1.

218 7 2
                                    

Byl jsem šťastný, Oliver byl konečně můj. Uplynul měsíc ode dne, kdy mě odnesl v náručí do lesa. Snídali jsme, když Schneider řekl že jde s Reeshem do města. Měl nás čekat další koncert. Bavilo mě to. Rád jsem hrál a usmíval se na fanoušky. Začal jsem snít o nových písničkách, představeních a vystoupeních. ,,Hej, Paule." řekl Flake. ,,No?" odpověděl jsem. ,,Nevnímáš, potřebujem tvůj názor. Máme hrát Bück Dich a Pussy tenhle koncert?" zeptal se. Bylo vidět, že Bück Dich hrát chce. ,,Uhm... jo, jo." odpověděl jsem. Bylo mi to jedno. Tajně jsem se chytil Oliverovy ruky pod stolem, aby o tom nevěděl nikdo jiný než on. Stisknul mi ji. Nechtěl jsem to nikomu říkat. Domluvili jsme se, že to bude naše tajemství. Jemu nedělalo problém to udržet, ale já jsem otevřený člověk, párkrát jsem to málem vykecal. Nevím proč o tom nechce mluvit. Nechce mi to říct.
Za nějakou dobu přišli Doom a Richard. Richard s hlavou ve dlaních a Schneider ho držel kolem ramen se sklopenou hlavou. Tázavě jsme se na ně podívali. Schneider jen řekl: ,,Právě jsme zruinovali kapelu."

Tak jo, nová kniha je na světě. Snad vás první díl alespoň trochu zaujal. Doufám že se vám příběh bude líbit. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu. Vaše
--Lopata--

Jen můj Kde žijí příběhy. Začni objevovat