Mnoholičný lektvar

17 0 0
                                    

Nahoře z kamenného schodiště jsme sestoupili a profesorka McGonagalová zaklepala. Dveře se nehlzčně otevřeli a všichni vešli dovnitř. Požádala nás, ať chvilku počkáme, a nechali ho o samotě. Tento kabinet je nejzajímavější oproti kabinetů ostatních učitelů, sdělil mi Harry. Škoda, že to je asi naposledy, kdy to vidíme, protože brzy dostaneme vyhazov, pokračoval Harry. Harry, já si troufám říct, že nás nevyhodí. My jsme těsně předtím potkali Hagrida. To by buď muselo znamenat, že jakmile by odešel, my bychom se rozutíkali pro toho netvora. Nebo bychom ho schovávali pod neviditelným pláštěm. To ani jedno není pravděpodobné. Harry se usmál na to, že myslím optimisticky. Očima jsme spočinuli na Moudrém klobouku. Harry k němu přistoupil a nasadil si ho. Nahlas vyřkl, že nemá pravdu. A poodešel. Harry si všimnul fénixe. Harry, kdybys to nevěděl, tak to je fénix. Pozorovali jsme ho a fénix vzplanul. Harry se rozhlížel po sklenici, ale nenašel ji. V tu chvíli sem vkročil Brumbál a Harry vyšilovaně vysvětloval, že nic nemohl udělat. Jedním letmým stiskem ramene se uklidnil. Však měl na čase. Vypadal příšerně už pěkných pár dnů. Říkal jsem mu, ať to déle neodkládá, vysvětloval mu. Fawkes je fénix. Fénixové shoří, když příjde jejich chvíle, a z popela se znovu narodí. Podívej se. A ukázal nám, jak se rodí. Škoda, že jste ho viděli v Ohňový den, většinu vyměřeného času vypadá úchvatně. Posadili jsme se a asi jsme pokračovali, proč nás sem zástupkyně poslala. Nestihli jsme říct jediné slovo a vtrhnul sem Hagrid. To neudělal, ani jeden z nich! Mluvil jsem s nima těsně předtím, to by nestihli! Klábosil ještě o hodně, vtom ho přerušil Brumbál a řekl: Já se nedomnívám, že Harry či Katka ty dva napadli. Hagrid se pomalým krokem odšoupal pryč. Harry pocítil úlevu, že si někdo myslí, že to neudělal. Zeptal se nás vlídně, jestli mu chceme něco říct. Harry se rozhodl nic neříct, ale já rozhodnutá to říct byla. Harry vyšel pryč a já mu sdělila, že občas slyším hlasy. Když se ale ostatních zeptám,  jestli něco slyší, odpoví mi ne. Pokaždé. Ty hlasy většinou slyším v průběhu dne, kdy útočí ta stvůra. A chci se vás zeptat? Ano, Katko, na co se chceš zeptat, dá mi prostor ředitel. To, že ty hlasy slyším jen já, neznamená to, že to je nějaký had? Ne každý umí hadí jazyk. Já ho umím a slyším ten hlas. Myslím, že mi Harry sděloval, ale nevím to jistě, že ten hlas slyší, též a on umí hadí jazyk. Je možnost, že to je had. Existuje i určitý druh hada, který pasuje do těchto kritérií. Bazilišek, vyřkli jsme oba. Správně Katko, to je ten druh hada. Útočník zabíjí kohouty, protože jejich kokrhání je zabíjí, říká jedno kritério Brumbál. Pavouci před nimi prchají. Prohlíželi jsme místo, kde se to stalo a pavouci odtamtud utíkali, jsem říkala druhé kritério já. Naše rozmluva už nebyla zajímavá a já se vrátila na pokoj. Další týdny se bavili o napadení Nicka a Justina. S dvojčaty jsme tropili lumpárny. Podstrkovali jsme ostatním mýdlo do jídla. Lepili jsme záclony, ubrusy a jiné látky na studenty. Všude nás bylo plno. Když s námi byl, ale Harry brali jsme ho do party. Připadalo nám to vtipné. Vykřikovali jsme: Uvolněte cestu Zmijozelovu dědici, opravdu zlému cernokněžníkovi, ať může projít... Percymu to vtipné nepřipadalo. No tak Percy, uhni přece, vyzval ho Fred. Harry má naspěch. Ano, spěchá do Tajemné komnaty, aby si dal šálek čaje se svým zubatým služebníčkem, doplnila jsem Freda a všichni čtyři (já Harry, Fred a George) jsme se rozchechtali. Ani Ginny to nebylo vtipné.  