Zlatý Pohár

4.

Koram seděla ve své síni a znovu si procházela plány a mapy. Pak je složila a odešla z místnosti.
Venku bylo sychravo. Nebe bylo zatažené a každou chvíli by začalo pršet. Chladný vítr nepronikl na její kůži přes poplou černou, stříbrem zdobenou kombinézu a dlouhý černý plášť a velikou kapucí, který ji držel kolem krku sponou s královským znakem.
Před ní stál velký, černý, majestátní hřebec se jménem Blesk. Na sedle bylo přichyceno několik plných brašen. Venku nebyl nikdo. Jen dva sluhové, Gardo a Emet.
Gardo jen stál opodál a ani se na ni nepodíval. Byl si jist, že Koram nebude mít šanci. Že nezvládne svou misi a on bude jednou provždy budoucí vládce. Avšak byl znechucen z představy, že přeci dostala šanci.
Emet byl Koraminin dobrý přítel. Stál u koně a usmál se na ní.
"Připravená?"
"Ano." Koram mu opětovala úsměv a pomocí sedla se dostala na koňský hřbet.
"Otec nepřišel."
"Král se dívá. Ale nechce tě ovlivňovat."
Koram se podívala vzhůru do oken, kde zahlédla siluetu muže.
"Nedívej se tam. Bude si myslet, že jsi nejistá."
"To si myslí stejně." Kůň už divoce pochodoval a Koram ho uzdou uklidňovala.
"Něco tu mám." Emet se ohnul a ze země zvednul malou klec a uvnitř seděla ještě menší holubička.
"Piš mi. Ať se o tebe nebojím."
"Je krásná. Děkuji." Koram neměla slov. Nechtěla upustit slzu. Nasadila si kapuci, aby ji neviděl na zrudlé tváře a klec zahálka o sedlo a zakryla kusem látky.
"Opatruj se." Koram se už jen usmála. Naposledy se podívala do oken a pak nechala Bleska se rozběhnout k velkým vratům. Běžel přes most a pak přímo po cestě kolem sešlých polí.
Teď už se nemohla vrátit. Byla by to ostuda pro celou její rodinu. I když jich už moc není. Matka se taky dívá. Stráží ji poblíž souhvězdí střelce. Koram to věděla. Večery trávila v kopcích a mluvila s ní. S tou ženou. Moudrá královna. Ta, co vedla vojsko proti rodu Modrochodů na místě generála, protože král měl důležitější jednání. Bitva byla vítězná avšak v ní královna padla. Byla vzorem silné ženy. Koram se může snažit, ale nikdy se jí rovnat nebude. Ale i tak nebyla oblíbená. Byla přeci ženou. Její funkce byla porodit a vypadat dobře. Podle občanů se chovala jako špatná žena, ale nikdo nemyslí na to jak byla skvělá vůdkyně.
Koram ji měla za příklad. Chtěla být vůdkyně. Nechtěla být její matkou ale stejně silná.