Broken Heart

I'm Killer

Derek

Konečně mi přišel papír s oznámením, že jsem svobodný muž.
Přivítal jsem to, protože Stiles již není tím mužem, kterého jsem si bral. Dřív stál při mě, a hlavně pomáhal druhým. A nyní?
Možná za to mohla žárlivost, Nick je pohledný chlap. Nedokážu si jeho změnu vysvětlit.

S Nickem jsme se chystali na hřbitov, uctít památku Marka růží.
Taky jsem měl v plánu požádat Nicka o ruku. Ano sotva jsem se rozvedl, ale už se chci odprostit od minulosti.
Navíc o důvod víc jak získat Daisy.
Doma jsem si všechno nachystal, prsten jsem uložil do kapsy.

S Nickem jsme měli sraz u hřbitova. Čekal na mě před vchodem.
Měl na sobě oblek od Armaniho.
Kdyby jsme zrovna nebyli uctít památku Marka.
Hned bych ho odtáhnul stranou.

              *******

Týden po náštěvě hřbitova, přišel Nick s naprosto skvělou náladou domů.
Byl jsem zrovna ve své pracovně, a přemýšlel nad tím jak ho požádat o ruku, když za mnou Nicky přišel.
Že pro mě má překvapení.
Byl by rád kdybych mu na to řekl ano.
Když jsem se ho ptal co to má být. Zatáhl mě do ložnice, kde na posteli ležel připravený oblek.
A na stolku krabička s prstenem.

Ano chtěl si mě vzít a rovnou na úřadě zamluvil termín.
Chtěl to prý udělat romanticky, jenže zijstil, že by Daisy mohly přidělit někomu jinému. A tak se rozhodl si mě vzít, aby nám ji mohli dát.
Byl jsem ohromen a šťastnej zároveň.

Abby

Po rozvodu s Derekem Táta odjel.
Neřekl mi kam jel. Myslím si, že do Holywoodu, ale kdo ví. Chápala jsem ho.
Tolik let Dereka miloval, prožil s ním lecos, i jeho nemoc. A teď? Skončilo to. Muselo to pro něj být těžké.

I mě to bolí. Derek se stal mým druhým tátou. Nechápu jak může věřit víc tomu chlápkovi než Tátovi.
Něco mi na něm nesedí, když jsem ho viděla poprvé měla jsem špatný pocit.

Od únosu uteklo pár měsíců, né že bych na to zapoměla.
Ale život plyne dál.
Děda s Babičkou, teď bydlí kousek ode mě, hlavně děda si mě chce pohlídat.
Když na mě nedohlíží oni dva, parkuje před naším domem Adam.
Tátův bývalý kolega.
Taky jeden z nejlepších chlapů co existuje aspoň dle Táty.

Stejně jako dnes, když ho spatřím, připravím kávu, vemu k tomu Bagel a jdu za ním.

,,Jak dlouho tu jsi?"

Přisednu si k němu.

,,Byl jsem tu přes noc. Slíbil jsem to tvému tátovi, že tě ohlídám," usměje se na mě.

,,Táta je až moc starostlivej.
Neměl by tebe ani dědu přepínat."

Znervózním. Jeho úsměv je tak ohromnej.

,,Abby, má tě rád.
To víš, že má o tebe strach. Obzvlášť po tom co se ti stalo.
Nemůžeš se mu divit."

Odpoví mi Adam.

,,Dobře, dobře, ale stejně měl by ses prospat, aspoň trochu. Pojď ke mě, já tě vzbudím kdyby něco."

Nabídnu mu.

,,Zamkneš, a necháš klíče v zámku. To je moje podmínka."

Uložím Adama na sedačku, a přesunu se k pracovnímu stolu, kde vypisuji článek, pro jedny zdravotnické noviny.
Když mi zazvoní mobil.

Podle volajícího je to můj člověk.
Po ukončení hovoru, napíšu lístek a jdu do ložnice. Z posledního šuplíku vytáhnu to co potřebuji a potichu vylezu oknem ven.