„No to je dost, že jdeš," vyčte mi Petr hned ve dveřích.
„Tak já zase půjdu, a ten oblek si beru s sebou," hraju uraženého a s pobavením sleduju, jak Petr přistoupí na moji hru a dveře přede mnou zabouchne.
Načež je otevře a se slovy „Á, řidič je tady," mě vpustí dovnitř.
„Na," podávám mu pytel, teda obal na oblečení. „Brácha nebyl moc nadšenej, tak se prosím snaž ho nezničit."
Petr kývne a za dvě minuty je zpátky převlečený. Já už jsem mezitím zabral strategické místo na gauči, hned u stolku, kde je miska plná brambůrků.
„Nežer a pojď," nařídí mi, „Tara na mě bude čekat."
Pohledem se loučím s brambůrky a sedám za volant. Co by člověk pro přátele neudělal, že?
ČTEŠ
Půjčovna růžových brýlí ✔
KurzgeschichtenMarianě se nikdo nebojí říct, když něco potřebuje. Ví totiž, že tahle vánoční víla vždy bez váhání a s úsměvem pomůže. Někde pro ni existuje ten kluk, o kterém sní. Jednou by se určitě měli setkat... Ale co když svoji pravou lásku minete o pět minut...
