Kateřina Andrewsonová Riddlová a Zmijozelův dědic

Tajemný šepot

Po příjezdu do Bradavic jsme s začali normálně učit. Náš nový namýšlený učitel obrany proti černé magii, Zlatislav Lockhart, Harryho pořád otravoval. S naším zmijozelským kapitánem jsme se domluvili, že já se stanu chytačkou a Draco střelcem. Náš vztah s Dracem velice dost pokročil. Nikdy ho nenechávám daleko od svého těla. Vždy sedíme vedle sebe. Držíme se za ruce. V soukromí se i líbáme. O prázdninách u Malfoyů jsem před nimi něco tajila. A to, že jsem získala metarfomágské schopnosti a vílí. Dvojčata souhlasila s přijetím do jejich klubu legrace. Už jsem jim řekla i nápady. Některé snadněji dosažitelné. Jiné hůře. Hlavně ty kouzla se jím líbila. Ty totiž neznala. Řekla jsem jim i o takových sladkostech, které se snažím zrealizovat. Díky kterým můžou předstírat, že jsou nemocní. Nebo jiné obtíže. Pro vás by bylo nejlepší pracovat v něčem jako Taškář. Milujete lumpárny a žijete jimi, řekla jsem jim. Kromě těch sladkostí můžete použít i jiné nápady. Prášek přes který ostatní neuvidí na krok a k tomu nějaké světýlko pro člověka, který jim chce vidět. Nějaké společenské hry. Normálnější sladkosti. Nebo třeba, pokud dokážete, můžete vymyslet kouzla, ale bude je moct použít jen ten, který si zakoupí nějakou Vaší smlouvu, nakonec jsem dořekla. Oni na to: Ty máš s tím nějaké zkušenosti. Netropila si už dřív nějaké legrácky? Ne, ani doma ani tady. Jen mám dobré nápady, osvětlila jsem jim to. Všichni jsme jásali radostí, když měl být víkend. Na sobotu i neděli jsem měla nápadů k prasknutí. Chtěla si zkusit svoje nové schopnosti. Nadělat s Weasleyema nějaké lumpárny. Pokročit kupředu se vztahem mě a Draca. Úkoly jsem vypracovávám teď. Nejsou těžké. Nemusím ani do knihovny vyhledat si informace. To všechno vím. Úkoly mám hotové. Spěšně si vezmu všechny sešity, do kterých se potřebuji učit a letím do knihovny pro dodatečné informace. Než stačím vylézt z ložnice, vidím venku někoho poletovat. Rozhlédnu se jestli tu nikdo není a nakloním se. Kluci, co tu děláte? Chceme si promluvit s tebou. Ne ale tady. Co třeba v knihovně? Můžeš?zeptají se. Samozřejmě, že můžu. Stejně jsem tam měla zamířeno. Tak za pět minut tam, odpověděla jsem.
Po pěti minutách: Oba dva přišli na minutu přesně. Tak co provedeme? Zeptám se jich. Návrhy? Vytopit patro, vytvořit z podlahy kluziště, nachystat opičí dráhu, napsat na zeď Filch smrdí, házet na studenty bomby hnojůvky? Nebo něco úplně jiného. Či ostříhat Norrisovou? Všechno vypadá lákavě, hlavě ta oholená Norrisová, ale musíme zlehka. Což znamená jen vytopit patro. Ale dnes ne.
Sobota ráno: Mě probudí Flint. Co je Flinte?otrávené se ho zeptám. Musíme jít trénovat. Sice Nebelvír už začal, ale my máme dovolení od Snapea. Takže nic dělat nemůžou. A jseš rozhodnutá pro tento rok na chytačku? Nechceš si to ještě s Malfoyem vyměnit?zeptá se mě. Nechci, chytat Zlatonku mi jde líp. Když myslíš. Po třech minutách po našem rozhovoru jsme celý tým odešli. Nakráčeli jsme tam. Po chvíli tam doletěl Wood a zbytek. Wood po nás začal křičet ne začal rozhodně ječet. ALE JÁ JSEM SI TO HŘIŠTĚ ZAMLUVIL! To je možné, ale my máme zvláštní dovolení podepsané profesorem Snapem. Já profesor S. Snape, povoluji zmijozelskému družstvu trénovat na famfrpálovém hřišti, neboť musí zacvičit nového střelce a novou chytačku. Cože-vy máte novou chytačku a nového střelce? A kdopak to je, zajímalo Wooda. Já jdu na post chytačky. A protože díky tomu je volné místo pro střelce, místa se ujal Draco. Z řady vylezl můj Dráček. Nejsi ty syn Lucia Malfoye?zeptal se Fred. To je zvláštní, že zrovna mluvíš o jeho otci, podotkl Flint. Dovolte, abych Vám ukázal velkorysý dar pana Malfoye našemu družstvu. Nebelvír osvětlil jas Nimbuse Dva tisíce jedna. Vtom doběhl sem Mia s Ronem a Flint si