No tak nechte toho, pofňukávala Ginny pokaždé, když se George hlasitě zeptal, koho chce napadnout příště nebo když jsme předstírali, že ho odháníme velikým kusem česneku. Lektvar máme skoro hotový. Přišly Vánoce. Mnoholičný lektvar je hotový a my se těšíme, že nám Draco něco řekne. A proč ses ho nezeptala sama. Jsi jeho velice dobrá kamarádka. Vypadalo by to divně a k tomu jen mi to určitě neřekne. Musí do něj tlačit více lidí. Kteří k tomu ví, o čem je řeč. Na to se u těch dvou nemohu spoléhat. Musíme jim podstrčit tohle. A podali mi dva dortíčky. Vy jim ho rozhodně nedávejte. Já jim to dávat též nebudu. Můžou prokecnout, že jsem jim schválně dala nějaké závadné pamlsky. Použijte Levitací kouzlo. Šla jsem s Crabbem a Goylem, abych klukům následně pomohla je odtáhnout. Všimli si jich hned. Goyle se do toho hned pustil, ale Crabbe mi nabídl. Já to kvapně odmítla a taktak to snědl, než si mohl všimnout, že Goyle usnul. Odtáhnout je bylo poměrně těžký. Uložili jsme je do přístěnku s košťaty. Sdělili jsme, že se nám to úspěšně povedlo, je omráčit. Vmíchali do lektvaru vlasy lidí. Já nemusela, šla jsem sama za sebe. K tomu jsem metarfomág. Všichni jsme se proměnili skoro úspěšně. Mia se proměnila v kočku. Nemohli jsme ztrácet čas. Poslali jsme ji na ošetřovnu. Vyšli jsme z ošetřovny a pokračovali do Zmijozelského sklepení. Potkali jsme i Percyho. Rozčíleně nám říkal, že není bezpečné tu chodit. Museli jsme na pokoj. On říkal, že je prefekt a já námitka, že jsme ze Zmijozelu. Vykročil k nám Draco. Najel do Percyho a vraceli jsme se na kolej. Teď začala moje největší zkouška. Oni neví, že s ním chodí. Jenže já ho milují a radši ztratím přátele než svého kluka. Předběhla jsem je. Chytla jsem Draca za ruku a on si mě přitáhl blíž. Draco si myslí, že  se tady Percy potuluje, protože chce chytit Zmijozelova dědice na svoji pěst. Přešli jsme ke vstupu a vyžadovalo to heslo. Draco si nemohl vzpomenout, Ron s Harrym ho nevěděli. Naštěstí jsem se do toho vložila já: Čistá krev. Ron se naštval a měl co dělat, aby ho neuhodil. Nemohla jsem ho poplácat. Draco by mohl žárlit. Draco si ale všiml, že se chová jinak. Hele, co je s tebou, Crabbe?optal se ho. Ron vmžiku odpověděl: Bolí mě břicho. Ted se navážel do obou. Navážel se do Mii i do Colina. Nakonec kluci obrátili rozhovor na Tajemnou komnatu. Nedozvěděli jsme se toho, zas tak moc. Než Ronovi zrudly vlasy, stihl nám Draco oznámit o Tajemné komnatě u nich doma. Kluci se rozutekli na pokoj. Snad jim nechali oblečení někde.

Vítám Vás u další kapitoly. Snad se Vám líbil. Přeji Vám krásný zbytek dne.
Vaše klarickaK

Kateřina Andrewsonová Riddlová a Zmijozelův dědicKde žijí příběhy. Začni objevovat