Without You [DOKONČENO]

•4•

V ten den večer

-Z pohledu Maca-

,,Cože? Jo jedu tam." Típl jsem hovor.
,,Kdo volal?" Zeptala se máma.
,,Policie. Tinus je v nemocnici a Lar je." ,,Co je?" ,,Mrtvá." Řekl jsem, máma si mě hned přitáhla do objetí a já se rozbrečel. 

,,Jak se to stalo?" ,,Nevím to mi neřekli. Pojedem za Tinusem." Změnil jsem hned téma. Vběhl jsem Tinusovi do pokoje vzal jsem pár věcí. Sedli jsme si s mámou do auta a jeli směr nemocnice. 

Vešli jsme do budovy nemocnice a zamířili na recepci. Tam nám řekli číslo pokoje a my se vydali k němu. 

Zaklepala jsme na dveře. Otevřel nám doktor, který nám řekl, že Tinus ještě spí, takže ať jsme potichu a nebudíme ho.

Vešli jsme tam. Ozývaly se zvuky přístrojů. Snad jediný přístroj, který mi nevadí, že pípá je ten, který ukazuje, že Tinus dýchá.

Byli jsme tam tak pět minut a Tinus se začal pomalu probouzet. ,,Tinusi."
Šeptl jsem a dotkl se jeho ruky.

,,Macu." Řekl potichu a pousmál se. ,,Co se stalo?" Zeptal jsem se s nadějí že mi to řekne. 

Začal nám všechno pomalu říkat. Tak tohle je ta věc, do které se zapletl. ,,Promiň." ,,Neomlouvej se." ,,Je mi to líto. Doufal jsem že bude mít nějaký čas na útěk." Řekl a pokusil se o malý úsměv. 

Chvíli jsme tam ještě byli a pak nám doktor řekl, že musíme odejít.

O dva dny později 

,,Žít bez ní? Neexistuje. Nejde to. Nezvládnu to."
,,Bude to dobrý. Zvládneš to."
,,Bez ní to nejsem já a ty to moc dobře víš. Nechápu proč bych tebe měl teď poslouchat. Částečně za to můžeš i ty! Ty jakožto můj bratr to musíš pochopit."
,,Já to chápu. Ale musíš se sebrat. Je pryč. Minulost už nevrátíš. Nikdo jí nevrátí. Najdeš si jinou. Bude to v pohodě."
,,Já už nikoho nechci. Já už nechci nic. Nechci tu být."

,,Macu neblbni." ,,Já to myslím vážně Tinusi." Řekl jsem a šel jsem k sobě do pokoje. Nezvládám to. Celý ty dva dny nespím, moc nejím a nepiju. Nemám ani na nic náladu.

Zítra je pohřeb. Tinus s mámou mi říkají ať tam nechodím, že to pro mě bude ještě horší, ale já jí musím vidět. Vím bude mě ničit jí vidět mrtvou a v rakvi, ale můžu jí naposledy říct miluju tě a dát jí kytku.

Jsem už domluvený že ta moje bude s ní v rakvi. Dám jí tam i můj přívěsek, který se jí hrozně líbil. Ztratil jsem něco co jsem miloval. Ztratil jsem někoho na kom mi záleželo. Ztratil jsem někoho komu na mě záleželo.

Nevím jak to bez ní dám, ale už teď vím že to bude hodně těžký. Nikdy na ní nezapomenu. Vždycky jí budu milovat.

_______________
Brečím.
A to doopravdy. Když jsem tohle psala tak jsem se rozbrečela.
Názor?
DennyGunnarsen