Vím, že plížit se za ní na smetiště není nejlepší nápad - vlastně je to asi jeden z mých nejhorších -, ale když mi došlo, že holka od balení dárků a z vánoční párty je jedna a ta samá, nemohl jsem zůstat doma.
Jdu za ní už příliš dlouho a příliš daleko, ale pořád jsem nesebral odvahu jí něco říct. Najednou se otočí a dívá se přímo na mě. Teď už nemůžu couvnout, tak jdu blíž.
"M-mám nůž," zakoktá a začne hrabat v tašce. Nevím, jestli je to pravda, nebo tam má aspoň pepřák, ale rychle udělám zase dva kroky zpátky.
"Počkej," řeknu to první, co mě napadne.
Ztuhne a začne si mě prohlížet. Že by mě poznala?
"Pamatuješ si mě? Páteční noc?"
"Nerozbil se ti teď nedávno mobil?"
Chvíli na sebe zíráme, než nám pár věcí dojde. Několik. Ještě ne všechny.
"Nešla bys zítra na kafe?"
ČTEŠ
Půjčovna růžových brýlí ✔
KurzgeschichtenMarianě se nikdo nebojí říct, když něco potřebuje. Ví totiž, že tahle vánoční víla vždy bez váhání a s úsměvem pomůže. Někde pro ni existuje ten kluk, o kterém sní. Jednou by se určitě měli setkat... Ale co když svoji pravou lásku minete o pět minut...
