I'm Different - Part II. - Doncaster

325 19 4
                                    

Auto se po čtyřech hodinách cesty zastavilo a mě probudilo. Asi jsem celou cestu prospal, protože si nic nepamatuju. Maximálně to, jak jsem nastoupil do auta.

"Jsme tu?,"zamručel jsem a rukama si protřel oči. Podíval jsem se na digitální hodiny na palubní desce. Bylo půl jedné v noci.

"Ano, už jsme tu,"odpověděla Ann rozespale. Zřejmě už měla řízení taky dost. Vyndala klíče ze zapalování a otevřela dveře.

"Ann?,"podíval jsem se na ní. Otočila se a usmála se.

"Ano drahoušku?"

"Nemůžu zítra zůstat doma a vybalit si? Prosím..," udělal jsem na ni své psí oči a doufal, že to zabere. Ale bohužel mé doufání mi nepomohlo. Její výraz se ihned změnil. Zamračila se.

"Ne,"řekla rázně. "Jsem domluvená s ředitelem, že zítra přijdeš. Máš být o za pět osm u něj v ředitelně, prý ti vše řekne a doprovodí tě do třídy."

"Ty tam nebudeš?"

"Ne, drahoušku. Já musím jet do Londýna. Sice teď můžu vstávat o půl hodiny dýl, ale práce je práce. Svačinu budeš mít připravenou a autobus ti jede o půl osmé. Zpátky ti nic nejede, jelikož končíš o půl jedné a autobus jede až ve dvě. Zvládneš to, neboj," při jejích úžasných proslovech jsem vždy usínal. Beze slova jsem si vzal věci z kufru a šel do pokoje. Dům byl docela pěkně vybavený, jako by v něm stále někdo bydlel. Ikdyž Ann říkala, že tu měsíc nikdo není. Došel jsem do svého pokoje. Byl vymalovaný na zeleno, a pravděpodobně v něm dřív bydlel taky nějaký kluk. Nad postelí se tyčil plakát Ferrari. Vlastně, nic jiného než pracovní stůl, poličky a dvě skříně. Prostě takový normální pokoj.

"Už jdi spát, lásko. Vybalíš si zítra!,"slyšel jsem hlas Anne z chodby. No, co mi zbývalo. Otevřel jsem kufr a vyndal z něho čisté tričko a boxerky. Nezapomněl jsem ani na hygienické potřeby jako sprchový gel a ručník. Kartáček s pastou jsem tam nechal, opravdu jsem byl tolik unavený, že dnes jsem chtěl zuby vynechat. Bylo alespoň fajn, že jsem měl vedle pokoje svojí koupelnu. Rozešel jsem se tam a zavřel za sebou. Svlékl jsem se, oblečení hodil do koše na prádlo a vlezl do sprchy. Snažil jsem se nemyslet na další den v nové škole, a jak to bude zase hrozné..

I'm DifferentKde žijí příběhy. Začni objevovat