Můj milostný život ♡ /w rock bands a Pan Divný

ÚVOD

Předem bych se chtěla omluvit za chyby atd.. a taky se omlouvám adasalWay , která bude hlavní "hrdinkou"(jestli se tomu tak dá říkat), taky se tam na 100% objeví věci, které se v dějinách lidstva ještě neobjevily, protože je umíme vymyslet jen já a Adel, že? :D
Jo, a příběh si nesmí číst důchodci starší 100 let, takže nic pro retardované jednorožce. Náhlé oslepnutí, zešílení nebo úmrtí vám platí Česká pojišťovna a já s tím nemám nic společného, děkuji :)

I.

Jednoho dne si malá, 160ti centimetrová jednorožčí princezna všimla něčeho divného. Byl to jakýsi vysoký subjekt pohybující se po její škole. Sama uznala, že jí byl dosti podobný, avšak na její hobití veličenstvo měl daleko.
Šla za ním, byla jím naprosto omámena. Byla od něj daleko už jen pár metrů. Chtěla ho poznat trochu víc. Avšak! Se neznámý "subjekt" před její maličkostí zastavil a ona tak měla šanci ho poznat trochu víc, než si představovala. Nyní se princezna dost podobala rajčatovému protlaku. K jejímu "štěstí" se na ní dlouhovlasý chlapec otočil a usmál se tím úsměvem, jaký dosud ještě děvče nestihlo za její krátký život spatřit. Tváře se jí plnily červenou barvou a to nutilo chlapce k ještě většímu úsměvu. Bohužel to vypadalo ze strany princezny spíše jako úšklebek. Dala si neposedný pramínek vlasů, které ji padaly z její "povedené" patky za ucho, sklopila hlavu, obešla kluka, který se jí za tu dobu (konkrétně pět minut) stihnul zalíbit a šla do své třídy. Sedla si, jako každý den, do poslední lavice u dveří, kde seděla od začátku roku malá princezna sama. To by to ale nesměla být ona, aby se zase něco neposralo...

Učitelka přivedla do třídy jí dost známý, ale přesto tak cizí subjekt. Něco o sobě začal říkat, ale ona vnímala jen jeho šedomodré oči. Úplně se v nich utápěla. To však trvalo do té doby, než se k ní z neznámých důvodů začal přibližovat. Princezna odvrátila zrak někam pryč, hlavně co nejdál od něho. Samozřejmě zapomněla, že kromě jejího místa nebylo žádné jiné volné. A tak si subjekt, kterému asi začneme říkat kluk, protože "subjekt" mi přijde dost divný, sednul vedle ní. Načervenalé tváře jí úspěšně chránily vlasy a zrak upírala do něčích zad před sebou.
"Ahoj." ozvalo se vedle ní.
Ona se ho jaksi lekla, ale to by nesměla být Adel, aby ne, a otočila zrak na Něj. Ten se usmíval a hypnotizoval její oči těmi svými.
"A-ahoj." zakoktala a pokusila se o úsměv.
"Jsem Radek." podal ji ruku a usmál se její předchozí reakci. Ona ho jen chvíli pozorovala, než si uvědomila, že by možná nebylo na škodu tu ruku přijmout a taky se představit.
"Adel." podala mu ruku a usmála se. Jeho první dotek ji fascinoval.

Učení probíhalo celý den stejně, jako ty ostatní. Adel se s Radkem seznámila trochu víc a tím víc se do něj zamilovávala. Sranda začala až tehdy, když šli ze školy..

"A..nechtěla by jsi jít třeba dneska ven? Jsi super holka!" podíval se na ní a udělal psí kukuč, kterému jednorožčí princezna podlehla.
"N-no já nevím.." vykoktala. Věděla, že by na to doma nebyly moc pozitivní ohlasy.
"Plooosiiiim." podíval se na ní ještě roztomileji.
"Tak jo." řekla nakonec, přičemž se Radek jen vesele zaradoval. A tak šli spolu ze školy...