Motá se mi hlava a podlaha se občas nepříjemně zhoupne. Musím si pro příště zapamatovat, že nesmím pít, když to neumím.
"Mariano," pověsí se na mě rozesmátá Tara a jen tak tak, že se udržíme na nohou.
"Tohle nebyl dobrý nápad," sdělím jí vesele.
"Ten nejlepší," odsouhlasí mi to a když se u nás zjeví Petr a podává nám skleničky, přiťukneme si.
O chvíli později se Tara s Petrem po sobě plazí, takže se rozhodnu trochu vzdálit.
"Jdu čůrat," zavolám jejich směrem a vydám se najít záchod.
Cestou zpátky se prodírám tančícími lidmi, když najedou vrazím do nějakého kluka.
"To musí být osud," řekne za mě alkohol.
Kluk se usměje. "Asi jo."
A jako by nám to chtěl někdo potvrdit, z reproduktorů se ozve pomalá písnička a páry kolem nás se k sobě přitisknou blíž. Zatvářím se trochu nervózně, ale on už v tu chvíli ke mně natahuje ruku. Takže jen tak z čista jasna tancuju s neznámým klukem. A je to krásné. Cítím se jako v pohádce, zasněně se usmívám. Všimne si toho a taky se na mě zazubí.
A pak se alkohol nakloní a políbí ho. Teda, vlastně já.
ČTEŠ
Půjčovna růžových brýlí ✔
Historia CortaMarianě se nikdo nebojí říct, když něco potřebuje. Ví totiž, že tahle vánoční víla vždy bez váhání a s úsměvem pomůže. Někde pro ni existuje ten kluk, o kterém sní. Jednou by se určitě měli setkat... Ale co když svoji pravou lásku minete o pět minut...
