Broken Heart

Baby Girl

Stiles

Probudím se do slunečného rána. Konečně mám po tolika týdnech volný den. Poslední dobou jsem byl pořád v akci.
Díky tomu se s Derekem jen míjíme.
Dnes jsem to hodlal změnit.
Už jsme potřebovali čas pro sebe.

Po běžné ranní hygieně jdu do kuchyně.
Dnes to vypadá, že Derek byl běhat. Na stole jsou čerstvé koblihy a káva.

,,Dobré ráno lásko," ozve se za mnou Derek.

,,Miláčku jsi doma? Jaktože nejsi v ordinaci?"
Ozvu se překvapeně.

,,Vzal jsem si volno, chtěl jsem tě zastihnout. Poslední dobou se skoro nevidíme," pošeptá mi do ucha.

A následně mě políbí.

,,Co takhle zalést zpět do postele?"

Skousnu si ret a hodím po něm vyzývavý pohled.

,,Stilesi lásko, moc rád bych si tě vzal, ale mám s tebou jiné plány. Nasnídej se obleč a vyrazíme," řekne mi s širokým úsměvem.

Po snídani razíme do ulic. Nevím co od něj očekávat. U Dereka se často stává, že mě nečekaně veme z práce a vyrazí semnou za dobrodružstvím.

Nastoupíme do taxíku a Derek řekne adresu, která mi nic neříká. Opravdu jsem zvědavý kam mě bere.

Asi po hodině cesty, zastavujeme ve Williamsburgu.
Derek vystoupí s naprosto okouzlujícím úsměvem.

,,Zlato jsme tady," ukáže na velký dům.

On chce koupit dům? Vždyť máme krásný loft na Manhattnu.

,,Dere? Ty se chceš přestěhovat?"

Optám se ho opatrně.

,,Ne. Miluju náš byt. Pamatuješ na naší debatu před měsícem?"

Zeptá se nervozně.

,,Myslíš tu o dětech?"

,,Ano, přesně tu.
Já vím, že ti přijde náš věk už vysoký, na to pořídit si dítě.
Jenže, díky mé pacientce, která přišla o miminko, jsem přišel na tenhle dětský domov, zamiloval jsem si to tu.
A hlavně jsem si zamiloval jednu holčičku. Do ničeho tě nenutím Sti. Jen je chci navštívit. Nic víc než návštěva, slibuju," koukne na mě smutnýma očima.

,,Pojď, jdeme za těma rošťákama," chytnu ho za ruku a jdem k tomu domu.

Jsem ten nejhorší manžel na světě. Jenže, mám strach, přece jen už mi je přes čtyřicet, a Derekovi táhne na padesát let, nejsme nejmladší.

A pak naše práce.
Derek je psycholog, a já agent. Vím co to obnáší mít dítě, a s naším životním stylem se to neshoduje.

Derek zazvoní, a během chvíle se otevřou dveře a v nich stojí celkem mladá vychovatelka.

,,Pane Hale, vítám Vás tu, tohle bude jistě váš muž Stiles," spustí a natáhne ke mě ruku.

Stisknu ji a kývnu na pozdrav.

Pak už nás vede do velké místnosti, kde si děti hrají.
Derek je v mžiku těmi dětmi zavalen.
Opatrně od něj odstoupím.
A rozhlédnu se po místnosti. Můj pohled se zasekne na ohrádce, kde sedí asi tak osmiměsíční holčička.
Je strašně kouzelná.
Má světlé vlásky, a oči pronikavě zelené.
Okamžitě si ji zamiluju. Dojdu k té ohrádce a přisednu si k ní.
Ona se na mě podívá a bezzubým úsměvem mě odzbrojí.

Asi jsem neviděl nic rozkošnějšího, teda krom Abby, ta měla taky takovy úsměv.
Nakonec neodolám a vemu si jí do náruče.
Její zářivá očka mě zkoumavě prohlíží.
Bože, kdo tak kouzelnou osobu může nechat tady.

,,Jmenuje se Daisy.
Našli ji u popelnice," promluví na mě jedna z vychovatelek.

,,Je kouzelná," zašeptám.

