenat?otočila jsem otázku na ní. Ty tři slova: Dnes to bude. Jo, aha, toto myslíš. Tak tím jsem asi chtěla říct, že dnes to ten někdo, ať Snape či Quirell, zkusí. Jak to víš, tak jistě?zeptal se Ron. Moji předci měli asi věšteckou krev, kterou jsem zdědila. To je super!vyjekl Ron. To sis domyslela teď nebo si věštecké schopnosti využila už dříve? V osmi letech jsem dokázala předpovídat nějaké události. Celý rok jsem si to užívala. Říkat dětem, kdy přijede někoho adoptovat a koho. Vždy se to splnilo. Pak mě i je to přestalo bavit a moje schopnosti ojediněli. Poslední zkouškou byly dějiny čar a kouzel. Mia rozebírala tu zkoušku, ale všichni jsme se báli o Kámen. Teď jsem na něco přišla. Katastrofa! Vyhledala jsem ty tři a sdělila, na co jsem přišla. Co když Hagrid nevědomky někomu řekl, jak projít kolem Chloupka. Přemýšlejme. Hagrid si přeje draka a v tu chvíli se objeví kupec s drakem v kapse. Což je i ilegální. Není to podezřelý? Rychle jsme zamířili k Hagridovi. Pozdravili jsme se a hned to na něj nabalili. Jak vypadal kupec, který Ti prodal Norberta?hned na to Hagrid odpověděl, že neví. Měl kápi. O čem jste mluvili, vyptávali jsme se dál. Na to odpověděl: Vyprávěl jsem o mé práci hajnýho. O která zvířata se starám. Zmínil jsem se že chci draka. Hráli jsme o něj karty. Předtím potřeboval ještě vědět jestli ho zvládnu. Ja mu řek, že jo. Mám trojhlavého psa a že po něm to bude lebeda. My se ho ještě optali jestli se o něj zajímal. Samozřejmě ho to zajímalo. Kolik potkáte za život trjhlavejch psů. Když víme, jak ho uklidnit, tak to je hračka. Stačí mu něco zahrát a v tu chvíli usne. My se zděsili a splašeně utekli pryč. Brumbál, řekli jsme všichni. Já počkala a oni se ptali McGonagalové, kde je Brumbál. Přišli ke mně s nepořízenou. Brumbál je na Ministerstvu. Určitě ho jen odlákali. Za námi se objevil Severus. S úlekem jsem nedokázala ani poslouchat. Odešel naštěstí. Tak jo víme, co musíme dělat. Ty s Ronem hlídáte poschodí. Použijte toto zaklínadlo, aby Vás tam nikdo neviděl. Nesmíte jen do někoho narazit či něco převrhnout. Je i věrohodnější než neviditelný plášť. Ty Hermionou budeš chodit několik kilometrů za námi. Já jsem z jeho koleje. Budu s ním všude chodit, vyptávat se atak. Hermioně to moc nevyšlo. Jak klukům to nevím. Rozloučila jsem se a odešla do Nebelvírské společenky. Tam už určitě mluvili o něm. Ale vejdeme se pod něj všichni tři?uvažoval Ron. O čem mluvíte, vy tři, vytrhla jsem je z uvažování. Večer chtějí jít se mnou. Tak to jdu též. Ne, ty chodís do Zmijozelu. A to má něco znamenat? Jsme kamarádi a neopustím Vás. I kdyby mě měli vyloučit! I kdyby mě měli zabít. Já zůstanou Vám navždy věrná. Ve zdraví i v nemocech, v bohatství i v chudobě. Platí? Platí.
Večer: Po večeři jsem čekala ve společence. Vzala jsem si hůlku, skryla jsem se a vyšla vstříc kamarádům. Přešli jsme přes obraz. Katko, jsi tu? zašeptali. Ano,jsem tady. Za Vámi jsem. Poklepala jsem Ronovi rameno. Rone, to jsem já. Neboj se. Potichu jsme vykročili. Ve třetím poschodí poletoval Protiva. Chtěl nás kecnout, ale Harry byl chytřejší. Protivo, Krvavý Baron má své důvody, proč je neviditelný. Protiva se vylekal, omluvil se, popřál štěstí a odletěl pryč. Uvnitř stála už harfa. Vzala jsem Harrymu flétnu. Hrát na flétnu umím. Pes hned usnul. Otevřeli jsme dvířka. Harry se zeptal, jestli někdo chce jít první, když nikdo nechtěl šel první. Pak Ron, Mia a nakonec já. Musíme se odsud dostat. To je Ďáblovo osidlo. Vykřikly jsme současně. To nám pomůže, když budeme vědět, jak se to jmenuje. Miluje tmu a vlhko. Mio, musíme rozdělat oheň. Ještěže dáváte v bylinkářství pozor. A ještěže ty s Harrym neztrácíte hlavu při nebezpečí. Přešli jsme k další místnosti. Něco tu poletovalo. Dveře se nechtěli otevřít, z čehož jsme usoudili, že jsou to klíče. Musíme najít velký, staromódní a asi stříbrný klíč. Mám ho. Našla jsem ho, řekla jsem po chvíli. Vy dva máte za úkol, aby nevybočil ten správný z cesty. Já ho přímo navedu k tobě, Harry. Jo? Souhlasíte? Souhlasíme. Navedli jsme klíč přímo k Harrymu. On ho chytil a my vběhli do další místnosti. Šachovnice. Další překážka byla šachovnice. Usoudili jsme, že musíme s nimi hrát. Ron se ujal jezdce, Harry hrál střelce, Mia věž. Co budu já?zeptala jsem se. Ron přemýšlel a rozhodl, že budu dáma. Na konci se chtěl Ron obětovat. Ani já, ani nikdo jiný to nechtěl. Vzali Rona a nás se chtělo brečet. Postoupili jsme ke králi a on nám hodil korunu na důkaz vítězství. Přemýšleli jsme co bude dál. Vyjmenovávali jsme učitele. Prýtová-Ďáblovo osidlo. Kratiknot-klíče. McGonagalová-šachy. Takže Quirell a Snape. U dalších dveří čekal...... Troll. Toho má myslím Quirell. Měli jsme radost, že aspoň něj jsme neměli na starost. Poslední.... Snape-Lektvary.
Po přečtení jsme si oddychly. To je jen na logiku. To zvládnem. Nakonec jsme poznali, která patří které. Hermiona se měla vrátit. Dojít pro Rona, vzít si koště, vyletět zpátky a poslat dopis Brumbálovi. Já s Harrym jsme je měli zastavit nebo aspoň zdržet. Já se už ani nedělala neviditelnou. Napili jsme se. Mia první. Otřásla se, ale bylo to jen studené. Teď jsme na řadě my dva. Doufám, že nejdeme pozdě. Půl doušek já, půl doušek Harry. A šli jsme vstříc černým plamenům. Dodala jsem mu odvahy a vkročili jsme. Někdo tam byl. Snape ani Voldemort to nebyl. Jak jsem jim říkala předtím byl to........

Vítám Vás u další kapitoly. Snad se Vám líbil. Přeji Vám krásný zbytek dne.
Vaše klarickaK