samozřejmě neodpustil komentář: Na hřiště vtrhlo obecenstvo. Ti dva samozřejmě nechápali, proč nehrají nebo proč tu jsme my. Draco si neodpustil škádlení. Když ale ho Mia ostře setřela tak jí řekl: Tebe nikdo neprosil o komentář, ty mrňavá mudlovská šmejdko. A tebe jsme neprosil o tvoje sarkastické poznámky, blondýnko. Teď oba přešli svoje meze. Draco chtěl ublížit Mie a celý Nebelvír Draca. Jen Draco začal chtít něco dělat. Ostatní jen stáli a nečinně přihlíželi. Ron vtrhl k Hermioně. Musela jsem něco provést, jinak by se někomu něco stalo. Vykročila jsem. Kluci přestaňte! Draco, určitě se zlobíš, ale stojí Ti to za to? Ublížíš jim a dostaneš při nejlepším jen otravný nebo nebezpečný trest, u kterého příště možná nebudu moct být. Draco se rozmyslel a nakonec ustoupil. Rone, vím že Draco oslovil Hermionu velice ošklivě. Jenže on měl vztek. Byl nazlobený na ni, protože ho setřela. On to určitě nemyslel vážně. Jen z toho vzteku. Proč mu ubližovat. Máš rozbitou hůlku. Co když se obrátí kouzlo proti tobě. Ublížíš si. Ublížíš mu, Zmijozel Tě bude ještě víc nenávidět. Nazlobíš Draca, řekne to otci a rodina bude mít problémy. Vážněji mu ublížíš začnou v tom pitvat učitelé. Máš to zapotřebí? Ron přemýšlí déle, ale nakonec svolí. Mezitím jsem jim pohledy řekla, ať se domluví o to hřiště. Dopoledne my odpoledne Nebelvír. Než oni odešli chytla jsem Hermionu. Reflexně se otočili i ostatní z Nebelvíru. Dotáhla jsem ji k nám. Draco i ty Hermionou se omluvte. Draco ty první, nakázala jsem mu. Hermiono, promiň. Sršel jsem vzteky a vylil jsem na tebe i ten kousek naštvanosti, smutně jí to pověděl. Já se ti na podobně omlouvám. Pro mě ta urážka moc znamená, proto mě i vykolejila. Potřebovala jsem se na Tebe vykřičet, vysoukala ze sebe svou odpověď. Omluva přijata,řekli oba. Mia odešla a my mezitím trénovali. Prokázalo se, že jako chytačka jsem lepší. Čemuž nikdo nechtěl věřit. Draco byl přesně mým opakem. Nedokázal prohrávat, ani střílet góly. Když jsem Zlatonku podesáté chytla do čtyř nebo osmi minut, rozhodla jsem se pomoct Dracovi. Mohu kapitáme s ním já trénovat? Mám svoje metody na učení střelce. Vzala jsem Draca bokem a řekla mu. Famfrpál je nepředvídatelný, ale jde odhadnout. Potřebujeme především představivost. Máš ji?projistotu se zeptám. Podle toho v jakém měřítku, ale mysli si, že jo. Shrnu ti to nejdůležitější. Podrobnosti Ti řeknu na naší koleji. Celé hřiště si představ, že jsou pokryté čárami. Na výšku i na šířku. Chápeš, zatím?zeptám se ho. Jo, jasně. Teď si to musíš očíslovat a opísmenkovat. Výška bude číslovaná, šířka opísmenkovaná. A teď ještě rozumíš?zeptám se ho znovu. Trochu se v tom ztrácím, řekne mi (snad) popravdě. První čára na výšce bude jednička. Druhá čára dvojka atd. První čára na šířce bude áčko. Druhá čára na šířce bude béčko. Teď tomu rozumíš? Jo, teď to chápu lépe. A teď Ti stačí jenom vědět, hák zareagovat. Někdy podle toho můžeš jako brankář i odhadnou, jaké myšlenkové pochody máš, což myslím, na jakou branku bude střílet. Stejně jako u střelce můžeš odhadnout, jak se chce vyhnou, kam chce záležet nebo jestli se jen spoléhá na Potlouk. Potom to ještě může ovlivnit i vítr. Dala jsem mu k tomu i polibek a teď je i nadopovaný. Má sílu, obíhá ostatní a v každé situaci si poradí. Na obruče střílel a strefil se hodněkrát.
Večer: Odcházím z Velké síně, jenže něco slyším. Pojď...pojď ke mně...ať tě roztrhnu...ať tě rozsápu...ať tě zabiju... Po cestě jsem potkala Harryho. Slyšel(a) jsi to?vyslovili jsme to oba současně. Když jsme to vysvětlili Ronovi tvářil se zamyšleně. To není dobré, když něco slyšíte a ostatní ne. Já si myslím, že to slyšíme díky nějakým naším vlastnostím a pokud jo, musíme zjistit, co máme my dva společného.

Vítám Vás u další kapitoly. Snad se Vám líbil. Přeji Vám krásný zbytek dne.
Vaše klarickaK