Dangerous boy 2

7

O týden později:

Mám deprese ale snažím se přetvařovat a dělat jak je vše v pohodě. S Justinem jsem už v pohodě... no jako bavíme se spolu normálně. Jednou mě chytil okolo pasu a něco řekl do ucha ale to je asi tak vše.

Je okolo devíti hodin večer a já si chystám večeři. Mamka, Mark a Lili zase někam odjeli na prázdniny nebo nevím, chtěli abych jela s nima ale nechtěla jsem.

Do kuchyně přišel Justin a když viděl že si chystám jídlo, šel zamnou a vzal mi rohlík který jsem si mazala. "Vrať to!" Okřikla jsem ho a natáhla se pro něj zpátky ale chytil mě za ruku, za zápěstí. "Au" sykla jsem od bolesti. Chytil mě zrovna tam kde mám ty řezance nebo jak to nazvat.

Podíval se na mě nechápavě. Vytrhla jsem mu tu ruku a schovala si jí do kapsy. Pohled se mu změnil na podezřelí... sakra, teď to zjistí a jsem v piči.

Vzal mě už opatrně tu ruku a vyhrnul mi rukáv. Když uviděl co tam mám zhrozil se. "Jseš piča?!" Vykřikl a vypadal vystrašeně.

Justin:

Ona je asi fakt totálně vypatlaná!! Proč se kurva řeže... "proč se řežeš?" Řekl jsem hrubě, pokrčila rameny.
"Kenny, moc dobře to víš..." podíval jsem se znovu na ty její ruce... i na druhou kde měla to samí.

"Nemusím ti to říkat, je to moje věc" odstrčila mě a běžela nahoru do svého pokoje, na nic jsem nečekal a běžel za ní.

Zamčela mi dveře před nosem. Kurva! Praštil jsem do dveří, "Kenny, prosím otevři. Chci ti něco říct" mluvil jsem na ní přes dveře. "Di doprdele" zakřičela a bylo slyšet jak vzlyká a pláče. "Kenny" opřel jsem si hlavu o dveře. Začínal jsem mít o ní strach. "Ne" sjela po dveřích dolů na zem.

"Chci ti pomoct" řekl jsem. "V tomto mi nikdo nepomůže" začala hystericky brečet. Asi ještě deset minut jsem jí přemlouval aby otevřela dveře. "Fajn" stoupla si a pomalu odemčela dveře. Hned jsem je otevřel a vešel dovnitř.

Seděla na zemi schoulená v klubíčku. "Co se stalo" klekl jsem si k ní. Neodpověděla. Nahlas jsem vydechl.
"Prostě mě tento život už nebaví. Nebaví mě zabíjet lidi a dělat jak je to strašně normální! Je mi to i líto ale nic s tím neudělám. Být dcerou Mafiána a jeho manželky není vůbec lehký." Najednou řekla.

Na nic jsem nečekal a objal ji. Objímal jsem jí asi 5 minut pak se ale ode mě odtáhla, posmrkla a podívala se na mě uslzenýma očima.

Má pravdu v tomto ji nikdo asi nepomůžu... není to fakt jednoduchý. Pokusím se jí nějak pomoct, jakoliv.

"Pojď si lehnout" řekl jsem a stoupl si, pomohl jsem jí taky si stoupnout. Nic ani neřekla a lehla si do postele. Ještě předtím si sundala ale rifle a mikinu takže jsem mohl vidět ty jízvy a čerstvé rány. Uložil jsem jí do postele a zhasl, šel jsem pomalu ke dveřím z pokoje.

"Nikam nechoď, spi tady prosím" promluvila potichu. Chvilku jsem uvažoval jestli ano nebo ne ale pak jsem usoudil že to není moc dobrý nápad ji tu nechat samotnou. Vyslíkl jsem si taky kalhoty a lehl si za ní.

Hned se ke mě přitulila jednu ruku si položila na mojí hruď. "Dobrou" vzlykla, "dobrou a neplač" zavřel jsem oči. Netrvalo dlouho a Ken usla...a já pochvilce taky.

==========

Hoj.👌 Vote❤️

Vall😜😜😜