Nachvíli od ní zvednu pohled. Derek na mě upřeně kouká a na jeho tváři je široký úsměv. Ten bastard to udělal schválně, věděl, že neodolám.

Opatrně ke mě jde a přisedne si k nám.

,,Vemem si ji.
Nemůžeme ji nechat tady. Je sladká.
Ale nemysli si, že nevím proč jsi mě vzal zrovna sem."

Řeknu mu jen co si dosedne.

,,Stilesi, já vím že se bojíš. Ale jsme v tom nejlepším věku. Já s ní můžu být doma. Pokud nebudeš chtít být ty.
Nebo se prostřídáme."

Řekne něžně Derek.

,,Prostřídáme se.
Nechci být pořád v práci, pokud s námi bude.
Teda jestli nám ji dají."

Pohladím tu princeznu po vláskách.

,,Můžeme rovnou za ředitelkou.
Vyřídit adopci.
Takže si ji vezmem?"

Zeptá se nadšeně Derek.

,,Ano, vezmem," vydechnu.

S papírama k adopci jdeme na dobrý oběd. Derek je tak děsivě nadšený. Jeho nadšení se přenáší i na mě, zas tu bude to přebalování, školka, škola, první lásky. Jen u adopce je to horší, nevím kdy nám jí dají.

Musíme projít kontrolou sociální péče, a těch papírů co musíme vyplnit. Jen aby nám jí přidělily. O peníze není nouze, těch naštěstí máme dost na to abychom zabezpečili klidně celý dětský domov.

Malá Daisy Hale.
To bude užasný.

Třetí osoba

Zatím co Derek se Stilesem plánovali rodinný život. 
Vypadalo to na jedno z těch šťastných období v jejich životě.
V Brooklynu se stahovali mračna.

Jeden člověk z jejich štěstí neměl radost.
Chtěl zpatky svou hračku.
Za každou cenu.

Nesnášel svého bratra, který ho z New Yorku vypudil, díky němu o všechno přišel, ale má svůj plán.
Získá zpět svůj život v New Yorku.

Nick Grimshaw

,,Šéfe, ta brunetka se moc vzpouzí," přiběhne ke mě Brad.

Moje pravá ruka.

,,Tak jí zkroť. S tímhle za mnou nemusíš běhat. Klidně si s ní pohraj, ale bacha nezabij jí, budem jí potřebovat živou," usměji se na něj.

Brad s potěšeným úsměvem odchází.
Konečně se mi začalo dařit, z Anglie jsem se dostal zpět do sladkého New Yorku.
A navíc né sám.

V Anglii jsem se v léčebně seznámil s blázny snad většími než jsem já.
A díky nim teď rozjíždím svůj plán.
Můj bratr se bude ještě divit.
I Derek Hale.
Překvapila mě změna jména.

Když byl semnou, byl to Thyler. Ale to je jedno, podstatné je, že znám každý jeho krok, i toho manžílka.

Zatím co si zřejmě vybírají nové dětsko, tak já držím to starší u sebe.
Měl jsem štěstí, když jsem byl na cestě zpět do Anglie, vyzvednout si balíček.
Stála na letišti.
Zřejmě se od někud vracela. Využil jsem toho a kontaktoval své kluky.

A teď milá Abby Stilinski je zavřená u mě ve sklepě.
Může se jen modlit, že ji při tom Brad neuškrtí. Ten chlap miluje násilý, a tvrdý sex.
A ještě víc miluje, když oběť protestuje.

Mihnu se kolem dveří od sklepa a slyším pláč, nářek a Bredova slova.

,,Křič si jak chceš ty děvko. Tady tě stejně nikdo neuslyší.
A ty co tě uslyší ti beztak nepomůžou."

Přesně pro tohle je Brad má pravá ruka.

Trošku si s dcerou toho parchanta pohrajem, než mu ji jako dárek pošleme.

Zdravím, přeji všem krásnou druhou Adventní neděli.
Přicházím s první kapitolou povídky. Snad se vám bude líbit.
Předem děkuji za každou hvězdičku a přečtení. ❤❤
Snad se vám druhý díl bude líbit stejně jako první.