Tomáš mě odnesl do pokoje, kde mě položil na postel. Potřebovala jsem si odpočinout. Chtěla jsem spát, ale po prvním pokusu jsem to vzdala. Když jsem zavřela oči viděla jsem jen sebe na vozíčku. Nesmí to takhle dopadnout.
Po několika hodinách jsem dostala hlad. Vstala jsem z postele a natáhla se pro berle, abych došla do kuchyně. Na schodech jsem málem spadla, protože už to je nějaký ten pátek co jsem chodila o berlích.
"Stačilo zavolat jídlo bych ti donesl."
"Nechci, aby mě pořád někdo obskakoval. Nemůžu chodit, ale nejsem neschopná." Trvala jsem si na svém. Jeho odpověď bylo chápavé kývnutí hlavou.
Vzala jsem si mandarinku, kterou jsem oloupala a po jednom měsíčku si jí vkládala do úst. Ani sladká, ani kyselá. Přesně takový mám ráda.
Před spaním jsem spolykala několik prášků proti bolesti a padla únavou do postele.
****************
Probudila jsem se kolem poledne. Pustila jsem si písničky a pobrukovala jsem si melodii. Nemůžu se dočkat toho dne, kdy vstoupím do budovy a dokážu všem, že jsem pořád královna ulic.
ČTEŠ
Nobody
Teen FictionBývala to pouliční tanečnice, opravdu skvělá tanečnice s velkým talentem. Ovšem jeden chybný krok vás může srazit k zemi a vzít vám všechno. Své o tom ví Alex, kterou chyba stála "život".
