Jen můj

9.

Jen tak jsem tam ležel a dělal že spím. Doufal jsem, že si nevšimne toho, že jsem vzhůru. Flake přešel k mojí posteli a vzdychl. Pohladil mě a odešel. Když zavřela dveře, chvíli jsem čekal a pak vstal, natáhl se po papíře a tužce...

Já se vrátím. Ještě dneska. Před západem slunce. Jenom si potřebuju pročistit hlavu. Nebojte se o mne.

Položil ho na postel a vylezl ven oknem. Trochu mrzlo a já měl na sobě... ani mikinu jsem neměl. Nějak to přežiju, pomyslel jsem si. Šel jsem a šel. Bylo čím dál tím víc chladno. Šel jsem docela dlouho, a uslyšel jsem za mnou kroky. Ten za mnou nejspíš běžel. ,,Tille! Tady jsi!" řekl známý hlas. Paul. ,,Přišel jsem pro tebe. Kvůli večeři. S Flakem si nemusíš dělat starosti. Jíst nebude. Všichni o tebe měli starost."
,,Aha... Všichni?"
,,Jo, všichni. Včetně Flakea." Odpověděl. Začal jsme potichu plakat a pak jsem se i svalil na zem břichem dolů.  Brečel jsem do země. ,,No tak, chlape, vstávej," řekl Paul. Pomohl mi na nohy. Podíval se na můj obličej a začal se smát. ,,Máš obličej celý od hlíny..." Začal jsem se smát taky. ,,Počkej, očistím tě..." řekl a začal mi otírat tváře. Možná to bylo tím, že naše obličeje byly tak blízko, nebo to něčím jiným - naklonili jsme se k sobě a začali se líbat. Líbilo se mi to, i když celé moje srdce patřilo Flakeovi. Nevím jestli to vadilo Paulovi, když
nemá nikoho koho by tím mohl podvádět, ale já nechtěl přestat. Vynahradilo mi to to, že jsem se už dlouho s nikým nelíbal a potřeboval jsem to. Odtáhli jsme se od sebe  a já trochu zčervenal. ,,Promiň," omluvil jsem se mu. ,,Ne, je to moje chyba..." vzal vinu na sebe Paul. ,,Nechci se o tom hádat. Ale mám otázku..." řekl jsem. ,,No?"
,,Líbilo se ti to aspoň... aspoň trochu?" podrbal jsem se stydlivě na hlavě.

Devátá kapitola u konce. Snad se vám aspoň trochu líbila. Jako bonus sem přidávám písničku od Ruosky.  V tu dobu tam byl ještě Sami Karppinen (je hrozně hezkej.  Fotka pod videem).

+ ještě Flake abyste neřekli že sem nedávám Rammsteiny:3

OwO
Mějte se! Vaše
--Lopata--